„Kluby nežádají, na co mají nárok. Stačí jim aspoň něco.“

„Kluby nežádají, na co mají nárok. Stačí jim aspoň něco.“
Uherské Hradiště Sport 07 / 10 / 2019

Populární dotační program „Můj klub“ zvedá oponu! Sportovní kluby na Uher­skohradišťsku mají opět šanci získat státní příspěvek na činnost mládeže a spravit si náladu po posledním ročníku, kdy často kvůli banálním administrativním pochybením do jejich pokladen „nepřiteče“ několik milionů korun. Aby se vyvarovaly déja vu, mají nově možnost využít služeb Lukáše Žmolíka, experta na dotační programy ve sportu a bývalého administrátora právě programu Můj klub na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.
Co vás vlastně vedlo k „přestupu“ na druhý břeh?
Bezmoc. Tu jsem pociťoval, když třeba polovina klubů z mého rodného města vlastní vinou nedosáhla na finanční příspěvek, který byl pro některé doslova existenčním. Ve Zlínském kraji je však podobných klubů několik desítek, od některých mám dokonce zprávy, že ukončují činnost s mládeží.
Založení sportovní agentury, která klubům pomáhá, je tedy reakcí na vzniklou situaci?
Přesně tak. Cítím, že nejlépe zúročím své znalosti a zkušenosti, když pomůžu přímo klubům, především s psaním projektů. Když ročně spravujete asi dvanáct stovek projektů na Moravě, získáte detailní přehled o jejich problémech. Zároveň ale znáte úskalí, která podání žádosti obnáší, ale také třeba kontroly ze strany administrátora. Je opravdu smutné, s jakými byrokratickými nesmysly se kluby musí potýkat.
Do jisté míry se to však dá očekávat, když jde o prostředky ze státního rozpočtu...
Nepochybně, ale stát si také musí uvědomit, že práci v klubech odvádějí dobrovolníci ve svém volném čase, bez nároku na odměnu. Často „srdcaři“ v pokročilejším věku, kteří se trénování dětí věnují třeba i půl století. Není tedy divu, že složité dotační řízení je často nad jejich síly.
V čem kluby nejčastěji chybují? Jaký vliv mají vady v žádosti na termín schválení?
Je to případ od případu. Chybovost žádostí v letošním roce přesáhla odhadem sedmdesát procent. I když je většina chyb odstranitelných, prodlužuje se zpravidla schvalovací lhůta. U některých klubů pak peníze často nejsou vyplaceny v dubnu, ale třeba až v říjnu. I proto je pro kluby klíčové, aby měly projekt absolutně správně.
Je pravda, že spousta klubů nežádá, na co má podle členské základny nárok? Proč?
Ano, je to tak. Většinou jde o kombinaci neznalosti a nezkušenosti sekretářů, kdy obvykle nedostanou částku, kterou žádají. A tak se spokojí aspoň s něčím… Je ale škoda, když místo oprávněných 60 tisíc korun dorazí jen pětatřicet.
Jakou roli ve vaší činnosti hraje senátor Ivo Valenta, který je mnohaletým donátorem sportu ve Zlínském kraji?
Potkali jsme se, když se zajímal o situaci klubů, které nebyly v letošním roce uznány jako oprávnění žadatelé. Sám ostatně kontaktoval ministerstvo. Jeho podporu spolků jsem však registroval i při administraci žádostí, kde mezi příjmy klubů často figurovala Nadace SYNOT. Pan Valenta vytvořil předpoklady pro spuštění agentury, které poskytl zázemí ve své regionální senátní kanceláři v Uherském Hradišti.
Jaké jsou cíle sportovní agentury?
Hlavní jsou tři cíle. Informovanost klubů, které musí vědět, že když působí minimálně dva roky a pravidelně trénují minimálně dvanáct dětí ve věku do 23 let, mají nárok na státní příspěvek z programu Můj klub. Dále pak větší úspěšnost podaných žádostí a za třetí navázání dlouhodobé spolupráce s kluby, třeba v rámci evropských dotačních programů.

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace