Jan Jelínek: Nechci bourat Slovácko na kameny
Foto: 1.FC Slovácko / Jan Jelínek se stal novým trenérem 1.FC Slovácko.
Slovácko zažilo před začátkem přípravy trenérské „salto mortale“.
Úspěšný Roman Skuhravý těsně před podpisem nové smlouvy „nenašel propisku“, a tak vedení klubu muselo rychle hledat náhradu. Našlo ji v pražské Slavii, odkud přichází se smlouvou na tři roky Jan Jelínek, který koučoval v šestnácti ligových zápasech sousední Zlín. Naposledy působil ve druholigovém béčku Slavie.
Váš příchod na Slovácko byl poněkud překvapivý. Proč jste se rozhodl jeho nabídku přijmout?
Nakonec rozhodl tah na bránu lidí, se kterými jsem mluvil. Byla na nich vidět energie pracovat dál na tom, co je zde rozpracováno v posledních letech. Líbily se mně i cíle, které jsou tady nastavené, i představa, kam chtějí klub směřovat. Doufám, že v tom budu nápomocen.
S jakými ambicemi do Slovácka přicházíte?
Osobní ambicí je odvádět co nejlepší práci pro klub i samotné hráče na hřišti. Nejdůležitější je pro mě rozvoj hráčů a samotné hry.
Přicházíte se zkušenostmi z regionálního fotbalového rivala. Koho ze současného Slovácka znáte?
Znám samozřejmě téměř všechny hráče. Slovácko jsem sledoval v lize i v baráži. Se „Stýzim“ (Tomáš Stýskala – člen realizačního týmu) se znám z fotbalového prostředí řadu let, s Vencou Stráníkem jsme se také setkávali, s Dušanem Melichárkem také… Tenhle fotbalový rybníček je v Česku malý a pokud navíc pocházíme ze stejného regionu, tak ty lidi znám. Že jsem s těmito lidmi mluvil ještě před mým rozhodnutím, tak to byl další kamínek do mozaiky. Také tohle mě přesvědčilo, že to může být správný krok.
Pocházíte z Luhačovic, kde také žijete. Jak velkou roli hrál váš návrat blíže k domovu?
Byl to velký dílek té skládačky. Dva a půl roku jsem byl bez rodiny. Hodně jsem cestoval, pendloval. Děti mám ve školním věku, rostou rychle a bylo to také jedno z kritérií. Možná ne to nejhlavnější, protože rodina to zvládala dobře, měli jsme to dobře nastavené, navíc já jsem byl ve Slavii také spokojený.
Máte za sebou první dny přípravy. Na co se v ní budete zaměřovat?
Začátek je ode mě spíše o pozorování a vnímání klubu jako celku a týmu. V posledních měsících se ve Slovácku určitě odváděla dobrá práce a na týmu to bylo vidět. Navázat bych na to chtěl nejraději hned v přípravě. Rozhodně nepřicházím rozbourat všechno na kameny. Chci naopak navnímat vše, co máme společné. Respektuji trenéra Skuhravého i jeho hru a máme v ní společné prvky. Samozřejmě ale do ní budu vkládat své. Abych práci dobře uchopil, musím ji nejprve dobře navnímat.
Máte už navnímáno alespoň složení mužstva a co vám napovídá?
Mužstvo se bude pravděpodobně měnit i v průběhu přípravy. Máme na to nějaký prostor. Musím si situaci opravdu osahat. Něco jiného je vidět jej v televizi, v datových analýzách, a něco jiného vidět jej v reálné situaci. Každopádně potřebujeme posílit v zadních řadách, vidět musíme jednoznačně i hrotového útočníka, rád bych viděl winbacky, fullbacky, rychlostní typy, kteří dokáží vnímat hru. Posílit potřebujeme prakticky do každé řady.
Přicházíte z pražské Slavie, odkud hostoval ve Slovácku Ouanda. Jak hodnotíte jeho pokrok?
Jeho pokrok byl znatelný. Ve Slovácku se s ním pracovalo velmi dobře. Individualizace hráčů je jeden z prvků, na kterém chci také pracovat. Slovácko stylem hry ukázalo také směr, kterým se hráči rozvíjejí.
Slovácko se zachránilo v lize až v baráži. Co je potřeba udělat, aby podobné nervy nezažívalo i v následující sezóně?
To je jednoduché. Získávat více bodů. (úsměv) Co mě na Slovácku zaujalo, tak byl drive lidí, se kterými jsem mluvil, a také, že si dokázali přiznat chyby, což ve mně zarezonovalo. Když někdo dokáže reflektovat chybu, tak se může posunout. Chyby budeme dělat vždycky. Tak to prostě je. Musíme ale dokázat na ně správně reagovat a co bude v našich možnostech, tak opravit.