Jsem hráč do šestnáctky

Jsem hráč do šestnáctky
Uherský Ostroh Sport 11 / 07 / 2011

Slovácko se konečně dočkalo. Libor Došek se stal na dva roky jeho hráčem

Při rozhovoru s třetí posilou 1.FC Slovácko musíte mít hlavu téměř zakloněnou. Libor Došek má totiž bez jednoho centimetru dva metry, a tak na vás z této výšky pohlíží s nadhledem. A to je i jeden z důvodů, proč o něj vedení Slovácka tak mocně usilovalo. Jeho oprávněnost potvrdil hned v prvním přípravném utkání, kdy zaznamenal tři branky.
Libore, Slovácko vás chtělo už loni v zimě, kdy jste nakonec přestoupil ze Sparty do Teplic. Proč jste tenkrát dal přednost Severočechům?
To už je pravěk, minulost. Prostě jsem se tenkrát rozhodl pro Teplice. Nakonec jsem po roce a půl ve Slovácku stejně skončil.
Nelitujete toho, že jste na slováckou nabídku nekývl už tehdy? V Teplicích jste nakonec spíše seděl na lavičce?
Nelituju. Zpočátku jsem v Teplicích hrával. Pak se to sice trošku změnilo, ale byla to zkušenost. Potkal jsem tam navíc bezva kluky. Byli jsme dobrá parta. A nakonec jsem byl i u Verbířova loučení. Spokojená byla i rodina, takže si na teplické angažmá nemůžu vůbec stěžovat. Snad až na ten fotbal ke konci.
V lize jste dal přes sedmdesát branek, ale v posledních letech vám to moc nestřílí. Nesedělyi vám třeba herní styly mužstev, v kterých jste byl?
To ne. Nemůžete střílet branky, když nehrajete nebo chodíte na hřiště jen na deset minut. To je jednoduchá odpověď.
Naopak s Ružomberkem jste se poprvé v dresu Slovácka trefil hned třikrát.
Je to příprava. Je to samozřejmě příjemné, ale já bych to vůbec nepřeceňoval.
Teď v létě přišel i Jan Trousil, který říká, že angažmá ve Slovácku je pro něj uzavření kruhu, protože tady s velkým fotbalem začínal. U vás je to vlastně navlas stejné. Před třinácti lety jste v tehdejším Synotu také začínal kariéru.
Je to tak. V tomto to máme podobné. Já jsem tehdy ze Synotu odcházel a on přicházel, takže jsme se minuli. Nakonec jsme se tady potkali oba dva.
Jaké jsou vaše vzpomínky na tehdejší Synot?
Jenom krásné. Byly to nádherné časy. Byla to druhá liga. Pro mě mladého kluka to byla vlastně první pořádná smlouva. Bezva spoluhráči Mira Hlahůlek, Libor Zapletal a další a další, Švanci...
Nemrzí vás, že jste se s Petrem Švancarou těsně minul?
To je život. Už při jednání se Slováckem jsem věděl, že tady Petr nebude. S tím se nedá moc dělat.
S nástupem nové disciplinární komise se začaly hodně přísně posuzovat fauly loktem. Vy jste hráč, který je pověstný, že si dokáže ve vzduchu zjednat respekt. Nemusíte kvůli novému trendu měnit herní styl?
To vytváříte spíš vy novináři. Když máte dva metry a jdete do výskoku, tak si těmi lokty nahoru pomoci musíte. No a když je hráč menší a vyskočí o vteřinu později, tak narazí do loktu. Rozhodčí někdy pískají proti mně. Nechci se na to vymlouvat. Tak to prostě je. Jako velký problém to ale nevidím. Když to pískne, tak to pískne. V zápasech je kolikrát více a horších soubojů. Kvůli tomu určitě herní styl měnit nebudu. Já s tím stejně nic nenadělám.
Určitě jste hovořil s trenérem Soukupem. Co od vás kromě střílení branek očekává?
Jednání trvala celkem  dlouho, takže jsme v kontaktu byli. Vím tedy, co ode mě očekává, a teď už je na mně, abych to plnil. Jsem hráč do šestnáctky a do soubojů. Takže těžko tady budu obcházet čtyři pět hráčů. To jsem nikdy nedělal a dělat to nebudu ani tady. Mám jiné přednosti a ty se pokusím využít.
Vaším příchodem se rozšířila brněnská kolonie ve Slovácku. Předpokládám, že budete z Brna dojíždět.

Určitě. Navíc je dobře, že nebudu jezdit sám. Byl to také jeden z důvodů, proč jsem zvolil Slovácko. Už jsem byl dlouho z domu pryč a cestování po republice už bylo dost. 

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace