120 let historie kopané na Slovácku 6. díl 1966-1976

Foto: Archiv Petr Zapletal  /  Na stadionu ve Stonkách se v sedmdesátých letech usadila třetí liga

Třetiligová dekáda Slovácké Slávie

Třetiligová dekáda Slovácké Slávie

1.FC Slovácko píše v tomto období nejsvětlejší stránky své historie. Do síně slávy získalo první významnou trofej v podobě MOL Cupu a navrch přidalo ještě úspěšné působení v evropských pohárech. Jeho vznik bývá často spojován s rokem 2000, ale historie slovácké kopané na obou březích řeky Moravy sahá hluboko do minulého století a v letošním roce oslaví 120 let od založení prvního organizovaného fotbalového klubu, který je předchůdcem dnešního 1.FC Slovácko. V zimní přestávce vám v seriálu našich novin spolu s Petrem Zapletalem fotbalovým historikem a statistikem připomínáme dějiny fotbalu v centru Slovácka a tím i dějiny slováckého reprezentanta na vrcholné fotbalové scéně.

Z druhé ligy do divize

19. června 1966 po porážce 2:1 v Bardějově neminul tehdejší Spartak Hradišťan Uherské Hradiště sestup z druhé ligy do třetí nejvyšší soutěže v Československu, kterou byla divize. Ani v ní se fotbalistům z Uherského Hradiště příliš nedařilo. První výhry proti Otrokovicím se dočkali až v pátém kole. Nakonec ukončili divizní sezónu na 7. místě tabulky již pod hlavičkou TJ Uherské Hradiště. Poslední lednový den roku 1967 totiž sportovní klub v srdci Slovácka změnil název. Deset let po sloučení byla značka Spartak Hradišťan již zavedena, ale nyní ji vystřídala jen dvě písmena TJ. Písmena TJ znamenala zkratku tělovýchovná jednota, která v systému socialistické tělovýchovy zastřešovala různé sporty. Vzestup v divizní soutěži nezaznamenala TJ Uherské Hradiště ani v následující sezóně 1967/1968. Od sestupové 12. příčky ji dělily nakonec jen tři body, a tak na návrat do druhé ligy mohli rychle zapomenout.

Federální reorganizace soutěží

Hned po další sezóně 1968/69 však čekala celý československý fotbal velká reorganizace. S přeměnou Československa na federální uspořádání vznikly pro sezónu 1969/70 vedle 1. a 2. celostátní ligy i tři skupiny 3. ligy, přičemž všechny soutěže měly šestnáct týmů. Do ní vedlo z divizní soutěže jen umístění do devátého místa a to byla pro TJ Uherské Hradiště velká výzva. „K týmu se vrátil úspěšný trenér Josef Pajkrt a přestože byla soutěž násilně přerušena 21. srpna 1968 zahájením okupace Československa, soutěže se po krátké přestávce znovu rozběhly. Vydařený závěr podzimu vystřelil Hradiště na  3. příčku, která dávala velké postupové naděje i pro odvetné jaro,“ vzpomíná historik Petr Zapletal. Na jaře sice Hradišťané předváděli nevyrovnané výkony, ale nakonec to stačilo na 8. místo divizní tabulky a na stadionu ve Stonkách se mohl slavit postup do nové třetí ligy. Tam už fotbalový tým vstupoval pod názvem TJ Slovácká Slávia Uherské Hradiště, který většina delegátů výroční konference upřednostnila před názvem TJ SOKOL Uherské Hradiště. 

Třetí liga na Slovácké

Slovácká Slávia se na celou dekádu usadila ve třetí lize ve skupině B, kde startovaly kluby i z české části tehdy federálního Československa. Na „Slováckou“, jak se tehdy zaužíval mezi fotbalovými příznivci název stadionu ve Stonkách, tak přijížděly týmy z Liberce, Turnova, Pardubic, Vlašimi, Tábora, ligových rezerv Sparty či Dukly Praha. Trenérské žezlo převzal po Josefu Pajkrtovi Štefan Sivák, který na Slovácku zakořenil a nesl výrazný podpis především pod pozdějším vzestupem Jiskry Staré Město. Šanci začala dostávat mladá generace, a tak zkušeného brankáře Žáka vystřídal mezi třemi tyčemi Ctibor Kroebl, který se stal oporou červenobílé Slovácké na dlouhé roky. Práce s mládeží se tehdejšímu oddílu v Uherském Hradišti dařila. Dorostenci Slovácké Slávie se dokonce probojovali do nejvyšší soutěže a její hráči se postupně prosazovali do třetiligového áčka.

Remíza se Lvíčaty

Na podzim 1975 rozvířila Slovácká Slávia poklidné vody tehdejšího fotbalového rybníka u nás, když postoupila přes Veselí nad Moravou, Duklu Kroměříž a TJ Vítkovice do osmifinále Českého poháru. V něm vyřadila  pražskou Slavii 2:0. Stopku jí vystavil až ve čtvrtfinále na Bazalech ostravský Baník. Úspěchy mladých i působení Slovácké Slávie ve třetí lize vytvářely fotbalovému oddílu tělovýchovné jednoty dobré jméno v československém fotbale.  Šikovnost tehdejších funkcionářů přivedla na Slovácko i zajímavá utkání. V jednom z nich se utkala Slovácká Slávia Uherské Hradiště s reprezentací Československa do 23 let, pro které bylo utkání v Uherském Hradišti před 2 500 diváky generálkou pro kvalifikační duel v Anglii. Přípravný duel nakonec skončil spravedlivou remízou 2:2 a fotbalový trávník na Slovácku si vyzkoušely i pozdější československé legendy Karel Kroupa, Jozef Barmoš, František Štambacher či Ladislav Jurkemik, který se dokonce vrátil do Hradiště po třiceti letech, tentokrát jako trenér 1.FC Slovácko.  

Širůch přivítal Adamce i Dobiáše

Na pravém břehu řeky Moravy na velké úspěchy své Jiskry teprve čekali. Žlutomodří se pohybovali se střídavými úspěchy v krajských soutěžích, ale to neznamenalo, že by se ve Starém Městě nečinili. Pustili se do rekonstrukce svého stadionu na Širůchu a výsledkem bylo travnaté hřiště, které bylo svojí kvalitou vyhlášené široko daleko. Hlavním zápasem při otevření stadionu v létě 1970 bylo derby utkání mezi domácím účastníkem Středomoravské župy a tehdy třetiligovou Slováckou Slavií, ve kterém vyhrál tým z Uherského Hradiště 4:2. Hned za dva roky přišel na Širůch trenér Štefan Sivák a začal výrazný vzestup úrovně staroměstské kopané. A tým postoupil z I.A třídy do Jihomoravského krajského přeboru. Jako odměnu pro hráče a fanoušky se podařilo zajistit přátelský zápas s čerstvým mistrem Československa Spartakem Trnavou, který přijel v červnu 1973 na Širůch. Dorazily všechny jeho hvězdy včetně Dobiáše a Adamce. Stadion byl přeplněný dychtivými fanoušky a ti viděli sedm branek (1:6). Jediný čestný úspěch domácích zaznamenal Roman Bruckner.

Zajímavost:

Dvanáctihodinová neprůstřelnost TJ

Uherské Hradiště v úvodu sezóny 1968/1969 střídalo úspěchy s neúspěchy. Zlom nastal až v zápase v Bohumíně, kde TJ prohrála 1:3. V 70. minutě tohoto zápasu inkasoval brankář Žák třetí branku a od této chvíle zavřel svoji slováckou svatyni na rekordních 727 minut, tedy dvanáct hodin a sedm minut. Stoprocentní defenzíva přinášela body do tabulky a Hradiště se usadilo po podzimu na skvělé třetí příčce, přičemž do třetí ligy postupovalo devět týmů. Neprůstřelnost Hradiště padla hned v úvodním jarním zápase, když v 77. minutě duelu s Duklou Olomouc tehdy dorostenecký brankář Kroebl nešťastně inkasoval. Se ztrátou stoprocentní defenzívy přišly i nevyrovnané výsledky, ale Hradiště nakonec uhájilo osmou příčku a postoupilo do třetí nejvyšší soutěže, 3. ligy. Ctibor Kroebl se pak stal postupně slováckou brankářskou legendou, která mezi třemi tyčemi dominovala až do roku 1989.

Pohled historika Petra Zapletala:

Na jaře 1966 byl mezi kluby z Uh. Hradiště a St. Města propastný rozdíl.  Spartak Hradišťan hrál druhou ligu a Jiskra nastupovala jen 1.B třídě, což bylo o pět fotbalových pater níž. V srpnovém přátelském zápase to podle toho dopadlo. Na Širůchu zvítězil Sp. Hradišťan 2:8, přestože nehrál v plné síle. Třeba tři branky vstřelil Vardán, který poté v průběhu celé sezóny nenastoupil ani k jednomu mistrovskému duelu. K prvnímu soutěžnímu derby po mnoha letech tak došlo až v ročníku 1972/73, když na sebe kluby narazily v prvním kole Českého poháru. Opět dominovala třetiligová Slovácká Slavia, která vyhrála na Širůchu v poměru 0:7.  Slovácká Slávia se v této pohárové soutěži zaskvěla v ročníku 1975/76. Za podpory deseti tisíc fanoušků dokázala porazit svou pražskou jmenovkyni 2:0 brankami Tománka (12.) a Bilavčíka (85.). O tomto překvapivém osmifinálovém výsledku dokonce referoval na celé straně tehdejší sportovní týdeník Stadion. V jarním čtvrtfinále se hrálo na ostravských Bazalech za umělého osvětlení, což byla pro většinu hostujících hráčů premiéra. Také s novým míčem Adidas se většina potkala poprvé. Baník se nenechal překvapit a o drtivé výhře 5:0 rozhodl již do přestávky, když vstřelil čtyři branky. Na konci sezóny si hráči Hradiště mohli říct, že je vyřadil překvapivý Mistr ČSSR. Baník měl tehdy výborné mužstvo, což dokázal nejen v jarní lize, ale i na podzim. Ve 2. kole Poháru mistrů evropských zemí (předchůdce současné Ligy mistrů) porazil doma Bayern Mnichov 2:1, tehdejšího evropského premianta.