Mecenáš klubu Michal Bábíček nabízí miliony na nový městský stadion, proutkaři našli zdroj vody
Foto: ČSK Uherský Brod
Třetiligoví fotbalisté ČSK Uherský Brod se možná dočkají nového stadionu. Nejstarší fotbalový klub na Moravě, založený už v roce 1893, totiž stále funguje bez vlastního adekvátního zázemí a za tréninky i zápasy často platí nájmy v okolních obcích. Nový moderní stánek s kapacitou dvou tisíc fanoušků má vyrůst v lokalitě Prakšická, kde s ním územní plán počítá už od roku 1994. Jeho výstavbu však dlouhodobě brzdil nedostatečný zdroj vody na závlahu, který se už ale podařilo vyřešit.
„Je to historická nespravedlnost, kterou je možné a nutné napravit,“ říká rázně Michal Bábíček, mecenáš a člen výkonného výboru klubu. Tréninkové kapacity v Uherském Brodě jsou podle něj kriticky nedostatečné. „Hrajeme a trénujeme v Havřicích, Újezdci, na Orelském stadionu, v Drslavicích nebo Nivnici. Časové tréninkové hodiny dětem krátíme a přizpůsobujeme je volným oknům na hřištích, nikoliv potřebám fotbalu. V letních měsících se navíc tísní na umělé trávě na Lapači, kde teplota povrchu dosahuje až 50 stupňů. Když se nic nezmění, přijdeme o další děti, které raději odejdou za lepšími podmínkami do okolních vesnic,“ zdůraznil Bábíček.
Často skloňovaná rekonstrukce stávajícího Orelského stadionu situaci nijak neřeší. Areál je sice důležitým multifunkčním centrem a klub s ním i nadále počítá pro potřeby mládeže nebo žen, jeho lokalita však neumožňuje další rozvoj. „Pozemek je malý, dopravní obslužnost špatná a při atraktivnějších zápasech není možné nikde zaparkovat. V derby se Stráním a v poháru proti brněnskému Artisu jsme výrazně překročili povolenou kapacitu, která je tisíc lidí,“ upozorňuje Bábíček, podle kterého nikdo přesně neví, kolik je na Orelském stadionu míst k sezení. „Lidé doslova sedí na prknech z druhé světové války. Kdyby přišla přísná kontrola z FAČR, možná bychom třetí ligu na Orláku ani nehráli,“ dodal.
Územní plán s výstavbou moderního areálu v lokalitě Prakšická (vedle školy Na Výsluní) počítá už od roku 1994. Hlavním důvodem, proč projekt více než třicet let spal, byl absolutní nedostatek vody pro závlahu. „Dva předchozí hydrogeologické průzkumy dopadly negativně, kvůli malé vydatnosti, respektive kontaminaci,“ připomněl Bábíček, který loni na vlastní pěst financoval nový průzkum. „Proutkaři nás navedli asi sto metrů do údolí pod plánovaným stadionem, kam stéká voda z okolí hvězdárny. Certifikovaná společnost provedla dlouhodobou čerpací zkoušku a objevila vydatný zdroj, který dává 35 kubíků vody denně. Pro závlahu jednoho hřiště je přitom potřeba zhruba 25 kubíků,“ prozradil zásadní průlom Bábíček. Vrt navíc neohrozí okolí, v okruhu 100 metrů se nenacházejí žádné legální studny. Ve hře je také položení trávníku kombinovaného s umělým vláknem, který lépe zadržuje vodu, a nutností jsou podzemní rezervoáry na dešťovou vodu o kapacitě až 1 000 kubíků.
Bábíček zaplatil rovněž novou studii fotbalového stánku s kapacitou 1 000 míst k sezení a 1 000 ke stání, tréninkovým hřištěm a dostatečným parkovištěm. Odhadované náklady na realizaci jsou 80 milionů korun. Klub však před radnicí nestojí s nataženou rukou.
„Nechceme, aby město platilo projekt z rozpočtu. Naopak nabízím finanční dar na pořízení dalšího stupně projektové dokumentace, abychom přesně zjistili reálný rozpočet. Když se potvrdí odhadovaných 80 milionů, zhruba 30 až 40 milionů se dá získat z dotací. Od soukromých sponzorů jsem schopen dát dohromady 20 milionů. Město tak zaplatí jen dvacet milionů,“ vypočítává Bábíček, který vizi budoucího městského stadionu představil na zastupitelstvu.
Svým vystoupením si řekl o maximální pozornost i podporu. Zastupitelé dokonce posvětili přípravu memoranda o spolupráci a přípravě výstavby sportovního areálu mezi ČSK a městem Uherský Brod. Po nalezení vydatného vrtu tak největší překážkou zůstává majetkoprávní dořešení pozemků v lokalitě Prakšická. Město už část parcel vykoupilo, zbývá dohoda s posledními dvěma majiteli.