Fotbalista si na celá záda vytetoval znak města!

Fotbalista si na celá záda vytetoval znak města!
Foto: Martin Otto  /  Michal Kadlec si nechal vytetovat znak svého domova na záda.
Uherské Hradiště Sport 17 / 01 / 2023

S fotbalovými kopačkami procestoval celou Evropu. Svůj domov našel Michal Kadlec v Uherském Hradišti, kde vyrůstal v dětství a kde také nakoukl do velkého fotbalu. Znak svého domova si nechal vytetovat přes celá záda.

"Přemýšlel jsem už delší dobu nad tím, že si místa, ve kterých jsem působil, nechám zvěčnit. Svůj nápad jsem zadal Michalu Hladíkovi, který je z Hradiště a byl mně doporučen. Konečnou podobu tetování vymyslel sám, přičemž Hradiště je skutečně dominanta, protože v Hradišti jsem strávil nejdelší čas. S kariérou jsem tady začínal a sem jsem se také vrátil. Chybět nemohly samozřejmě ani motivy Německa, kde jsem hrál v Leverkusenu a Turecka. Tam jsem působil ve Fenerbahce. Je tam také Praha (hrál jsem ve Spartě Praha). Nechtěl jsem aby to byly znaky klubů, a myslím, že Michal to výborně vymyslel a já měl jen nějaké detaily."

Tetování máte přes celá záda. To asi nebyla záležitost jedné hodiny. 

To tedy nebyla. (smích) Trvalo to čtyři dny od devíti ráno do pěti odpoledne a samotné tetování nebylo nic příjemného. Často se musel vracet k některým roztetovaným věcem. Ke konci jsem myslel, že mně do zad řeže žiletkou a ne tetovacím strojkem. Začal jsem 13. prosince na mé narozeniny. První den jsem měl i teplotu a k tomu mně ještě tahali osmičku. Tetování pak ještě nějaký čas svědilo, ale teď už je to dobré a moc se mně to líbí.

Tetování, tahání zubu moudrosti... To jste si před Vánocemi naplánoval samé příjemné věci.

U nás fotbalistů to moc jinak nejde. V sezóně podobné věci raději neplánujete a v době volna to chcete všechno dohnat. Nebylo jednoduché sladit termín s tatérem, navíc do toho přišla ta osmička, která mě rozbolela a lékař mi  doporučil její vytažení. Byl to prostě vydařený předvánoční týden. (smích).

 Vytetovaný znak Uherského Hradiště znamená, že tady chcete zapustit trvalé kořeny?

Ano, chtěl bych tady zůstat. Není asi žádným tajemstvím, že v Hradišti chci postavit dům. Když jsme se s tátou vrátili z Německa, tak jsem všechny školy a vlastně celé mládí prožil v Hradišti a začal tady také kariéru. Všechno umocnil po návratu do Slovácka zisk poháru, který byl pro slovácký klub historickým momentem. To třeba ve Spartě vnímali zisk trofejí malinko jinak. Přece jen Sparta jich má více. Stejně tak ve Fenerbahce. Jen v Leverkusenu se nám získat nějakou trofej nepovedlo. Ve Slovácku jsem si původně myslel, že dohraji kariéru a pomůžu klubu do klidných vod. Nakonec z toho byla pohádková jízda, která skončila ziskem trofeje a startem v evropském poháru.

 Různá tetování máte i na jiných částech těla. Zůstalo vám vůbec ještě nějaké místo na další tetování? 

To zase ano. Po té letošní zkušenosti se ale do dalšího tetování hrnout nebudu.  To bychom museli získat nějakou další trofej. (úsměv)

 Zůstaňme ještě u předvánočního času. Prošel jste evropskými velkokluby. Zažil jste, že byste se s nimi dostal na soustředění do Dubaje a ještě k tomu s rodinou?

Je pravda, že jsem toho zažil hodně, ale jak jsem říkal panu Zemkovi, nezažil jsem, že by nás majitel klubu pozval na soustředění i s partnerkami. Klobouk dolů před Slováckem, jak to všechno zvládlo. Nebylo to jednoduché zorganizovat. Už doprava osmdesáti lidí, k tomu dvacet dětí, byl oříšek. Zabrali jsme zadní část letadla. Kdo má malé děti a zkušenosti s cestováním, tak určitě ví, že to není někdy jednoduché, a byli jsme rádi, že jsme na hotelu. (úsměv)

Vy jste tam ale nejeli na dovolenou, část programu vyplnil trénink. Dobili jste baterky?

První dny to nebylo jednoduché, protože jsme z pěti stupňů u nás vystoupili do třiceti stupňů v Dubaji a první tři dny se jinak dýchalo. Někteří se i spálili. Celkově ale bylo příjemné dopoledne trénovat a odpoledne jít s rodinami k moři. Byl to krásný dárek za minulou sezónu a za půlku té letošní.

 Program jste si vyplnili i teambuildingovými aktivitami se spoluhráči?

Byli jsme na zipline, někteří se vydali do města, ale teambuilding byl vlastně celý pobyt. Myslím, že to bylo dobré i pro rodiny. Partnerky se poznaly navzájem, poznaly se i děti... Teď když přijdou na zápas na stadion, tak už se budou znát. Kabina se určitě ještě více stmelila a to je také důležité. V Německu to dělávají jinak, partnerky pravidelně chodí do VIPek, je tam pro ně zázemí, servis... U nás takové možnosti nemáme, ale společný pobyt udělal stejnou službu.

 V této zimní přípravě, která je mimořádně krátká, pojedete na dvě kratší soustředění do tepla. Je i v tomto pro vás neobvyklá?

Určitě je jiná. Zažil jsem krátkou i dlouhou přípravu a myslím, že v tom problém nebude. Už v Dubaji nechyběly náročné kondiční tréninky, absolvovali jsme testy, v Turecku jsme trénovali v příjemném počasí na dobrých terénech... V Chorvatsku možná nebude tak teplo, ale to nevadí, protože se vrátíme zpět do zimy a ten přechod nebude extrémní. Určitě je také lepší jet na dvě kratší než na jedno delší. Na delších soustředěních přichází někdy po týdnu "ponorka". Takhle si doma na pár dní od sebe navzájem odpočineme. Vážíme si toho, že klub nám umožnil přípravu v teple.

autor: Aleš Mazúrek

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace