Před necelými dvěma lety to vypadalo, že si šlape po vlastní budoucnosti, když nechtěl prodloužit smlouvu ve Slovácku. Nakonec se vše obrátilo a dnes je Milan Kerbr opět v záři reflektorů. V sobotním zápase potvrdil střelecké geny po otci, vicemistru Evropy, a rozhodl, že tři body zůstanou doma. Stačily mu jen čtyři minuty pobytu na hřišti a stadion Miroslava Valenty jásal. Dokonalý žolík trenéra Soukupa.
Od trenéra Soukupa jsem dostal pokyn, abych tam udělal trochu vítr a rozhodl zápas. Takže asi jsem byl skutečně jeho žolíkem.
Úvod vašeho pobytu na hřišti ale nebyl nijak skvostný. Hned dva fauly...
Byl jsem asi trochu nervózní a také přemotivovaný. Pak jsem se ale otřepal a jak jsem dal branku, tak jsem byl už úplně v pohodě. Jenom si myslím, že jsem neuhrál moc balonů, a na tom musím zapracovat. Dal jsem sice branku, ale ostatní práce, kterou jsem tam měl, měla být rozhodně lepší.
Před prvním gólem jste zahazovali jednu šanci za druhou. Dala se zahodit i ta vaše?
Asi ano. Kluci mi říkali, díky bohu, že jsem to tlačil dolů a že jsem to nekopl nad tribunu. S tím jsem také šel do šance, abych to hlavně tlačil dolů.
Jak vypadala vlastně celá akce z vašeho pohledu?
Byl tam dlouhý balon na Doška a já jsem šel do šestnáctky s tím, že on to sklepne tak, jak to umí. Sklepl to přesně do prostoru, kde jsem byl, a já se snažil to jenom dát k tyčce.
O minutu později jste mohl vedení potvrdit dalším gólem.
V tu chvíli jsem byl trochu zatavený, protože sprintů jsem tam měl celkem hodně. Šel jsem z boku sám na gólmana a určitě jsem to měl vyřešit líp. Měl jsem to buď střílet, anebo to dávat pod sebe. Zaplantalo se mi to ale mezi nohy. Byla to velká škoda. Mohli jsme vedení potvrdit a nemuseli se strachovat až do samého konce.
Cítil jste větší motivaci i díky tomu, že jste byl u vlastního gólu v Mladé Boleslavi?
Určitě. Chtěl jsem to odčinit co nejdříve a jsem strašně rád, že to přišlo už nyní. Jenom doufám, že budu dostávat příležitosti i nadále a budu moci přispět k dalším bodům.
Po vstřelené brance jste ukazoval směrem na tribunu D. Komu jste gól věnoval?
Byl tam můj otec a sám mi říkal, že až dám gól, tak ať mu ukážu. Hned po zápase říkal, že tam pěkně řval.
Tribuna D je nejméně obsazovaná tribuna.
On chce mít při utkání klid, takže mu vyhovuje místo, kde není moc lidí a může si vychutnat utkání sám.