Bikros piluje i na zahradě

Bikros piluje i na zahradě
Foto: sal
Uherské Hradiště Sport 29 / 02 / 2016

Šimon Franta dokázal hned ve své první závodní sezoně uspět na mistrovství republiky

Energie má sedmiletý Šimon Franta na rozdávání. Sotva se pořádně naučil chodit a objevil jízdní kolo, byl doslova k neudržení. Neustále jezdil kolem rodinného domu v Buchlovicích, stále se snažil vymýšlet různé dráhy, aby to nebylo jenom takové obyčejné ježdění. Až jednoho dne přišel jeho tatínek s tím, že se pojedou podívat do Míkovic, kde je bikrosová závodní dráha a klub, který vše zastřešuje. Od té doby, někdy od poloviny roku 2014, už Šimon bikrosu propadl nadobro. „Z Buchlovic jsem byl úplně první, teď už nás tam jezdí trénovat a závodit víc,“ říká Šimon, pro kterého slova jako strach nebo bojím se nic neznamenají. „Možná při mém prvním závodě ve Vyškově, to jsem ještě nebyl registrovaný, docela hodně pršelo a kluci začali padat. Včetně mě, ale nakonec jsem do cíle dojel šestý. Na slzy nebyl čas, protože trenéři říkají, že kdo nepadá, není bikrosař,“ pousměje se lišácky Šimon, pro kterého byl loňský rok nejen jeho úplně prvním oficiálně závodním, ale také nadmíru úspěšným. Až to daleko zkušenější borce trochu zarazilo.
„Když jsem poprvé viděl závodní dráhu, bylo jasné, že na ní chci jezdit. A protože se to taťkovi líbilo taky, nezbývalo nic jiného, než sehnat závodní kolo, přihlásit se a začít trénovat. Napřed jsem měl asi půl roku kolo půjčené, pak mi konečně přišlo moje vlastní. Už jsem ani nemohl dospat, jak jsem se na něho těšil,“ dodává Šimon, kterému je v podstatě jedno, na jakém kole jede, protože dokáže vítězit i na tom nejobyčejnějším. Přesně na takovém přijel i na svůj první trénink do Míkovic. Normální dětské bikrosové kolo, které navíc zdědil po své starší sestře, vyvolalo smích. „Ale jen do té chvíle, než jsem se postavil na trať, protože jsem to natřel i daleko zkušenějším klukům. Rázem bylo po smíchu.“ Teď už se Šimonovi nikdo nesměje, jeho výkony spíše zasluhují obdiv. Aby také ne, když hned ve své první sezoně dokázal vybojovat třetí místo na mistrovství republiky v Brně v kategorii do 7 let. „Jelo se na začátku prázdnin a bylo velké horko, pořadatelé museli neustále kropit nejen trať, ale i nás. Mně to nevadilo. Dokázal jsem uspět ve všech třech rozjížďkách a i v semifinále jsem byl první. V samotném finálovém závodě jsem dojel třetí,“ popisuje první velký úspěch ve své závodní kariéře.
To už ale měl dobře rozjeté i další dvě soutěže. Českomoravský pohár a Moravskou ligu. Zatímco v tom prvním jezdil ve své věkové kategorii sedmi let, ve druhém podniku ve spojené spolu s osmiletými závodníky. Ale ani v těchto dvou soutěžích, které jsou opět rozloženy do několika samostatných závodů a trvají takřka celou závodní sezonu, neodjížděl s prázdnou. Téměř z každého závodu si Šimon dovezl pohár či medaili. V celkovém hodnocení Českomoravského poháru vybojoval čtvrté místo a v Moravské lize druhé místo. „První už jsem skončit nemohl, vedoucí jezdec měl dost velký náskok. Ale bylo to velmi těsné, rozhodoval každý získaný bod. Zajímavé je, že jsem do osmého místa byl jediný, kdo měl sedm roků. Mezi staršími se mi jezdí dobře, protože se snažím být lepší jak oni,“ poodhaluje, co stojí za jeho úspěchy mezi staršími jezdci. V Českomoravském poháru bral ale nepopulární bramborové medaile. „Zatím to tak neberu, ve finálové jízdě jsem skončil druhý a z toho mám radost. Alespoň mám letos větší motivaci,“ dodá rázně talentovaný bikrosař, kterému tatínek přímo na zahradě vybudoval malou bikrosovou dráhu.

Pohled z týmu
Šimon u nás začínal před rokem a půl a už od začátku na něm bylo vidět, že na kole jezdí v každé volné chvíli, je to prostě takový ten kluk, který se nebojí, když spadne, tak se zvedne a jede dál. Velmi dobře dokáže pochopit techniku ježdění bikrosu, je učenlivý a dělá to, co se mu řekne. Do své první sezony vlétl jako raketa, v závodech dokázal vybojovat finále a dost často byl na bedně, nebo alespoň do první pětky. Je prostě talent, kterých moc není. Většinou se kluci prvním rokem jenom rozkoukávají a seznamují s technikou ježdění. Šimon ale dokázal sbírat úspěchy jak v Českomoravském poháru, který je nejvyšší republikovou celoroční soutěží, tak i na mistrovství republiky či v Moravském poháru. Talent je jedna věc, píle a pravidelný trénink věc druhá. To vše ale musí být zastřešeno podporou rodičů, kterou Šimon má v plné míře.
Karel Hána, trenér a vedoucí týmu Tufír team Míkovice

Překvapuje všechny
Šimon začal s bikrosem na jaře 2014 v šesti letech. Do té doby nám tento sport vůbec nic neříkal. Na kole sice jezdil kolem domu už od tří let, pořád si stavěl různé překážky a vymýšlel různě upravené tratě. A když jsme viděli, s jakým nadšením jezdí, nezbylo nám nic jiného, než mu pořídit závodní kolo. Od té doby je pro něho bikros vším. Co v něm vlastně všechno je, ukázal hned během své první závodní sezony. Třetí místo na mistrovství republiky bylo překvapivé, ale o to víc parádní. A to většinou jezdil s o rok staršími soupeři. V bikrosu je hodně důležitý start, a právě ty Šimonovi moc nejdou, sice na začátku trochu ztrácí, ale pak přidá na trati, dokáže se prokousat mezi ostatními a do cíle většinou dojede mezi prvními. Musí na tom ještě víc zapracovat, asi má málo síly v nohách, ale hlavou dokáže přemýšlet rychle, ví, kdy má koho předjet, koho v zatáčce podjet. A to u něho rozhoduje.
Dalibor Franta, otec

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace