Mlýnková: Na reprezentační dres jsem hrdá

Mlýnková: Na reprezentační dres jsem hrdá
Foto: sal
Uherské Hradiště Sport 21 / 01 / 2012

Parádní výkony v domácí extralize a účast na juniorském mistrovství světa v softbalu stály za nominací Elišky Mlýnkové do desítky sportovců, kteří v anketě DOBRÉHO DNE bojují o titul Sportovec okresu.
„Do šesté třídy základní školy jsem o softbalu neměla ani ponětí. Tento sport mi prakticky nic neříkal,“ prozrazuje hned na začátku devatenáctiletá Eliška Mlýnková z Ostrožské Nové Vsi, která se v loňské sezoně stala jednou z opor extraligového týmu žen. „Protože ale miluji sport, tak jsem neodolala a jednou si šla softbal zahrát. No a od té doby ho vlastně hraji pořád. Napřed na naší škole školskou ligu, což je soutěž místních škol, kterou pořádají právě Snails Kunovice. A právě tehdy jsem se také poprvé dostala na Mlatevňu,“ pokračuje v softbalové cestě Eliška.
Po asi třech letech se spolu s kamarádkou rozhodla, že zkusí trénink kadetek v Kunovicích. Následovalo členství v klubu a také první nabídka na trénink žen. „Jednou po zápase za námi přišel tehdejší trenér Přemysl Beránek a pozval nás na trénink žen. Takovou nabídku jsme prostě nemohly odmítnout. Chodila jsem tedy na tréninky žen, hrála druhou ligu, sbírala jsem zkušenosti. Po dvou letech přišla výměna trenéra. A s ním i extraliga a pozvánka do juniorské reprezentace,“ shrnuje v kostce svůj dosavadní softbalový životopis opora kunovického týmu.
Vrcholem loňské sezony byl pro Elišku Mlýnkovou určitě start na světovém šampionátu v Jihoafrické republice, kam dostala pozvánku spolu s Terezou Vlčkovu.
A jelikož už v létě bylo jasné, že se výprava českých juniorek probojovala až do Jižní Afriky, nechávala tato informace Elišku úplně klidnou. „Ani ve snu by mě nenapadlo, že bych ke konci roku mohla cestovat na druhý konec světa,“ směje se česká reprezentantka a dodává: „Nominace mě opravdu mile překvapila. Byla to vůbec moje první pozvánka do repre. Těšila jsem se, jak budu mít na sobě dres s nápisem Czech Republic. A pocity? K nezaplacení,“ je hrdá na reprezentační dres. Ten oblékla celkem sedmkrát ze třech přípravných a sedmi soutěžních zápasů. „I když jsme nepostoupily do dalších bojů, určitě jsme ostudu českému softbalu neudělaly. Já osobně mám dobrý pocit,“ říká Mlýnková, kterou samotné Kapské Město okouzlilo. „Úžasné, skvělé, nejlepší. Sice se o tomto městě říká, že je tam největší kriminalita na světě, nijak tak jsem to na sobě nepocítila. A i kdyby ano, tak vždy s námi byl policejní dozor,“ doplňuje.
Nejoblíbenějším postem je pro Elišku třetí meta. „Snad nikdy v životě jsem nehrála jiný post, teda až na vnější pole, ale tam hrál snad každý. Když jsme postoupily do extraligy, tak můj jediný cíl bylo si vůbec zahrát alespoň pár zápasů, nakonec jsem vlastně odehrála skoro celou sezonu a mohla tak sbírat zkušenosti, které jsou pro mě nejdůležitější,“ vrací se k domácí extralize. Právě tady ve své premiérové sezoně patřily Šnečice k černým koním, nakonec ale skončily těsně pod stupni vítězů.
„Nejvíce mně utkvělo v paměti domácí utkání semifinále extraligy s SK Joudrs Praha. Nikdo by nevěřil, že to budou tak skvělé a vyrovnané zápasy. Joudrs, které je několikrát mistrem ČR, jezdí na evropské turnaje a jejich hráčky jsou většinou reprezentantky. Nechybělo moc a mohly jsme nad nimi vyhrát. Ale co, i na ně jednou přijde! Samozřejmě že čtvrté místo pro nováčka v extralize je něco, o čem by mohl snít každý nováček. Takže je to opravdu velký úspěch. Ale i tak padlo opravdu hodně slz, když se dohrál poslední zápas sezony, protože medaile je přece jenom medaile,“ mrzí Elišku, že výbornou sezonu nekorunovaly medailovou pozicí.
Skloubit sport a školu je vždycky těžké. „Určitě to jde, teda mně to šlo vždy nějak, i když sice museli moji milovaní rodiče přivřít oko nad trochu vyšší absencí ve škole. Ale teď, když budu maturovat, tak si musím urovnat, co je pro mě přednější. Jestli softbal, nebo škola. Vždy to ale bude softbal. Jen momentálně je škola o trochu výš. Protože, český softbal není ještě na takové úrovni, abych se s ním mohla živit,“ má prozatím jasno Eliška Mlýnková.


Softbalu obětuje téměř vše
Eliška Mlýnková pohledem spoluhráčky a kamarádky Terezy Vlčkové:
S Eliškou jsme se první rok vídaly na školské lize, ve které jsme hrály každá za něco jiného. Eliška začínala se základní školou v Ostrožské Nové Vsi a já jako kadetka ve Snails. Po roce k nám Eliška přestoupila a skoro pět let spolu trénujeme, hrajeme a trávíme volný čas.
Jako kamarádka vidím Elišku úplně stejně jako spoluhráčka. Tým je něco jako rodina. Musíme se brát jako hráčky, spoluhráčky, ale i kamarádky. Eliška je talentovaná, vytrvalá, optimistická, bezstarostná a hlavně vždy každého dostane svým „chylickým humorem“.
O letních prázdninách Elišku můžete vidět na hřišti skoro každý den. Softbalu věnuje víc než jen svůj volný čas. Před důležitými zápasy nebo před velkou akcí Eliška opravdu dře a na hřišti to poté jde taky vidět. Snaží se pravidelně trénovat a tréninky nevynechávat.
S Eliškou a naším trenérem Pavlem Křivákem jsme se zúčastnili mistrovství světa v Africe. Eliška si tam přivezla opravdu super formu. Právem si vybojovala místo v základní sestavě, o tom svědčí i její „první africký“ homerun na vrcholné akci v dresu ČR. Právem si zasloužila účast na MS, a když neztratí tu bojovnost, sílu se zlepšovat a hlavně chuť do hry, může to dotáhnout velmi vysoko.

Už patří k oporám
Eliška Mlýnková patří k základním kamenům týmu Pavla Křiváka. Pod jeho trenérskou taktovkou začne v Kunovicích letos třetí sezonu. „Elišku jsem měl možnost sledovat odmala, kdy hrávala školskou ligu za Ostrožskou Novou Ves. V loňském roce ale udělala ve všech dovednostech velký posun, především její polařská část šla enormně nahoru. Hraje třetí metu a i tam udělala obrovský krok vpřed. Vzhledem k jejím fyzickým parametrům bývala vždy dobrou pálkařkou. I tady nabírá zkušenosti, které jsou na pálce nejdůležitější. A protože Eliška patří k jedněm k nejzkušenějších v týmu, tak na ni pravděpodobně začne v tomto roce ležet největší díl odpovědnosti,“ říká trenér Pavel Křivák k opoře svého týmu.
Loňská premiérová sezona v extralize byla pro většinu hráček Snails Kunovice první v jejich dosavadní kariéře. To samé platilo i pro Elišku Mlýnkovou, která trenérovu důvěru oplatila parádním výkonem. „Patřila k nejstabilnějším článkům celého týmu. Během celého roku se jí vyhnula zranění a ona se naopak vyhnula výkyvům formy. Vrcholem sezony bylo odpálení homerunu ve čtvrtfinálové sérii play off s Chemií Praha, kdy odpal za plot rozhodl o postupu šnečic do semifinále extraligy,“ chválí Elišku trenér za parádní odpal, který se v ženských soutěžích moc často nevidí.
V loňském roce se ale husarský kousek v podobě odpalu „až za plot“ podařil Elišce ještě jednou, a to v Jihoafrické republice na juniorském mistrovství světa, kde spolu s týmovou kolegyní Terezou Vlčkovou reprezentovaly Českou republiku a kam byly nominovány právě za své výkony v domácí extralize. „Odpal v zápase proti Botswaně prakticky rozhodl o vítězství českého týmu v základní skupině. Jen škoda, že náš tým už do dalších bojů nepostoupil. Přesto i tady Eliška patřila k oporám týmu,“ konstatoval trenér Pavel Křivák na adresu Elišky Mlýnkové. 

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace