Zůstaneme krojové tradici věrní?

Zůstaneme krojové tradici věrní?
Foto: pri
Slovácko Společnost 24 / 10 / 2011

Vinařskou terminologií byl v pořadí 42. víkend slunečný s přívlastkem zimy. Řeč ovšem nebude o vinařích, kteří nyní sklízí výsledky svého celoročního úsilí, ale o dalších obcích, které se zařadily do mozaiky slováckých hodů s právem nebo vozením berana a připomínaly si místní zvyky. Zvyky, které pozvolna přechází v tradici. Řadím se mezi ty, kteří pochybují o jejich pravém výkladu a schopnosti je autenticky předávat dnešním jazykem další generaci.
Výtky by se našly. Z etnografického hlediska nesprávné oblékání a míchání krojových součastí. Ze společenského přemíra zábavy, kterou si naši předci dopřávali jen zřídkakdy. Ze sociálního pak neutuchající nespokojenost a rostoucí nevraživost občanů, kterou prozatím žádná společenská kratochvíle nedokázala změnit. Ale za těmito možná pro někoho kritickými myšlenkymi nemá stát kritika sama.
Na páteční zábavě ve Veletinách jsem se již potřetí setkal s manželi Votrubovými z Prahy, kteří neskrývali zase jejich pochybnosti při srovnání způsobu zábavy na Slovácku a v kousek od Prahy vzdálené vesnici, kde mají svoji chalupu. I po letech, kdy sem jezdíme za rodinou, je na co se koukat. Je to zábava, která má úroveň. U nás je obrázek děsivější. Na sále se kouří, lidé doslova chlastají, kulturu hledat je těžké.
Zkušenosti a čas trávený mezi lidmi mi napomáhají k tomu, že jsem vděčný za vše, co mám. Pokud se ale oheň rozmařilosti rozžehne a nebude ho čím uhasit, stráví vše, co mu bude stát v cestě. Zvyklosti, kroje, úsměvy, přátelství, nadšení i lidskou soudnost.

autor: Pavel Princ
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace