Zranění decimovalo hodovou chasu

Zranění decimovalo hodovou chasu
Foto: pri
Jarošov Společnost 22 / 10 / 2014

Při zapalování hodů asistovala policie. Nad ránem udělila pořádkovou pokutu

Hodování ve velkém stylu prožila uplynulý víkend jarošovská chasa. Kromě toho, že večerní besedu tančilo 21 párů, hody mohly narušit dvě nepředvídatelné události. Jen tři dny před hodama nám onemocnělo nebo se zranilo pět členů chasy. Rozbitá hlava na čtyři stehy, přetrhané vazy v koleni, výron kotníku a angína, vyjmenovali členové chasy postupně a přihodili příhodu sobotního rána, která mohla hodům pořádně zavařit. Některé, nebudeme jmenovat, ve dvě ráno, když se vraceli ze zapalování domů, kontrolovala policie. Vše dobře dopadlo. Dostali jen symbolickou pokutu za to, že neměli osvětlení na kole.
U kostela po mši svaté už se každý jen smál a ve sluneční záři oplýval úsměvem, který vyvolávala pohoda a snad i všudypřítomný alkohol. Ke spokojenosti a úsměvům napomohl také podstatný fakt. Po dvou letech v Jarošově našli oba stárkovské páry. Čtveřice mladých přiznala, že nejsou žádní folklorní nováčkové a jít za stárky je přiměla radost a úcta k lidovému zvyku. Chodíme všichni v kroji velmi dlouho, takže jsme se rozhodli, že půjdeme prostě my, odpověděla mladší stárka Ivana Šimonová, která věřila, že každého překvapí, jak večer odtančí besedu. Od prázdnin jsme pilně nacvičovali. Za doprovodu Včelaranu zatančíme Zálesí, Bílovské a Korytnou, podpořila její slova starší stárka Tereza Šipková, členka FS Kunovjan, která si k pobavení všech přítomných v říkání dobírala vypůjčeného mladšího stárka z Topolné. Pavel Bursík je už jako náš. Do chasy ho přivedla jeho stárečka a rozhodně je pro každou srandu. Samozřejmě, s Jarošovjákama je sranda a je to dobrá parta. Přijali mě v pohodě bez problémů. Na oplátku jsem přivezl 50 litrů vína, pochlubil se Bursík, který se zapojil do příprav i hodových zvyků.
Krátké povídání, které zapříčinil pozdější příjezd DH Šarovec, uzavřel starší stárek Jakub Doskočil. Kromě toho, že k folkloru mám blízko, tančím ve Vlčnovjanu, tak mé rozhodnutí jít za stárka by se dalo popsat: byl nejvyšší čas. Škola volá, zkoušky i bakalářka jsou na obzoru, tak aby toho nebylo najednou nějak moc, pousmál se Jakub, který se bránil mé myšlence, že by pro něj hodování rokem 2014 skončilo. Za stárka už nepůjdu, ale v průvodu se příští rok určitě potkáme.

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace