Jan Baránek: Chci se učit od Martina Svědíka

Jan Baránek: Chci se učit od Martina Svědíka
Foto: Aleš Mazúrek  /  Posilou realizačního týmu se stal devětadvacetiletý Jan Baránek.
Uherské Hradiště Sport 10 / 01 / 2023

Před odjezdem na soustředění do Turecka Slovácko představilo další posilu. Tentokrát nepřišla do kabiny, ale na trenérskou lavičku. Martinu Svědíkovi je od 2. ledna k dispozici další asistent, teprve devětadvacetiletý Jan Baránek. Pokračovatel fotbalového rodu.

V devětadvaceti letech by vás fanoušek hledal spíše na zeleném trávníku než na trenérské střídačce. Co vám přetrhlo fotbalovou kariéru?

Ve čtyřiadvaceti mě vyřadilo vleklé zranění kolena a po roce jsme to vyhodnotili s lékaři, že na fotbal to už jednoduše nebude. V koutku duše jsem si myslel, že by se to mohlo třeba za rok uklidnit, ale jak jsem začal s tréninkem, tak jsem věděl, kterým směrem se chci vydat.

Kde jste sbíral první trenérské zkušenosti?

Zhruba půl roku po konci v Plzni jsem začal v rodném Dolním Benešově trénovat mládež a současně jsem dělal hráčského agenta pro jednu z českých agentur. Pak mě oslovil ostravský Baník, ve kterém jsem začal s profesionálním fotbalem, jestli bych nešel trénovat do mládežnické akademie dorost. Více mě to táhlo k trénování než k práci agenta. Po třech letech v akedemii jsem se za trenéra Kozla posunul k áčku jako asistent. Za dva a půl roku jsem spolupracoval vedle Luboše Kozla ještě s Ondrou Smetanou, krátce s Tomášem Galáskem a naposledy s Pavlem Vrbou. 

Vedly mě trenérské osobnosti

Když jste s trénováním začínal, čerpal jste z trenérů, kteří vás v kariéře vedli, a který z nich vám dal nejvíce?

Který mně předal nejvíce, je těžké říci. Trenérské osobnosti mě vedly i v mládeži. Páník, Werner Lička... V mužích pak Martin Svědík, Miroslav Koubek, chvíli Pavel Vrba. Od každého jsem si vzal něco. Když chcete trénovat, musíte si stanovit svoji cestu.

Vedle praktických zkušeností jste si doplňoval i teoretické poznatky?

Šel jsem postupně přes licence C, B a nedávno jsem dokončil A. Teď vyhlížím start Profi licence. Vím, ale, že nebude lehké zvládnout přijímací řízení a na studium nejvyšší licence se vůbec dostat.

Láká vás působení u mládeže, anebo v profesionálním fotbale?

Po šesti letech trénování to zatím neřeším. Navíc jsem v situaci, kdy si nemohu vybírat. V každé roli ale chci pracovat na sto procent.

Z Hradiště pochází táta

Na trenérském "přestupovém trhu" jste byl vloni na podzim horkým zbožím. Co nakonec rozhodlo pro Slovácko?

Po konci v Baníku se mně ozval Ondra Smetana z Jihlavy, ale v tu chvíli jsem už byl domluvený s Martinem Svědíkem. Velmi si jeho nabídky vážím a strašně se na spolupráci s ním těším. Navíc je to první liga. K tomu si ještě pamatuji z hráčské kariéry, že na Slovácku to nebylo nikdy jednoduché. Vždy tu byla skvělá atmosféra. K tomu je to Morava, kterou mám rád, a ještě i rodiště mého táty. Babička pochází z Jarošova, takže i jakési kořeny na Slovácku mám.

Realizační tým Slovácka se postupně vytváří. Jakou roli v něm budete mít?

Zatím není moje role nijak definována. V kádru je ale šestadvacet hráčů a tři trenéři mají práce dost a dost. Rád bych byl nápomocen při práci s mladými hráči. Jsem připraven se jim věnovat individuálně, třeba i po tréninku, tak, aby byli připraveni na svoji šanci.

Na Slovácko neslyšel špatné slovo

Pamatujete si z hráčského působení v Plzni Milana Petrželu?

Milana jsem zažil. Úsměvné je, že on jako hráč je o deset let starší než já coby trenér. Milan ale každým zápasem dokazuje, že i ve svém věku je pro mužstvo přínosem.

Takže on vám bude tykat a vy jemu vykat?

(smích) To zase ne. Já jsem zvyklý, že mně všichni hráči tykají. I začínající... Nesmí se toho ale samozřejmě zneužívat a nějak na trenéra pokřikovat.

Zjišťoval jste si od Petržely informace o kabině a klubu?

Bavil jsem se s ním, ale bavil jsem se i s Danem Holzerem, Ondrou Šašinkou, které znám z Baníku. Neslyšel jsem od nich jediné špatné slovo. Mně se jen potvrdil obrázek, který jsem si o Slovácku udělal zvenčí.

Budete bydlet v Hradiště? Třeba u příbuzných?

(smích) Bydlet v Hradišti budu, ale ne u příbuzných. To spíš vezmu s sebou někdy tátu a on bude moci obejít tety a příbuzné. (úsměv)

Slovácko jako Leicester či Hoffenheim

Slovácko si v uplynulé sezóně sáhlo ziskem poháru a startem v konferenční lize na vrchol. Myslíte, že má vůbec šanci dosáhnout více?

V první řadě budeme chtít udržet výkonnost hráčů, což tréninkovým procesem lze. Do budoucna pak budeme chtít zapracovávat mladé hráče. Jinak při práci musíte mít cíle nejvyšší. I ve velkých ligách jsou kluby, které vypadaly, že jsou regionální a malé. Leicester, Hoffenheim, Villareal... se drží na vysoké úrovni. Proč by to nemohlo být u nás Slovácko?

Martin Svědík je na lavičce hodně impulzivní. Jste podobným typem?

To si nemyslím. Asistent musí mít určitý nadhled, aby mohl hlavnímu kouči nabídnout různá řešení. Jsem pro trenéra další oči na střídačce.

Jak vidíte aktuální kádr Slovácka a první posilu?

Kim je jeden z nejlepších ofenzívních hráčů ve druhé lize. Jinak si myslím, že není v této době nezbytné nějak výrazně hýbat s kádrem.

Moravské kluby včetně ambiciózního Baníku zatím závistivě pokukují po Slovácku, které s menším rozpočtem dosahuje výraznějších výsledků. Čím to podle vás je?

Je to hlavně o trenérovi a celkové atmosféře v klubu. Pokoře... 

Baránkovo slovácké buď a nebo:

Víno, nebo slivovice: "Slivovice."

Klobáska, nebo koláček: "Klobáska."

Kroj, nebo džínsy: "Džínsy, ale na kroj se rád podívám. Nevadí mi."

Cimbál, nebo rock: "Cimbál."

Smažák, nebo špagety: "Smažák."

Cukr, nebo bič: "Od obojího trochu."

autor: Aleš Mazúrek

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace