Dlouhá nemoc ji nezastavila

Dlouhá nemoc ji nezastavila
Foto: zde
Uherské Hradiště Sport 15 / 01 / 2011

Atletka Vendula Kolářová vítězila a vytvořila si i rekord

Hodně těžký start měla na začátku loňské sezóny teprve sedmnáctiletá atletka z Mistřic Vendula Kolářová. Poté co absolvovala náročnou zimní přípravu, ji zaskočila mononukleóza. Nemoc dívku totálně vyčerpala a na dva měsíce ji zcela vyřadila z tréninkového procesu. Vendula tak musela začít znovu úplně od začátku. To co by jiné možná srazilo, Kolářovou sportovně nakoplo, ukázala, jaká je bojovnice, vyvinula maximální úsilí a výsledek se dostavil. Vybojovala titul mistryně republiky v kladivu a navíc si vytvořila i nový osobní rekord!
„Mononukléoza mne úplně vyřadila z tréninkového procesu. Byla jsem na tom tak špatně, že jsem měla obrovský problém vůbec vyjít schody. Ležela jsem proto jen doma a všechno, co jsem měla natrénováno, bylo najednou pryč. Nestihla jsem se proto dostat včas do formy, abych mohla hodit limit na mistrovství světa v Kanadě,“ vysvětlila sympatická dívka, která se proto soustředila na další závody. Ty nejbližší čekaly na Vendulu na konci května. Nejprve se mladá atletka představila v Moskvě na evropské kvalifikaci na olympijské hry mládeže a následně v Ostravě, kde se konalo Mistrovství Moravy a Slezska. Atletka Slovácké Slavie v nich dokázala vyhrát nejen svou královskou disciplínu - kladivo, ale i v disku. Stoupající formu poté potvrdila i o měsíc později na mistrovství České republiky v Táboře, kde s tříkilogramovým kladivem získala titul za hod dlouhý 53,20 metru.
„Do formy jsem se ovšem dostala až na konci prázdnin a v září, kdy jsem si vytvořila nový osobní rekord na Mistrovství republiky atletů do 22 let v hodu se čtyřkilovým kladivem v Břeclavi, kde jsem hodila 49,64 m. Dařilo se mi i v polské Bydhošti na Evropském poháru mistrovských klubů, kde jsem skončila třetí, když jsem hodila jen o 14 centimetrů méně, a to jsme tam měli jen tři pokusy,“ naznačila růst formy na konci sezóny Kolářová.
Vendula nyní přes zimu opět tvrdě trénuje a doufá, že se jí tentokrát zdravotní komplikace vyhnou a její forma tak bude ještě stoupat. Hlavní cíl letošní sezóny nemá mladá atletka přímo stanoven, vrcholů bude totiž podle ní hned několik. „Byla bych moc ráda, kdyby se mi podařilo startovat na mistrovství Evropy juniorů v estonském Tallinnu. Dalšími vrcholy by měly být: mezistátní utkání v Chorvatsku, mistrovství republiky a Evropský pohár družstev, kde budu hájit barvy mistrovského družstva juniorů - Olympu Brno,“ udělala výčet kladivářka.
Kolářová ovšem nechce zapomenout ani na svůj mateřský klub Slováckou Slavii Uherské Hradiště, který se připravuje na nový ročník druhé ligy. „Druhá liga má jen čtyři kola a jsem přesvědčena, že se to s ostatními závody dá skloubit. Tato soutěž je dobrá hlavně v tom, že tam člověk není nervózní a často si vytvoří i nový osobní rekord,“ vysvětlila atletka.
Na novou sezónu se Vendula připravuje jak pod dohledem svého oddílového trenéra Jana Horáka, tak i ve škole.
„Kromě čtvrtka a neděle mám trénink každý den, přičemž dvakrát týdně trénuji dvoufázově. Dopoledne ve škole, ve sportovním gymnáziu, a odpoledne se svým koučem. Ve škole trvá jednotka půldruhé hodiny, odpoledne přibližně dvě hodiny, někdy se to ovšem i prodlouží,“ vysvětlila Vendula.
Tak trochu paradoxně si zřejmě největší zážitek z uplynulé sezóny spojuje s mistrovstvím Evropy veteránů v Maďarsku, kde doprovázela svou maminku. „Neměly jsme tam zajištěné žádné ubytování. Když se to dozvěděl otec Barbory Špotákové, který tam žije, dovolil nám přespávat u nich na zahradě. Byl k nám velmi vstřícný a všechno, co jsme potřebovaly, nám ochotně zařídil. Byl vážně úžasný,“ vzpomenula příhodu nadějná atletka.


Kladivem háže už i maminka
K tomu, aby mohl sportovec dosahovat hodnotných výkonů, potřebuje nejen vysoké nasazení a pečlivost při trénincích, ale také profesionálního trenéra a rodinné zázemí. Vendula má štěstí, že oba její rodiče ji ve sportu podporují, a co víc? Maminka po vzoru své dcery také začala házet kladivem a v roce 2010 startovala nejen na mistrovství republiky, ale dokonce i na mistrovství Evropy veteránů v Maďarsku!
„Všechno začalo vlastně tím, že nebydlíme v Uherském Hradišti, a vyvstala tak nutnost zajistit dceři dopravu na trénink a poté z něj zpět domů. Začala jsem tak fungovat jako manažer, psycholog a řidič v jedné osobě. Abych nemusela jezdit tam a zpět, zůstávala jsem na tréninky a když Vendula odhodila kladivo, házela jsem jí ho nazpět, aby pro něj nemusela chodit stále tak daleko,“ vysvětlila Eva Kolářová.
Postupem času máma zjistila, že házet kladivem ji docela baví, a začala házet víc a víc, až se dostala na evropský šampionát.
„Rozhodně jsem tam neodjížděla pro nějakou medaili, ale na zkušenou. Ze šampionátu jsem si přivezla jen ty nejlepší zážitky, protože se tam sešla perfektní parta lidí v mém věku,“ doplnila matka.
Svou roli, neméně významnou, zastává i otec Petr. „Já jim zajišťuji technické zázemí. Ony pořád někde jezdí a já se starám mezitím o dům. Jsem tak vlastně žena v domácnosti,“ prozradil se smíchem Petr Kolář.


Hecujeme se, říká kamarádka
Zřejmě nejblíž má k talentované atletce její oddílová kolegyně Katka Chvilíčková, se kterou se Vendula potkává nejen na tréninku, ale i mimo něj.
„Vídáme se na tréninku, ale i tak za sebou občas zajdeme a pokecáme. Jednoznačně nejčastěji se bavíme o atletice. Někdy také společně řešíme i nějaké problémy. Vendula je totiž skvělá kamarádka, která by nikdy nenechala někoho ve štychu,“ tvrdí Chvilíčková, která se dříve věnovala výhradně kouli.
„Pod vlivem Venduly jsem zkusila i kladivo a disk, ale je fakt, že ke kouli mne to táhne stále nejvíc. Má to své výhody. Zatímco ona mi to nandá v kladivu, já jí to můžu vrátit právě v kouli. (se smíchem)
Obě slečny se navzájem podporují i při závodech. „Radíme si navzájem a případně se upozorňujeme, kde byla při pokusu udělána chyba. Nevím jak Vendule, ale mně to moc pomáhá,“ doplnila kamarádka.


Může hodit daleko, soudí kouč
Doslova od kladivářských počátků spolupracuje Vendula s trenérem Janem Horákem. Zkušený kouč má tak vývoj své svěřenky doslova před očima. Věří, že Vendula ještě zdaleka neukázala to, na co podle něj má, a je přesvědčen, že může ještě vystoupat nahoru. Jedním dechem však dodává, že výsledky nepřijdou samy, a že atletka bude muset do tréninkového procesu zapojit ještě více odříkání než doposud.
„U Venduly může být zlepšení v kladivu veliké. Nyní je v republikových tabulkách mezi juniorkami na šestnáctém místě, přičemž jsem přesvědčen, že by se při poctivém tréninku a bez zdravotních komplikací mohla letos pohybovat někde kolem šestého nebo sedmého místa,“ tvrdí kouč, který své svěřence věří.
„Je svědomitá, má výbušnost a zvládá dobře i techniku, umí také stupňovat rychlost. Věřím proto, že ještě doroste a bude z ní velmi dobrá závodnice, nadšení pro kladivo ovšem musí vycházet hlavně z ní, na tom je ještě trošku potřeba zapracovat,“ soudí Horák.
Vendula s koučem trénovala i disk a kouli, ale trenér je přesvědčen, že právě v kladivu může jeho svěřenka „udělat díru do světa“.
„Nemusí mít na sobě tolik hmoty a také nemusí být tak vysoká, aby se dostala mezi špičku. Věřím, že jí to brzy ulítne někam daleko a to jí dodá ještě větší impuls pro další závody,“ říká Horák na závěr.

autor: HYNEK ZDENĚK

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace