Lapčík se vrátil z Ameriky, v Ohiu vybojoval bronz
Foto: Archiv Ondřeje Lapčíka / Ondřej Lapčík se při odletu v Praze potkal se skupinou českých atletů, kteří mířili na mistrovství světa v americkém Oregonu. S oštěpaři Jakubem Vadlejchem a Vítězslavem Veselým se vyfotil ještě na letišti, s Nikolou Ogrodníkovou si pak udělal selfie na palubě letadla.
Stolní tenista Ondřej Lapčík z Tupes, který už třetí sezonu hájí barvy prvoligového Nového Jičína, se vrátil z třítýdenního pobytu v USA, během kterého absolvoval mezinárodní tréninkové soustředění ve městě Akron (stát Ohio) a dva prestižní turnaje v Ohiu a New Yorku. Z kempu se vrátil s hromadou zážitků, zkušeností a bronzovou medailí.
„Poznal jsem spoustu inspirativních, pozitivně smýšlejících lidí a přátel, získal nové kontakty, objevil nové možnosti. Věřím, že jsem v Americe zanechal dobrý dojem a ještě dostanu několik šancí ji v podobném formátu navštívit. Byla to obrovská zkušenost,“ svěřil se Lapčík, který za „velkou louži“ odletěl společně s Tomášem Koldasem, dlouholetým kamarádem a bývalým kolegou z kadetské i juniorské reprezentace.
Kempu se zúčastnili borci napříč americkými státy v čele s reprezentanty Kaiem Zhangem, Sidem Nareshem a Sarou Jalli, ale pozvání dostali i zahraniční hráči. Třeba úřadující mexická šampionka a trojnásobná olympionička Yadira Silva, šampion Srí Lanky Senura Silva nebo nedávný brazilský reprezentant Jeff Yamada.
Lapčíka a spol. čekal dvou až třífázový trénink pod vedením Samsona Dubiny, majitele tréninkové akademii v Akronu a zároveň jednoho z nejuznávanějších amerických trenérů, který mimochodem povede mužskou reprezentaci USA na říjnovém mistrovství světa družstev. „Zajímavostí je, že financování akademie je závislé výlučně na zdrojích z privátního sektoru, což je zásadní rozdíl oproti českému sportu, který se bez dotací z veřejných rozpočtů neobejde. Měsíční náklady na provoz dělají zhruba 50 tisíc dolarů (cca 1,2 milionu korun). Jen pro srovnání, roční rozpočet Hodonína, klubu s jedním z největších rozpočtu v Česku, je pět milionů,“ podotkl Lapčík. Za největší rozdíl oproti tréninkové přípravě v Evropě označil větší důraz na správné postavení na údery a práci nohou i trupu při úderech. „Trenéři rovněž učí hráče přemýšlet o technických a taktických detailech, při tréninku korigují jejich nedostatky, debatují o poznatcích a jsou neustále pozitivní, motivují. Těší se velké autoritě a respektu,“ všiml si absolvent uherskohradišťského gymnázia, který za oceánem odehrál dva turnaje.
Ve výborné formě absolvoval Nittaku Paddle Palace Open s dotací 2 700 dolarů, který se konal na půdě ohijské akademie. V nabité konkurenci vybojoval bronzovou medaili, když po postupu ze základní skupiny porazil ve čtvrtfinále Sida Nareshe, čerstvého juniorského šampiona USA a národního týmu dospělých. Stopku mu však v semifinále vystavil Nareshův reprezentační kolega Kai Zhang. „Umístění považuju za jeden z největších úspěchů kariéry, cením si hlavně skalpu Nareshe, který je aspirantem na olympijské hry do Paříže,“ svěřil se Lapčík. V New Yorku sice opět postoupil z prvního místa ze základní skupiny, ale v osmifinále si vybral několik slabších momentů a s turnajem se rozloučil. „Už mám za sebou hodně turnajů, ale tak bídnou organizaci jsem nezažil. Úplně chyběli rozhodčí, takže si hráči průběh počítali sami, neexistoval žádný časový harmonogram, utkání byla vyhlašována chaoticky na stoly po celé hale… Neskutečné,“ zíral Lapčík, který po turnaji zůstal v nejlidnatějším městě USA a na náklady manažera tréninkové akademie si za čtyři dny prošel nejvýznamnější památky, včetně sochu Svobody, legendární Empire State Building nebo památníku atentátu z 11. září 2001.