Slovácko se proti Zbrojovce trápilo, přesto si nakonec mohlo odvézt bod. To by ale musel Milan Kerbr svoji šanci proměnit.
Měl jsem ji řešit stoprocentně lépe, když jdu sám na gólmana. Takové šance musí být gólové.
Přitom Stanislav Levý měl už za vás připraveno střídání. Vnímal jste to?
Ne, o tom jsem vůbec nevěděl.
Melichárka z jeho působení na Slovácku určitě znáte. Zvolil jste zakončení podle těchto zkušeností?
Dušana sice znám, ale při zakončení jsme na to vůbec nemyslel. Díval jsme se, co dělá, a chtěl jsem jej prostřelit. Asi jsem jej měl spíše přehazovat. Taková šance se proměnit musí. Je to stejná chyba, jako když gól dostanete po chybě.
O porážku jste si ale hlavně v prvním poločase koledovali. Čím to bylo?
To vůbec nevím. Hlavně v prvním poločase byl výkon nás všech jedním slovem hrozný. Hráli jsme přesně to, co jsme hrát nechtěli. Chyběla nám agresivita, nevyhrávali jsme souboje, byli jsme druzí u míče, neměli jsme odražené balony, nedostali jsme se pomalu do šance. Ta moje byla snad jediná. Prostě nic. Takto se jako ligový tým nemůžeme prezentovat.
Přitom jste poprvé v letošní sezóně neinkasovali hned v úvodu utkání. Ani to vám psychicky nepomohlo?
My jsme sice hráli s nulou celý poločas, ale výkon byl hrozný a to nás sráželo. Celý poločas hrálo jenom Brno. Neměli jsme ani mezihru, kdy by běhal soupeř a my se mohli uklidnit. Ani to v naší hře nebylo.
Domácí hru režíroval Polák, který se do Brna vrátil po dlouhých letech. Byl skutečně tím klíčovým mužem v domácím celku?
Hlavně dával Zbrojovce v tomto utkání klid. Když dostal míč, tak hru uklidnil, věděl, kdy má  míč poslat dopředu, kdy rozehrát dozadu. Takový hráč je hrozně cenný a ne nadarmo byl tam, kde byl.