Jak se zrodil Král Milan I. - 4. díl

Jak se zrodil Král Milan I. - 4. díl
Foto: Jan Tauber  /  Milan Petržela zaznamenal v reprezentačním áčku Česka devatenáct startů
Uherské Hradiště Sport 27 / 01 / 2024

Milan Petržela se stal posledním ligovým zápasem kalendářního roku 2023 živou fotbalovou legendou, Králem Milanem I. Zápasem v Mladé Boleslavi završil pět stovek ligových startů, tedy hranici, o které si žádný z hráčů v padesátileté historii české kopané nemohl nechat ani zdát. Chceme vám nabídnout jeho fotbalový příběh, kdy se z hoštického rodáka stal nejrespektovanější hráč v české nejvyšší soutěži.

Moravský lev zařval na EURU

Reprezentační pocta

V roce 2010 směřoval Milan Petržela na vrchol své kariéry. S Plzní začínal  dominovat české lize, ukázal se i na evropské scéně v Evropské lize proti tureckému Besiktasi, ale hlavně svými rychlostními předpoklady byl ve stále se zrychlujícím světové fotbalem platnějším a platnějším hráčem pro každý tým. I ten reprezentační. Proto také po zápasech za českou dvacítku a jednadvacítku přišla i pozvánka do reprezentačního áčka, které se pod vedením Michala Bílka zrovna připravovalo na kvalifikaci EURO 2012. Premiérové dvě minuty odehrál v kvalifikačním zápase v Lichtenštejnsku. „Z pozvánky do repre jsem samozřejmě měl obrovskou radost. Už jsem z ní sice nebyl tak v šoku jako při pozvánce do české dvacítky, protože jsem měl přece jen sedmadvacet let a na fotbalovém hřišti už něco za sebou, ale bral jsem to jako obrovskou poctu a zároveň také jako závazek. Nechtěl jsem být v týmu jen do počtu,“ přiznává po letech Milan Petržela.   

Karty místo mobilů

Milan nebyl platným hráčem jen na kraji hřiště. Velkým přínosem byl i do kabiny. Vnesl do ní moravskou upřímnost a hlavně vtip a nadhled. „Reprezentační srazy jsem většinou trávil na hotelových pokojích s Romanem Hubníkem či Michalem Kadlecem. Tehdy už sice byly nějaké play stationy, ale přesto jsme trávili spoustu společného času v hotelových lobby, či u masérů. Hrávali jsme spolu karty nebo si jen tak vykládali u kávičky. Nepamatuji, že by někdo byl sám na pokoji a byl jen na mobilu. Samozřejmě u toho nechyběly „hecovačky“ nebo kanadské žertíky, které vymýšleli hlavně kustodi či maséři, ale my jsme se jich rádi zúčastňovali. Pokud samozřejmě nemířily na nás “ směje se dnes čtyřicetiletý král ligy. Na dobrou náladu v kabině a kolektiv, který si ze sebe umí udělat legraci, ale na hřišti táhne za jeden provaz, sází dodnes.

Červenomodrobílé špalíry u silnic

Postupem času se Milan Petržela stával pevnou součástí reprezentační kabiny, která celkem jistě směřovala na EURO do Polska, kam to měli naši fanoušci kousek. Hlavní stan rozbili ve Wroclavi a toto město blízko česko-polských hranic bylo v červeno-modrobílém-obležení. „Ještě teď mám husí kůži po těle, když si vzpomenu, jak se tam sjeli fanoušci z celého Česka a zdravili nás a povzbuzovali, už když jsme vyjeli autobusem od hotelu na tréninkový stadion. Už jsme měli za sebou zkušenost z Ligy mistrů, kdy se do Edenu také sjížděla celá republika, aby fandila Viktorce, ale národní tým je přece jen asi o kousek víc. Máte na sobě státní znak, reprezentujete každého človíčka u nás a je to o to větší radost, ale i závazek,“ popisuje nejkrásnější okamžiky v národním dresu devatenáctinásobný český reprezentant. 

EURO na „pérkách“

Na samotném EURO nakonec odehrál devatenáct minut v úvodním zápase s Ruskem, které čeští fotbalisté prohráli 1:4. Pak se ale Bílkova družina neuvěřitelně zvedla a zastavila ji až ve čtvrtfinále Ronaldova branka, která utnula sen o medaili. „Každý fotbalista chce hrát a nesedět na lavičce. Nároďák je ale přece jen malinko něco jiného. Je v něm obrovská konkurence hráčů, kteří hráli tehdy v top evropských ligách. Navíc každý trenér má svůj rukopis, svoji kostru týmu a dalšími hráči pak „dostřídává“. Trenér Bílek se s námi o naší roli hodně bavil, vysvětloval nám, proč zrovna nehrajeme… Udržoval nás jak se říká „na pérkách“.  Samozřejmě jsem si chtěl užít EURO na hřišti ve větší minutáži, ale já jsem vděčný a vždycky budu i za ten jediný „startík“,“ vzpomíná ligová legenda na jeden z nejsilnějších momentů své kariéry.

Bundesligová zkušenost

Start ne evropském fotbalové festivalu, starty nastřádané v nejprestižnější klubové soutěži světa, bohaté zkušenosti z reprezentační i ligové scény a v té době ideální věk. To byly předpoklady, které zaujaly bundesligový Augsburg. Pro Petrželu nová  fotbalová výzva. Jenže ta se hned od úvodu nevyvíjela podle Milanových představ. „Do Augsburgu jsem šel hned po EURO. Do kabiny jsem přišel až v závěru přípravy a než jsem se otrkal a zvykl na nový svět, tak mně už říkali, abych si hledal jiný klub,“ pousmál se hořce Milan Petržela, ale vzápětí dodal: „Každý hráč by si ale zahraniční angažmá měl zkusit. Někomu to sedne a mně to zrovna nesedlo. Určitě toho ale nelituji. Byla to obrovsky cenná fotbalová, ale i životní zkušenost, ze které jsem čerpal v další etapě mé kariéry,“ posouvá svůj fotbalový příběh zpět do plzeňských kulis Milan Petržela.   

Milan Petržela očima Michala Bílka: Milan zdobila rychlost a kvalita

Pro Milanovy herní vlastnosti i dovednosti na hřišti a šťastnou povahu v kabině si jej Michal Bílek vybral do nominace na finálový turnaj EURO 2012. Milan se tak podílel na výrazném úspěchu, které český tým postupem do čtvrtfinále v Polsku dosáhl:

„Nejdřív musím říci, že jeho kariéra je úžasná. Obdivuji, že v jeho letech si udržuje stále tak vysokou úroveň. Ani teď nezaostává v rychlosti, v kvalitě, technice za spoluhráči i protihráči. Stále dokáže rozhodovat zápasy.

Na EURO jsem ho bral kvůli jeho konstantní hře. Vzpomínaná rychlost, rychlost práce s míčem, dokáže připravit šanci spoluhráčům, po zisku míče jde rychle nahoru… Kvalita jej prostě zdobila už tehdy. Hráči, jako je on, se prosazovali v kterékoliv době a pamatuji si je ještě ze svého hráčského působení. Navíc do kabiny byl Milan velmi pozitivní, stále usměvavý kluk, který zapadne do každého kolektivu. Měl tehdy formu z Plzně, které se extrémně dařilo. Měl už i zkušenosti z evropského klubového fotbalu. V tehdejší nominaci bylo z Plzně více hráčů, kteří přinesli do reprezentace týmového ducha, na kterém byl do značné míry úspěch Plzně postaven.

Jeho role v národním týmu byla těžká, protože tehdy v něm byla obrovská konkurence. Navíc měl trochu smůly, že hned úvodní utkání s Ruskem (porážka 1:4) se nám moc nepovedlo. Přestože na šampionátu odehrál jen to jedno utkání, tak byl v kabině i na trénincích neustále pozitivní. V paměti jej mám uloženého jako neustále usměvavého a pohodového kluka. Přestože teď nejsme v pravidelném kontaktu, tak jej mám pořád rád a sleduji jeho fantastickou kariéru."

Milan Petržela očima Tomáše Sivoka: Milánek nezkazí žádnou srandu

Dlouholetý reprezentant se s Milanem Petrželou potkával už od společného působení v dresu české dvacítky až po reprezentační áčko. Oba jsou stejný ročník narození, ale na rozdíl od Milana sedí už Tomáš Sivok v manažerském křesle pražské Sparty. „Je neskutečné, jaké zápasové číslo Milan udělal. V kariéře se mu vyhýbala vážnější zranění a já mu přeji, aby to tak platilo i v dalších sezónách a on mohl k tomu obrovskému číslu přidat další starty. Výkonnost stále má, pro Slovácko je pořád velkým přínosem a ví to i trenér Svědík.

Milana jsem poznal v české dvacítce jako perfektního kluka z Moravy, který byl vždy ideálním, usměvavým parťákem do kabiny, parťákem plným srandiček a dobré nálady. Je hodně extrovert a já měl takové kluky rád, protože jsem byl podobným typem. Hlavně v Plzni zanechal výraznou stopu a v tom, co dokázal, v jakém věku a na jaké úrovni hraje, je velkou legendou českého fotbalu. Na hřišti jsem se s ním potkal jednou i jako soupeř. S Besiktasem jsme hráli tehdy na pražské Letné v play off Evropské ligy proti Plzni a Milan byl hrozně nepříjemný. Zvlášť pro nás, vyšší obránce, jeho rychlost a driblink s míčem byly nepříjemné. Uměl člověka rozhýbat. (úsměv)

Z reprezentační kabiny si pamatuji, jak trenér Komňacký (asistent hlavního kouče Michala Bílka 2009-2012) otálel se zaplacením „zápisného“ do týmové kasy. Stříhali jsme v kabině, kdo mu to za nás připomene. Vyšlo to na Milana a vzpomínám si, jak to na trenéra před celým autobusem rozbalil." (smích)

autor: Aleš Mazúrek

Tagy článku

TOPlist