120 let historie kopané na Slovácku 5. díl 1956 - 1966

120 let historie kopané na Slovácku 5. díl 1956 - 1966
Foto: Archiv Petr Zapletal  /  Na Slovácko přijala v roce 1961 brněnská RH a stadion v Uherském Hradišti praskal ve švech
Uherské Hradiště Sport 04 / 02 / 2024

Druholigová éra v Uherském Hradišti

1.FC Slovácko píše v tomto období nejsvětlejší stránky své historie. Do síně slávy získalo první významnou trofej v podobě MOL Cupu a navrch přidalo ještě úspěšné působení v evropských pohárech. Jeho vznik bývá často spojován s rokem 2000, ale historie slovácké kopané na obou březích řeky Moravy sahá hluboko do minulého století a v letošním roce oslaví 120 let od založení prvního organizovaného fotbalového klubu, který je předchůdcem dnešního 1.FC Slovácko. V zimní přestávce vám v seriálu našich novin spolu s Petrem Zapletalem fotbalovým historikem a statistikem připomínáme dějiny fotbalu v centru Slovácka a tím i dějiny slováckého reprezentanta na vrcholné fotbalové scéně.

 

Spojení fotbalového Hradiště a Mařatic

Po kotrmelcích v názvosloví klubů v poválečném období se fotbalová scéna ustálila a od roku 1958 se fotbalové soutěže vrátily do modelu podzim-jaro. „Spartak Hradišťan Uh. Hradiště jako nováček I.A třídy dokázal zopakovat postup. O vítězství v nové soutěži rozhodl výhrou v posledním kole s Kunovicemi 4:2,“ připomíná již druhý postup hradišťského klubu po sloučení historik Petr Zapletal. Oblastní soutěž, do které Uherské Hradiště postoupilo, byla třetí nejvyšší soutěží v tehdejším Československu a soupeřem Hradišťanu v ročníku 1958/1959 byly ve skupině D mj. Ostroj Opava, TJ Gottwaldov, Spartak ZJŠ Brno (pozdější Zbrojovka), Spartak Přerov či Spartak Kroměříž.

Velká reorganizace soutěží

Před startem nového ročníku oblastní soutěže 1959/60 bylo jasné, že po skončení dojde k významným změnám ve struktuře soutěží. „Oblastní soutěže budou zrušeny. Vzniknou krajské soutěže a z nich vítězové jednotlivých skupin postoupí do nově vytvořených tří skupin druhých lig,“ popisuje tehdejší systém fotbalových soutěží Petr Zapletal. Spartak Hradišťan v tomto přelomovém ročníku oblastní soutěže obsadil 4. místo, když nestačil jen na vítěze z Králova Pole a na druhé postupující Ratíškovice ztrácel jen čtyři body. V tomto ročníku se taky klub rozloučil s působením na starém hřišti v Mařaticích, které muselo ustoupit nové výstavbě základních škol, koupaliště a později také zimnímu stadionu.

Kučera udivoval Širůch

Fotbalový život neustrnul ani na druhém břehu řeky Moravy. Staroměstská Jiskra se v šedesátých letech pohybovala na úrovních krajského přeboru, I.A a I.B třídy. V roce 1958 se stala vítězem soutěže slušnosti a tento titul přivedl na Širůch výběr nejlepších juniorů tehdejšího Gottwaldovského kraje. S výběrem kraje přijel hrát i Rudolf Kučera (tehdejší největší talent československého fotbalu, jehož kariéru utnulo pozdější vážné zranění hlavy v pohárovém duelu Dukla Praha v Górnik Zabrze na podzim 1963). Stovkám diváků na Širůchu tehdy předváděl fotbalová kouzla a pěti brankami se podílel na výhře výběru Gottwaldovského kraje 8:0.

Historický průlom Hradiště

Po dvou letech v oblastní soutěži přišla vzpomínaná reorganizace soutěží a nově vzniklý krajský přebor Spartak Hradišťan v květnu 1961 vyhrál a získal tak vstupenku do druhé nejvyšší soutěže, kterou tehdy byla 2. liga. V premiérové sezóně 1961/62 obsadilo Uherské Hradiště šesté místo. To už hrálo na nově zrekonstruovaném stadionu, který měl kapacitu 10 000 diváků. Hned v úvodním zápase druholigové sezóny přijel na Slovácko Spartak Praha Motorlet a odjel s překvapivou porážkou 1:4. Hradišťan se držel v popředí tabulky a v 7. kole přivítal vedoucí tým ligy brněnskou Rudou hvězdu s reprezentanty Lichtnéglem, Vlastimilem Bubníkem a gólmanem Schmuckerem. „Ten prvních šest kol neinkasoval a stejnou bilanci chtěl potvrdit i v Hradišti. Před rekordní návštěvou téměř 9 000 diváků mu však radost pokazil Kaňovský, který vymetl vrchní roh branky a otevřel skóre ve 26. minutě. Nakonec brněnský favorit skóre obrátil a zvítězil 3:1. Podzim završil Hradišťan dvěma výhrami v regionálních derby s Otrokovicemi a Gottwaldovem a obsadil nečekané čtvrté místo,“ popisuje premiérový podzim ve druhé lize Petr Zapletal. V roce 1963 se do kroniky slovácké kopané zapsali i mládežníci Spartaku Hradišťan, kteří po vítězství v Jihomoravském přeboru získali výhrou se Žďárem nad Sázavou v baráži právo postupu do nejvyšší soutěže.

Na dohled první ligy

Spartak Hradišťan držel druhou nejvyšší soutěž pro Slovácko i v následujících letech a svým fotbalem bavil tisícovky diváků. V tabulce 2. ligy skupiny B se pohyboval uprostřed pole týmů, mezi kterými nechyběla mužstva Ostravy, Třince, Olomouce, Pardubic, Žižkova, Brna, Hradce Králové, ale i regionální rivalové z Gottwaldova a tehdy fotbalových Otrokovic. „Mezi největší tahouny týmu patřil zkušený Jaroslav Chajda, který před přátelským zápasem s Lechem Poznaň v roce 1964 obdržel ocenění za dlouholetou hráčskou kariéru v dresu Uherského Hradiště,“ vyzdvihuje významnou osobnost fotbalové historie Petr Zapletal. Hradišťan v této sezóně dokonce přezimoval na druhém místě tabulky za béčkem Dukly Praha a v případě stejného umístění i po konci sezóny by si Slovácko poprvé sáhlo na nejvyšší soutěž. Nakonec zakončil Spartak Hradišťan sezónu 1964/65 na sedmém místě.

Pád odstartovaly Otrokovice

Hned v té následující sezóně došlo k redukci druholigových soutěží. Ze tří skupin se staly dvě a soupeře získalo Uherské Hradiště i na východě Československa. Hradišťan jezdil do Bardejova, Trebišova, Michalovců, ale i do Žiliny, Nových Zámků, Komárna a Nitry. Ve čtrnáctičlenné tabulce skončil Spartak Hradišťan nakonec na posledním místě, když na předposlední Otrokovice a jistotu záchrany mu chybělo šest bodů, což tehdy byly tři výhry. „Vstup do sezóny nebyl špatný. Remíza v Nových Zámcích, výhra doma s Trebišovem. Pak ale přišla těsná prohra v Otrokovicích a od toho zápasu se hráčům Hradišťanu lepila smůla na kopačky, a hlavně útočníkům vyschl střelecký prach,“ vysvětloval příčiny pádu do tehdejší divize historik Petr Zapletal.

Zajímavost:

V šedesátých letech minulého století hrály v československém fotbale velmi důležitou roli Dukly, fotbalové oddíly, které fungovaly při vojenských útvarech a při plnění základní vojenské služby v nich většinou mladí fotbalisté získávali první zkušenosti v kopané mužů. Především pražská Dukla dokázala vychovávat reprezentanty a byla velmi úspěšná i na mezinárodní scéně. Vzhledem k tomu, že byla významná vojenská posádka i v Uherském Hradišti, měl také zdejší vojenský útvar svoji Duklu. Ta se v roce 1958 dokázala probojovat do finále armádního přeboru, které se uskutečnilo v Táboře. Zápas tehdy sice provázel hustý déšť, ale uherskohradišťská Dukla svému sokovi dlouho vzdorovala. Hra pražské Dukly se opírala o zkušenosti Brumovského, Vacenovského, kteří se podělili nakonec o vítězné branky. Fotbalisty z Julisky dovedl k výhře 3:1 svazový trenér juniorů Karel Kolský. V dresu Dukly Uherské Hradiště se objevil mj. i Štefan Sivák, který se nakonec na Slovácko vrátil a stal se trenérem Uherského Hradiště a také Starého Města, kde sklízel velké úspěchy.

Pohled historika Petr Zapletal:

Sloučení klubů z Uherského Hradiště a Mařatic v roce 1956 přineslo zkvalitnění fotbalových týmů počínaje již těmi nejmladšími. Díky tomu mohl Spartak Hradišťan pomýšlet na účast ve vyšších soutěžích, než byla 1.B třída (pátá nejvyšší úroveň). Tuto soutěž v roce 1956 vyhrál a v sezóně 1957/58 nastupoval v 1.A třídě, kde docházelo k mnoha pikantním duelům s kluby ze Slovácka. Došlo tak na derby se St. Městem, Kunovicemi, Uh. Ostrohem, Kyjovem, Dol. Němčím, nebo Ratíškovicemi. Tato sezóna se odehrála netradičně tříkolově jaro-podzim-jaro, protože se soutěže vracely k tradičnímu systému, který začínal na podzim. Spartak Hradišťan uspěl i v této nastavené sezóně a postoupil do oblastní soutěže. Mužstvo získávalo další cenné zkušenosti a do A-týmu byli zapracováni další hráči z regionu. Vrchol této generace nastal v první polovině šedesátých let. V roce 1961 mužstvo postoupilo do 2. ligy a dokázalo zde odehrát pět sezón. V roce 1960 odstartovala nová soutěž Československý pohár. Až do vzniku federálního uspořádání Československa se tak od prvních kol mezi sebou utkávala česká i slovenská mužstva. Proto mohlo dojít i na zajímavou konfrontaci Spartaku Hradišťan s prvoligovými kluby, jako byl Slovan Bratislava, Spartak ZJŠ Brno, Baník Ostrava, nebo Spartak Trnava. Brno i Trnava neuspěly a z Hradiště odjely s porážkou! Mezi generaci, která dokázala zvýšit renomé hradišťské kopané pod vedením trenéra Večeři a později i Tomšeje, byli například tři bratři Melichárkové, Chajda, Bečica, Sakrajda, Panáček, Motyčka, Vlachynský, Horák, Tesař, Vaněk, Zbořil, Vycudilík, Snopek, Kadlec (dědeček Michala Kadlece), Vaverka, Šupka, Kaňovský, Nesázal, Vaverka, Kadlček, Šurmánek, Ředina nebo Maňásek.               

autor: Aleš Mazúrek

Tagy článku

TOPlist