120 let historie kopané na Slovácku Poslední, 11. díl 2009-2024

120 let historie kopané na Slovácku  Poslední, 11. díl 2009-2024
Foto: Archiv Petr Zapletal  /  V posledních letech si Slovácko sáhlo na fotbalový Olymp.
Uherské Hradiště - Sady Sport 16 / 03 / 2024

Slovácko si sáhlo na fotbalový Olymp

1.FC Slovácko píše v tomto období nejsvětlejší stránky své historie. Do síně slávy získalo první významnou trofej v podobě MOL Cupu a navrch přidalo ještě úspěšné působení v evropských pohárech. Jeho vznik bývá často spojován s rokem 2000, ale historie slovácké kopané na obou březích řeky Moravy sahá hluboko do minulého století a v letošním roce oslaví 120 let od založení prvního organizovaného fotbalového klubu, který je předchůdcem dnešního 1.FC Slovácko. V zimní přestávce jsme vám v seriálu našich novin spolu s Petrem Zapletalem, fotbalovým historikem a statistikem, deset týdnů připomínali dějiny fotbalu v centru Slovácka, a tím i dějiny slováckého reprezentanta na vrcholné fotbalové scéně. V dnešním jedenáctém dílu se ohlédneme za posledním obdobím, které v historii 120 let bylo bezkonkurenčně nejúspěšnější.

Záchranný kruh Zdeňka Zemka

V roce 2007 se Slovácko oklepávalo nejen ze ztráty nejvyšší soutěže, ale především z dluhů, které předchozí majitel po sobě zanechal. Novému majiteli Zdeňku Zemkovi trvalo dva roky, než se mu podařilo vymazat z ekonomické bilance tučně červená čísla a zachránit Slovácko od bankrotu. „Sportovní stránka rozvráceného klubu nebyla v tu chvíli prioritou. Klub se začínal trápit i ve druhé nejvyšší soutěži a Zdeněk Zemek sáhl k radikálnímu kroku,“ vzpomněl nelehké chvíle 1.FC Slovácko historik Petr Zapletal.  V čele klubu vystřídal výkonnou ředitelku Marcelu Mrázkovou ligou protřelý Vladimír Krejčí a ten měl jasnou vizi, navrátit slovácký klub co nejdřív mezi elitu. Pomohla mu v tom souhra okolností a 1.FC Slovácko koupilo v létě 2009 prvoligovou licenci od postupující Čáslavi. V první sezóně po návratu z toho sice byl boj o záchranu, ale 14. příčka i práce trenérů Josefa Mazury a Miroslava Soukupa potvrdily oprávněnost účasti klubu z nejmenšího prvoligového města mezi českou elitou. 

Klidný střed tabulky

V následujících sezónách se z 1.FC Slovácko stal trvalý účastník nejvyšší soutěže. Po dvou stabilizačních sezónách se Slovácko ze spodních příček tabulky začínalo posouvat do jejího středu a v roce 2012 obsadilo pod vedením trenéra Miroslava Soukupa sedmou příčku. Regionální klub se tehdy opíral o zkušenosti Jana Trousila a střelecké schopnosti Libora Doška. Po Soukupově období přišla etapa trenéra Svatopluka Habance. Slovácko se v ní nejenže drželo v klidném středu tabulky, ale začínalo svým herním projevem také bavit. Na Moravě pak hrálo prim.

Přichází období Petra Pojezného

Před sezónou 2016/2017 se rozhodl Svatopluk Habanec, že využije vábení brněnské Zbrojovky. Jeho místo zaujal Stanislav Levý a později jeho asistent, bývalý hráč Slovácka, Michal Kordula. Do klubu, který jej připravil na bohatou profesionální kariéru, se v létě 2018 vrátil Michal Kadlec a v ředitelském křesle seděl místo Vladimíra Krejčího Petr Pojezný. Už tehdy zkušený manažer začal spřádat plány na pozvednutí slováckého fotbalu. Vedle sebe si posadil sportovního ředitele, bohatými zkušenostmi vybaveného Veliče Šumulikoskiho a na podzim 2018 po nevýrazných výsledcích trenéra Korduly padla trenérská volba na Martina Svědíka. Před startem sezóny 2019/20 přišel do kabiny další zkušený hráč s modrobílým srdcem Milan Petržela a zbývající hráči, kteří měli pevný vztah ke klubu i regionu Slovácka, uvěřili, že si mohou při poctivé práci sáhnout na fotbalové Slunce.

Cesta za splněním snu

Trpělivá práce ředitele Petra Pojezného, sportovního šéfa Veliče Šumulikoskiho a trenéra Martina Svědíka za podpory majitele klubu Zdeňka Zemka se projevila ve vzestupu tabulkou. V létě roku 2021 z toho byla premiérová čtvrtá příčka a k tomu postup do kvalifikace Evropské konferenční ligy. Slovácko ještě nestačilo na mezinárodně ostřílenější Lokomotivu Plovdiv a smolně vypadlo na penalty. „V kabině i celém klubu byl v tu dobu už jasný cíl: Zapsat se nesmazatelně do historie klubu a získat pro něj významnou trofej,“ připomíná klíčovou sezónu 2021/2022 Petr Zapletal. Po pohárové cestě postoupilo do finále proti Spartě. Pravidla soutěže jí přisoudila domácí stadion. Vpodvečer 18. května 2022 explodoval celý slovácký region. Jeho fotbalový reprezentant suverénně přejel klub z pražské Letné a kapitán Michal Kadlec zvedl nad hlavu zlatý pohár.   

 Slovácká díra do Evropy

Parta kolem Kadlece a Petržely však neměla dost. Kvalifikační síto evropských soutěží jí nabídlo šanci prokousat se do Evropské ligy či do Evropské konferenční ligy. Do té váženější EL to přes silné turecké Fenerbahce nešlo. „Švédský AIK Stockholm v play off Evropské konferenční ligy probudil gól Vlasiye Sinyavskiyeho do pro něj kruté reality. Na padesátitisícové Friends Areně, kde se hrálo mimo jiné i finále Evropské ligy 2017, naopak tryskala slovácká radost. 1.FC Slovácko postoupilo do základní skupiny EKL!,“ vybavuje si historický moment ze severu Evropy Petr Zapletal. V ní, už jako reprezentant české kopané, trápil francouzské Nice, bundesligový 1.FC Köln i bělehradský Partizan. Nakonec nebyl daleko od postupu do jarních vyřazovacích bojů evropské soutěže. Modrobílý klub bojoval i v loňském roce do závěrečných kol o další šanci zahrát si evropské poháry. Tým vedený Martinem Svědíkem, ve kterém už nehrají prim jen Kadlec s Petrželou, má rozehránu dobře i právě probíhající sezónu. Jak v ní nakonec skončí, můžete vidět na vlastní oči na Městském fotbalovém stadionu jeho prvního prezidenta Miroslava Valenty v Uherském Hradišti. V místech, kde před 120 lety kopali do míče předchůdci dnešního 1.FC Slovácko.       

Zajímavost

Modrobílá jízda Evropou

Díky zisku poháru a úspěchu v evropském kvalifikačním sítu se Slovácko rozjelo na podzim 2022 po Evropě. Do základní skupiny Evropské konferenční ligy vstoupilo jako jasný outsider, ale velmi rychle si získalo velký respekt. Po úvodní domácí remíze s bělehradským Partizanem se slovácká výprava vydala na bundesligový RheinEnergieStadion v Kolíně nad Rýnem, kde chtěl padesátitisícový kotel usmažit hochy ze Slovácka už při úvodní klubové hymně. Jejich sebevědomí rychle posílily dva góly v síti Tomáše Fryštáka, jenže Kadlec a spol se nezalekli a na začátku druhé půle srovnali skóre. Rozdílné pohledy ukrajinského sudího a nepochopitelná absence VAR v evropské soutěži udělaly ze zákroků v obou šestnáctkách klíčové momenty a megafavorit nakonec vyhrál. Slovácká stopa v Evropě však už byla velmi čitelná. Poznali to i fotbalisté francouzského Nice, kterým k vítězství na Slovácku pomohla jen fatální chyba brankáře Slovácka Nguyena. V odvetě v Nice, které se hrálo kvůli výtržnostem francouzských fanoušků bez diváků, už nepomohl ani výkon evropské legendy brankáře Petera Schmeichela a po brankách Tomiče a Reinberka slavilo Slovácko první evropskou výhru. Další soupeř už přijel s respektem. Kolín si musel na důležitý zápas na Slovácku počkat, protože první termín zhatila neprostupná mlha. Druhý den za ideální viditelnosti viděl faul Michala Kohúta v domácí šestnáctce snad jen hlavní rozhodčí a bez kontroly VAR si Kolín odvezl životně důležitou výhru. Rozloučit se s evropským pohárem jelo Slovácko na Balkan. I srbští fanoušci měli od UEFA zákaz vstupu na stadion. Domácí funkcionáři ale svezli školní mládež z celého Srbska a na polorozpadlém stadionu Partizanu vytvořilo na dvanáct tisíc školáků unikátní atmosféru. Slovácko se zaslouženou remízou důstojně rozloučilo s účinkováním v Evropské konferenční lize pro sezónu 2022/2023.

Pohled historika 2009-2024

V polovině základní části F:L 18/19 převzal Martin Svědík 14. tým Slovácka, který měl na svém kontě jen čtyři vítězství. Ač měl velmi málo času na rychlé zlepšení výsledků, tak se mu i s jeho realizačním týmem povedl doslova husarský kousek. Během svých prvních šesti duelů dokázal zaznamenat pět vítězství. Ukázalo se, že nepřevzal špatné mužstvo. Jen hráči potřebovali zlepšit organizaci hry, plnění svých povinností, fyzickou připravenost. Také dobrá taktická příprava na každého soupeře přinášela své ovoce. Stejní hráči to dokazovali i v dalších sezónách, kdy se s týmem posouvali postupně  do horních pater ligové společnosti. Korunovali to pak v roce 2022, když kromě obhájení 4. místa získali pohárový triumf. Navíc se kvalifikovali do základní skupiny EKL. Za těch šest let pod Svědíkem se zde objevilo mnoho hráčů. Mnozí propadli a předčasně odešli. Dalším trvalo delší dobu, než se prosadili. Mnozí zazářili a později odešli za lepším angažmá. Ale stále je tu šest hráčů z podzimu 2018, kteří se objevují v základní sestavě i současného ročníku F:L. Daníček, Havlík, Hofmann, Kadlec, Kalabiška a Reinberk dokazují, že stále mají oprávněnou trenérovu důvěru a táhnou Slovácko do soubojů o pohárové příčky. Tak jim popřejme, ať se to povede.

autor: Aleš Mazúrek a Petr Zapletal

Tagy článku

TOPlist