Dnešním utkáním končí mise Petra Vlachovského u A-týmu. Před sebou má ještě duel s Libercem, ale už teď splnil úkol, se kterým áčko přebral: Přetrhnout historickou sérii osmi porážek v řadě.

Po utkání v Příbrami z vás musel spadnout velký balvan. Jak velký byl a jak velký balvan spadl z celého týmu?
Samozřejmě že nálada na trénincích po Příbrami byla dobrá. Věřím, že teď budeme i sebevědomější na hřišti. Máme kvalitu na to, abychom byli ve vyšších patrech tabulky, než jsme. Po Příbrami se nám ulevilo. V případě prohry by se krize prohlubovala, ale nepříjemná série je minulostí.
Pro vás byla výhra v Příbrami první ligovou výhrou na lavičce. Uvědomujete si to?
Nejdůležitější je celé Slovácko a jeho body, ale každý má svoji radost a má ji i trenér. Takže jsem rád, že jsem jako trenér pomohl Slovácku odpoutat se z posledního místa tabulky.
V Příbrami jsme získali tři body, ale výkon příliš ke chválení nebyl. Příbram zaskočila aktivní hrou?
Bohužel jsme zase nebyli odvážní. Hráči se báli na sebe vzít zodpovědnost, ne vždy se nabízeli a pod dojmem strachu z případné ztráty jsem necítil odvahu. Po pár podklouznutích jsme ztratili i jistotu v přihrávce a soupeř byl lepší. Měl i více brankových příležitostí. I v těch osmi prohraných zápasech jsem ale zažil, že minimálně v polovině z nich jsme byli lepší a neurvali ani bod. Opět se ukázalo, že fotbal se hraje na strašně tenkém ledě a ne vždy musí vyhrát lepší tým.
Vzpomněl jste podklouzávání hráčů. Bylo to špatným obutím, nebo domácí byli na terén lépe připraveni?
Domácí sice tak neklouzali, ale šance Tomáše Zajíce vznikla také po podklouznutí obránce... Ten terén skutečně neodpovídal prvoligové kvalitě a klouzalo to. Při největší šanci soupeře podklouzli oba naši stopeři a přitom měli kolíky. Nemyslím tedy, že to bylo obutím. Spíš nezvyk na terén a nepřizpůsobená koordinace pohybu povrchu.
Mužstvo může být po výhře v Příbrami v euforii. Není teď lepší euforii spíše krotit? Přece jen pořád jsme v tabulce hluboko v sestupovém pásmu...
Na trénincích jsme se i v době té černé série snažili pracovat nezatížení aktuální situací a myslím, že se nám to dařilo. Dýchat se nám bude o něco lépe a do utkání nepůjdeme tak svázaní, ale skutečně pohled do tabulky k velkému optimismu nesvádí.
Liberec je tým, který se každou sezónu proměňuje a jeho rukopis je málo čitelný. Co se dá o něm vůbec říci?
Liberec i po obměnách disponuje skvělými hráči. Mají hodně běhavou zálohu. Trenér dost rotuje se sestavou. Hrají docela podobným stylem jako my, to znamená snaží se držet míč a kombinovat.
Jaký je aktuální stav mužstva? Začal už naplno trénovat Michal Kadlec?
V úvodu týdne trénoval individuálně, takže na dnešek nebude ještě připraven. Doufám, že v reprezentační přestávce se dá dohromady a po ní bude připraven do zápasu. Jinak máme z Příbrami drobné šrámy, ale ty by neměly být vážné. Honza Juroška měl teplotu, takže v úvodu týdne dostal volno na doléčení. Kotník bolel i Matouše Trmala po souboji s Filipem Hlúpikem, tak měl volno také. Šlo o naraženinu a ty rychle odezní, takže do utkání by měl být také připraven.
Mimochodem, chybět nebude nikdo ani kvůli žlutým kartám, kterých v posledních zápasech zase tolik nedostáváme. Vidíte v tom zlepšení disciplíny hráčů?
Přiznám se, že první věcí, když jsem se na lavičce posunul, byl apel k hráčům, aby více dbali na disciplínu. Mluvili jsme k nim takto ještě i s Michalem Kordulou, ale spíše se to míjelo účinkem. Rozhodčí nám odpouštěli červené karty, žluté jsme dostávali na koncích utkání a pak byly například bez stoperské dvojice, což bylo složité nahrazovat. Abychom byli úspěšní, k tomu potřebujeme pokud možno kompletní kádr. Myslím, že se to částečně daří, i když i v Příbrami byla jedna karta za simulaci a jedna za zdržování hry. Klukům to ale vyloženě vytýkat nebudu.