Dokázala se vrátit vítězně

Dokázala se vrátit vítězně
Uherské Hradiště Sport 28 / 02 / 2015

Na skifařce Michaele Tomaštíkové třináctiletá pauza není vůbec znát

Jedním ze sportů, který neodmyslitelně patří k řece Moravě a potažmo k Uherskému Hradišti, je veslování. K plejádě sportovců, kteří svou sportovní kariéru spojili s tímto moravským tokem, patří i Michaela Tomaštíková. Ta dokonce dvakrát. Jednou jako úspěšná juniorka pod dívčím jménem Korvasová a podruhé po návratu od rodinných povinností. „I přesto, že jsem vyzkoušela hodně druhů sportů, nakonec zvítězilo veslování. A ani se nikdo nemohl divit, protože rodiče se veslování věnovali a já jsem spolu s bratry na vesláku prakticky trávila veškerý volný čas. Pro mě to byl sport číslo jedna, který mě bavil. Vždy se mi líbilo soupeřit sama se sebou,“ říká Tomaštíková, která v dorosteneckém věku zamířila na sportovní gymnázium do Pardubic, kde se hned v počátcích dokázala nominovat na MS juniorek. A právě ze světových šampionátů postupně přivezla dvě bronzové a jednu stříbrnou medaili. V seniorské kategorii pokračovala v Praze. „Velkým snem byla tehdy olympiáda v Atlantě, ale bohužel nenaplněným,“ pokrčí rameny. Ovšem Michaela se snu startovat na olympijských hrách nikdy nevzdala. Ale nebudeme předbíhat.

Dva domácí tituly
Když se k pracovním a rodinným povinnostem ještě přidaly i problémy zdravotní, nezbylo Michaele Tomaštíkové nic jiného než sportovní kariéru ukončit. „Třináct let jsem závodně neveslovala. Prioritou číslo jedna se stala rodina. Jenomže když jste byli zvyklí dávat sportu všechno, najednou zjistíte, že vám chybí. Jednou se mi ozvaly holky z klubu, jestli bych s nimi nezkusila jezdit, už ale v kategorii veteránek. Sice to zní divně, ale sportovně už tam patřím,“ směje se Tomaštíková, před kterou opět stála nová výzva. „Začala jsem trénovat víc a víc a chtěla jsem se zkusit probojovat mezi mladší závodnice,“ dodává k impulzu, který přišel před dvěma lety. Postupné zvyšování tréninkových dávek neslo svoje ovoce. V loňském roce už opět stála na stupních vítězů. Na domácím šampionátu získala titul ve skifu. „Moc bych to ale nepřeceňovala, protože domácí jednička Miroslava Knapková nestartovala. Další holky startovaly na šampionátu do 22 let. Svým způsobem jsem měla vyklizené pole. Ale na druhou stranu jsem ostatní závodnice porazila a zvítězila. Asi po dvaceti letech jsem opět vyhrála na domácím mistrovství,“ doplňuje s úsměvem. Republikový šampionát se jel tradičně v Račicích. A domů se vracela hned se dvěma zlatými. Tu druhou vybojovala ve čtyřce bez kormidelníka společně s olomouckými závodnicemi. „Je to hezký pocit, pro který vlastně sportuji. Maximálně mě to naplňuje. Ale kdyby mi někdo řekl, že opět budu na bedně, asi bych se mu vysmála. Skromným přáním bylo jen finále,“ dodává.
O olympiádu se ještě popere
Sportovců, kteří se dokážou vrátit po určité době, moc není, ale na druhou stranu jich v posledních letech přibývá. A Michaela Tomaštíková k nim určitě patří. „Není to lehké, ale v tomto sportu ženy ve světě závodí i v pozdějším věku. Tak jsem si řekla, že když to jde venku, proč by to nešlo i u nás. Měla jsem chuť, vůli i podporu rodiny. A jak je vidět, jde to i u nás,“ říká úspěšně se navrátivší skifařka. A ta olympiáda? „Všechno postupně. Napřed se zkusím prosadit v reprezentaci a až pak budu přemýšlet, jestli je to i na olympiádu. Je to ještě dva roky trénování. Ale není to jednoduché. Ani ne tak za osobu, ale za stát, jsou určité kvóty, které nejdou nijak obejít. Uvidíme,“ uzavírá Michaela Tomaštíková, která se také ujala funkce předsedkyně klubu VK Morávia Uherské Hradiště.

Pohled trenéra
Je obdivuhodné, jaké výkony dokáže Michaela podávat i po tak dlouhé době, během které naplno netrénovala. Každým dnem se její výkony zlepšují, takže její návrat do reprezentace je stále otevřený. V současné době máme za sebou mistrovství ČR v jízdě na trenažéru, kde Michaela dokázala vybojovat 6. místo a oproti loňsku se zlepšila o 4 vteřiny. Máme za sebou i první jízdy přímo na vodě a i tady je v její technice vidět zlepšení. Ještě ji čeká soustředění ve Španělsku, takže všechno je otevřené. Každopádně ona nic nevzdává a její touha vítězit ji stále žene dopředu.
Milan Šurý

Má maximální podporu od celé rodiny
Sice jsme tomu nevěřili, ale mamka to dokázala

Na naší mamince bylo pořád vidět, že je pro ni veslování sportem číslo jedna. Takže bylo jen otázkou času, kdy nás odloží (smích) a začne opět trénovat a snad i závodit. No a když ten čas opravdu nadešel, moc vážně jsme to nebrali. Ze začátku jsme si mysleli, že to bude jen chvilkové pomatení mysli, ale když se do tréninku a přípravy zakousla, začali jsme jí fandit. Naše celá rodina je sportovně založená, tak ji v její snaze dostat se do reprezentace všichni moc podporujeme. Vzhledem k jejímu časovému vytížení zapříčiněnému tréninkem a závody jsme se museli samozřejmě všichni trochu přizpůsobit, ale jsme skutečně rádi, že se jí daří, a přejeme jí co největší úspěchy a ať se jí její sen o sportovním úspěchu vyplní. V loňském roce už přišly první úspěchy, takže věříme, že i v tomto roce bude bojovat ve finálových jízdách a snad se jí podaří splnit i olympijský sen.Kristýna, Martin a Vojta Tomaštíkovi

Michaela Tomaštíková
Veslování
největší úspěchy 2014
1. místo MČR ve skifu
1. místo MČR čtyřka bez kormidelníka

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace