Hrát proti Číňankám je těžké

Hrát proti Číňankám je těžké
Foto: sal
Uherské Hradiště Sport 05 / 02 / 2011

Stolní tenistka Aneta Kučerová si zavěsila loni na hruď tři velké medaile

Zatímco někomu dělají problém tři tréninky za týden, Aneta Kučerová absolvuje někdy stejnou tréninkovou dávku během jediného dne. Není proto divu, že tato stolní tenistka patří mezi největší stolnětenisové talenty České republiky a po právu si zavěsila na krk zlatou a dvě bronzové medaile z republikových šampionátů dospělých a juniorů.
Tréninky Anety jsou přitom hodně specifické. V mistrovských utkáních nastupuje za domovský Spartak Hluk, trénuje v Havířově v centru reprezentační mládeže, kde zároveň i studuje, a přitom za svou  hlavní trenérku považuje Andreu Botkovou žijící v Rakousku.
„Trénuji od pondělí do pátku jednou až třikrát denně, takže za týden absolvuji deset tréninků. Když mne však čeká důležitý zápas, vždy se obrátím o radu na trenérku Andreu Botkovou, která mne zná již od mých počátků,“ uvedla sympatická tmavovláska, která měla v roce 2010 hned několik velkých cílů. „V družstvech jsme si moc přáli dostat se na medailové umístění, ale musím uznat, že tam prostě byly tři lepší týmy, a tak jsme dostali jen bramborovou medaili,“ přiznala Aneta.
Co se usměvavé slečně nepodařilo v extralize žen, to jí naopak vyšlo v individuálních soutěžích na republikových šampionátech.
„Na počátku března se konalo Mistrovství republiky v Hodoníně, kde jsem původně plánovala start jak v jednotlivcích, tak i ve čtyřhře a v mixu. Bohužel jsem měla problémy s kotníkem, a tak jsem smíšenou čtyřhru vypustila a soustředila se na obě hlavní disciplíny,“ uvedla dívka z Vlčnova.
V jednotlivcích Aneta po výhře nad Ondříškovou z Hodonína a Weberovou z Elancourtu postoupila mezi 8 nejlepších českých žen. Tam však narazila na pozdější finalistku Vacenovskou z rakouského Linze a bylo po dalších nadějích. Co Kučerové nevyšlo v jednotlivcích, nahradila si vzápětí ve čtyřhře, kde nastoupila s další odchovankyní hluckého stolního tenisu Hanou Matelovou, která nyní již působí v Hodoníně.
„S Hankou jsme odehrály již hodně utkání a dobře si rozumíme. Navíc nám šampionát vyšel,“ uvedla Aneta. Aneta s Hankou byly mezi nasazenými páry a postoupily až mezi čtyři nejlepší dvojice. Tam však byl nad jejich síly pár Hadačová, Pěnkavová, který celou soutěž vyhrál. S bronzovou medailí přesto mohla být slovácká dvojice spokojena.
V květnu se následně v Hostinném konalo republikové mistrovství juniorů. „Odjížděla jsem tam s cílem vybojovat titul ve dvouhře a pokusit se zabodovat i ve čtyřhře, do které jsem nastoupila s Radanou Vránovou z Hodonína, a cíl se mi podařilo splnit,“ zářila Kučerová.
Skutečně! Šampionátem jednotlivců procházela stolní tenistka Hluku jako nůž máslem. Nejprve vyhrála oba zápasy v základní skupině a následně se rovětveným pavoukem prokousala přes Tenglovou, Pikalovou a Tomanovou až do finále, kde narazila na litoměřickou Drobnou. „Byla to má největší soupeřka a ve finále byla zcela oprávněně,“ uvedla Aneta, která však přesto zápas ovládla v šestisetové bitvě.
Aneta Kučerová kromě extraligy a obou republikových šampionátů startovala i na několika zahraničních turnajích, absolvovala soustředění v Číně a představila se i v Superlize. „Je to soutěž, kde hrají nejlepší celky prakticky z celé střední Evropy. Soutěž je to tedy velmi kvalitní a jednotlivé týmy mají na soupiskách často Číňanky. Hrát proti nim je těžké. Vždy se jedná o velmi rychlou hru a jiný herní styl než jaký předvádějí evropské či tuzemské hráčky,“ vysvětlila Vlčnovjanka.
Podstatné je, že Aneta chce i nadále na sobě pracovat. „Vím, že mám ještě rezervy ve forhendu, na tom musím ještě zapracovat,“ přiznává. Poté, co předvedla na stolnětenisových stolech doposud, se jejímu předsevzetí dá zcela jistě věřit.

Na zápasech mne nechce
Jestliže je v rodině Kučerových někdo, kdo krom Anety ví vše o stolním tenise, tak je to její otec Josef. Ping pong sám dlouhé roky hraje, a tak je plný poznatků o nejrůznějších herních stylech soupeřů. Doma si je však musí ponechat pouze pro sebe. Aneta totiž v tomto směru jednoznačně upřednostňuje rady své trenérky Andreji Botkové.
Josef je přitom právě tím, kdo Anetu ke stolnímu tenisu přivedl. „Je to už hodně dávno. Upřímně řečeno, zpočátku ji to moc nebavilo. Později však hře přišla na chuť. Je velmi ctižádostivá a vytrvalá a tak se začaly dostavovat i výsledky. Když byla ještě malá doprovázel jsem ji na každém turnaji, dnes mne tam však již nechce, tvrdí, že bych ji tam rozptyloval,“ uvedl otec.
V praxi to vypadá tedy tak, že jakmile Aneta zápasy dohraje, vezme mobil a pošle domů SMS zprávu o tom, jak dopadla.
Rady tak častěji než k Anetě putují opačným směrem. „Na naše zápasy moc nechodí, přece jen je celoročně hodně vytížená, když ale přijde snaží se mi vždy poradit,“ doplnil táta.

Její vůle je obdivuhodná
Již třináct let trénuje Anetu Kučerovou Andrea Botková. Dříve velmi uzká spolupráce je dnes limitována tím, že Aneta studuje v Havířově, zatímco Andrea žije v Rakousku. Přesto součinnost obou žen funguje na výbornou.
„Anetu znám v podstatě odmalička. Všimla jsem si jí hned, když poprvé vešla do stolnětenisové haly v Hluku. Měla talent, ale co mě na ní od začátku nejvíc fascinovalo, byla její obdivuhodná vůle a pracovitost v tréninku,“ zavzpomínala na počátky spolupráce trenérka.
Botkové se s Anetou pracuje velmi dobře. „Velkou výhodou pro obě strany je to, že se známe tak dlouho, vzájemně si důvěřujeme. Pro mě je radost pracovat s hráčkou, která dává do tréninku všechno, neustále se chce zlepšovat, dává si vysoké cíle a za těmi si jde,“ řekla trenérka, která cítí, že musí zapracovat ještě na jedné věci. „Aneta by měla být při zápase víc pozitivní a seběvědomá, aby dokázala prodat co nejvíce z toho co umí,“ doplnila Andrea Botková.

Nikdy to nezabalí
S Anetou se Hana Matelová setkala poprvé přibližně před osmi lety na stolnětenisovém tréninku družstva Hluku. Za tu dobu se obě mladé slečny dokázaly nejen vzájemně poznat, ale často také spolu nastoupily k řadě utkání ve čtyřhře.
„Ani jedna z nás není obranářka, obě rády útočíme. Snad možná proto nám souhra nedělá žádné problémy,“ tvrdí Hana Matelová, která mimo jiné dokázala s Anetou vybojovat vynikající bronzové medaile ve čtyřhře na mistrovství České republiky, které se v roce 2010 konalo v nedalekém Hodoníně.
„Anetu zdobí vytrvalost a odhodlanost poprát se o výsledek, takže i když se zápas z jejího pohledu nevyvíjí přiliš úspěšně, nikdy to takzvaně nezabalí, ale zatne zuby a zkouší neustále na protihráčku vymyslet nějakou účinnou protizbraň,“ vysvětlila spoluhráčka.
Obě hráčky se přitom vidí nejen u pingpongového stolu, ale často si spolu i někam vyrazí. „Často si zajdeme na dobrou kávu a taky chodíme společně nakupovat,“ doplnila Matelová.

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace