Dušan Melichárek trenérem české reprezentace

Foto: 1.FC Slovácko  /  Dušan Melichárek bude mít na starosti brankáře české šestnáctky.

Dušan Melichárek byl mezi třemi tyčemi i mimo ně výraznou osobností. Svojí cestou jde i po skončení kariéry. Že je jeho cesta správná, toho si všimli i na FAČR, a tak se slovácký patriot posouvá do realizačního týmu české U16.

Dušane, jste po gólmanské kariéře, kterou jste si natáhl v Malmö až do sedmatřiceti let. Dnes chytají gólmani i kolem čtyřicítky. Nesvrběly vás po konci ve Švédsku ruce?

Asi bych v kariéře pokračoval, ale největším problémem byla operace kvůli artritidě chrupavky. Kopu 4 roky na Velehradě s klukama, to mi stačí. (úsměv)

Po návratu ze Švédska jste se chytl trénování gólmanů v druholigovém Prostějově. Kdo vás objevil ve chvíli, kdy jste neměl za sebou ještě žádné trenérské zkušenosti?

Bylo to až rok po konci kariéry. Do Prostějova mne přivedl Míša Šmarda, řekl jsem si, že to zkusím, a už jsem u toho zůstal.

Nebyla absence trenérského vzdělání na škodu?

Nebudu říkat, že trenérská licence je na nic… To vůbec. Od té doby, co jsem ji začal studovat, tak mě to baví, a konkrétně ty brankářské workshopy mne i v něčem posunují a mnohdy mění i můj pohled na samotné trénování. Myslím si ale, že pro tuhle práci musí mít člověk určité DNA, že to není jen o licenci. Takže si myslím, že počáteční absence licence vadí spíš „řešitelům“ a manažerům klubů. (úsměv)

Po konci v Prostějově jste pomáhal Milanu Hečovi po jeho návratu na Slovácko. V čem vaše spolupráce spočívala?

Pomáhal je asi nadnesené. S Milanem jsme přátelé a troufám si říct, že velcí. Bylo období, kdy jsme spolu řešili situace v zápasech. Já mu dával nějakou zpětnou vazbu na ně. Do teď, když se koukám, jak chytá, a něco se mi nelibí, tak mu to hned okomentuju. Navíc mi Milan pomáhá i v mé práci, takže je to vyvážené.

Momentálně trénujete mládežnické gólmany 1.FC Slovácko. To vás tak pohltilo trenérské řemeslo?

Po konci v Prostějově jsem dostal nabídku od Zdeny Botka zapojit se do trénování brankářů ve Slovácku. Sám jsem nevěděl, co od toho očekávat, takže do teď říkám, že jsem tady na zkoušku. (úsměv)

Jak jste nastavil práci s mládežnickými gólmany ve Slovácku a vidíte už nějaké první ovoce vaší práce?

Tohle není jen o mně. Mám kolem sebe lidi, s kterými se mi dobře pracuje a věřím jim. Jsou to trenéři brankářů v dorostu a žácích. Jsou to výborní kluci, kteří mi pomáhají naplňovat moji vizi. A první ovoce? Na to je ještě dost brzy… spíš to vidím na běh na dlouhou trať.

Slovácko je dlouhodobě známé jako líheň kvalitních brankářů. Vy, Milan Heča, Matěj Kovář, Matouš Trmal, Jirka Borek,… Čím to podle vás je?

Určitě je to kvalitní prací předchozích trenérů. Každopádně, za mě, za ty roky by těch brankářů mohlo být víc. Jen se klukům musíme věnovat. Už od žaků.

Přestože mezi trenéry působíte teprve krátce, už si vás všimli stavitelé mládežnických reprezentací. Kdo vás pro ně objevil?

Nabídku jsem dostal a přijal. Od Pavla Šustra.

Jaká bude vaše role v realizačním týmu U16 Česka?

Trenér brankářů s veškerými věcmi okolo. Scouting, komunikace s kluby, s trenéry brankářů atd atd.

Těšíte se na práci v nároďáku a co od ní očekáváte?

Osobně se moc těším, hlavně na opětovnou spolupráci s Pavlem. Pro mne to určitě bude obohacení a velká příležitost trénovat zas jinak.

Je nějak organizovaná česká brankářská škola, například koordinací trenérů brankářů u jednotlivých národních týmů?

To netuším. Sám mám určitá očekávání, jak to celé bude probíhat a fungovat. Jakmile do toho nahlédnu, dám vědět. (úsměv)

S kým budete na reprezentační úrovni v gólmanské linii ve spojení?

První spojení navážu s Peťou Koubou. Je trenér brankářů kategorie U15 na reprezentační úrovni a koordinátor RFA akademií, takže má na starost brankáře, které si budu přebírat do své kategorie.

Kdy vás čeká první reprezentační sraz, sledujete brankářské adepty reprezentačního dresu a má šanci se mezi ně dostat i někdo ze Slovácka?

V červenci Memoriál Františka Harašty. Ze Slovácka…? To je pro mě teď těžká otázka. Každopádně, to pro mě nebude rozhodující faktor, že zde působím jako klubový trenér. Budu zařazovat ty kluky, kteří budou mít nejlepší výkonnost a potenciál  do dalších let.

Dostal jste se někdy ve své hráčské kariéře do hry o nominaci do nároďáku?

Jednou jsem byl jako náhradník na soupisce, v době Petra Čecha a Vacloše, když jsem chytal ve Zbrojovce. Už ale ani nevím, kdy to bylo, protože je to pravěk. (úsměv)