Pár mladších stárků do chasy dohodila stárkova maminka

Jak jinak než veselé byly hody o víkendu v mnoha obcích. Přidanou hodnotou těch v Kunovicích byly výstavy a pestrý kulturní program. Drobnou kaňkou byl generační úbytek krojovaných, který vynahradily oba stárkovské páry. Starší představovali tělem a duší folkloristé Zuzana Juračková a Martin Pěcha. Mladší pak hodoví nováčci Petra Vajdíková a Ondra Škrabánek.
Hody mají být veselé a k tomu nepatří spěch, obhájil po příchodu pro svou stárku Martin Pěcha hodinový skluz, za který kromě bohatého občerstvení u každého z rodičů zčásti mohl poslední dlouhý přesun z jednoho konce města na druhý.
Zdržení rodina Juračkova využívala k přezkoušení hodových veršů a k praktickému nácviku správného nalévání slivovice. O tom, že Zuzka bude stárkou, víme rok, ale přeci jen stárkování v domě máme poprvé, tak jsem nervózní, přiznala maminka Dana Juračková. Její přítel Zdeněk Zpěvák přidal, že čas od pátečního rána strávil v kuchyni. Od včerejška nedělám nic jiného než vařím. Ve spolupráci s maminkami vaříme klasické menu. Kuřecí roláda, nesmí chybět řízek, výborný Danin bramborový salát a na neděli pěkně třikrát ohřívaný guláš.
Každá folklorní událost má něco do sebe. V roce 2004 jsem byl za krála, letos za stárka. Obojí je krásný zážitek, ale nedá se říct, co je lepší, nechal se slyšet Pěcha, který přeci jen našel jeden rozdíl: Možná snad to, že jako král jsem neměl žádné povinnosti. Naštěstí na to nejsem sám a Ondra, ač není místní a jde v kroji poprvé, mi hodně pomáhá, řekl Pěcha, kterému několik rad udělil i jeho starší bratr.
Chasa nikoho svými verši nešetřila. Pravdu se na sebe, jak sama potvrdila, dozvěděla i Zuzka. Zdejší verše jsou každý rok stejné a chasa k pobavení všech připravuje na každého něco vtipného. Někdy je zajímavé poslouchat, co se na sebe dozvíme. Všechno ale sedlo - chodím do Kunovjanu, se Štěpánem Mudrákem, v kroji jsem šla v Újezdci a také to, že nejvíc si hodů samozřejmě užívám u nás v září, řekla Juračková.
Jen stěží by někdo věřil tomu, že se poprvé v životě do kroje oblékli představitelé mladšího páru. Dostali jsme se k tomu jako slepí k huslím, začal popisovat tento příběh Ondra. Na jedněch padesátinách byla starostka aj moje mamina. Bavily se a protože jsou bývalé spolužačky, dozvěděla se, že chasa zatím nemá mladší stárky. Slovo dalo slovo a za dva měsíce nás to naučili a dnes tu jdeme za stárky, hýřil Škrabánek radostí bez zjevné alkoholické podpory.
Nikdy jsem v kroji nebyla a právě proto jsem to chtěla zkusit. Náhodou jsem šla kolem té oslavy mého otce a tak to všechno opravdu začalo. Hlavním impulsem byla Ondrova maminka, potvrdila zmíněnou verzi Vajdíková. Během rozhovoru stačil Ondra snad již po sté odpovědět chase na otázku týkající se práv k pořádání hodů, vlastnictví děvčic i zříkání se dluhové zodpovědnosti.
V čase, kdy si chasa postupně vyzvedávala své stárky, byla v nabídce pro návštěvníky řada doprovodných akcí. Před radnicí hráli a zpívali CM Burčáci společně s Mužským sborem z Kunovic a jeho hosty. Nádvoří Panského dvora patřilo CM Poľun ze Staré Turé, která následně vyhrávala ve Slováckém sklepě při ochutnávce slovenských vín. Neděli si krojovaní užili při vození berana.