Monika Machová se v Moskvě neztratila

Monika Machová se v Moskvě neztratila
Ostrožská Nová Ves Sport 14 / 01 / 2010

Osmnáctiletá kajakářka z Ostrožské Nové Vsi si přivezla z mistrovství světa juniorů dvě pátá místa

Desítka sportovců Uherskohradišťska by nebyla tím pravým ořechovým, kdyby se v ní neobjevilo jméno Moniky Machové. Osmnáctiletá kajakářka z Ostrožské Nové Vsi totiž patří k absolutní juniorské špičce v republice. V mládežnické kategorii však letos působila naposled, na rozlúčku si na světovém šampionátu v Moskvě vyjela dvě cenná pátá místa.
Kajakářskému oddílu Ostrožské Nové Vsi dělá Monika Machová dobré jméno po celé republice i ve světě. Letos se v dobrém světle předvedla na třech velkých akcích. Poprvé se představila na mistrovství Evropy v Poznani. Talentovaná bojovnice se dostala ve čtyřkajaku na pětistovce těsně pod stupně vítězů a v singlu na kilometru uzavřela první pětku. Přesto radostí nezářila. „Čekala se medaile. Na soustředění před závody vše vypadalo slibně, ale najednou prostě nebyla forma,“ krčí rameny česká juniorská královna dlouhých tratí. Ta si napravila chuť na mistrovství světa v Moskvě, kde ze stejných disciplín vyšla pátá. „V tak silné konkurenci to byl nejlepší možný výsledek,“ pochvaluje si Machová. Více než úspěchu na čtyřkajaku s kolegyněmi Kumžákovou, Šerou a Ježovou si váží individuálního výsledku na oblíbené kilometrové trati. „Myslela jsem, že jsem šestá, ale nakonec z toho bylo příjemné překvapení v podobě pátého místa,“ usmívá se.
Za spokojenost opět „vzalo směnu“ zklamání, jež se dostavilo v portugalské Crestumě na světovém šampionátu v maratonu. K loňské vicemistryni nasedla do kajaku místo Víchové Ježová, která měla pojistit obhajobu stříbra. Jenže i mistr tesař se někdy utne, a tak nejlepší český vytrvalostní tandem bral jen nepopulární bramborovou medaili. „V Portugalsku nás hodně překvapilo, že se jezero spojovalo s mořem. Když jsme trénovaly, byl příliv a my měly přeběh rychle z krku. Díky odlivu se v samotném závodu trať na souši prodloužila a na začátku jsme se ještě ke všemu dostaly do kolize,“ zoufá si při vzpomínce Machová.
Změřit síly v evropských a světových mistrovstvích nemůže jen tak někdo. Odrazovým můstkem k úspěchu bývá vrozený talent, ale ani ten nezaručuje výsledky. A Monika Machová by o tom mohla vyprávět. Není pochyb, že v tuzemsku patří k nejlepším ve svém odvětví, přesto však krom školy věnuje všechen čas tréninkům. „Nedělám nic jiného. Často jsme s bráchou mívali i dva tréninky za den. A když to bylo v bazénu, za týden se uplavalo i patnáct kilometrů,“ nastiňuje nepředstavitelnou dřinu studentka Gymnázia ve Starém Městě, již letos čeká maturita.

Má na nejlepší trojku
Přísný režim, v němž se maká až „na krev“, předepisuje novoveské kajakářce její otec Bohuslav Mach. Právě díky němu se mladá naděje „zasnoubila“ s kajakem a pádly již v raném dětství a vydala se po stopách rodiče.
K otcovské roli se před třemi lety připojila i ta trenérská a od té doby je o Machové slyšet každou chvíli. Nejinak tomu bylo i letos, kdy v Česku kralovala dlouhým tratím, a ostudu si netrhla ani za hranicemi. „Doma byla suverénní a na kilometru zůstala neporažena,“ těší Macha, jenž si krom republikových kovů brousil zuby na větší úlovek. Ten však v síti novoveských „rybářů“ neuvízl. „Páté místo z Moskvy je dobré, jen škoda, že medaile byla tak blízko. Doufali jsme, že se čtyřkajaku podaří probojovat se na stupně vítězů,“ nezastírá trenér. Stejné nenaplněné přání předcházelo také evropskému šampionátu v Poznani.
Poslední juniorská sezona sice evropskou ani světovou medailí neskončila, avšak na dveře zaklepala další výzva. „Monika přechází do žen a myslím, že je v jejích silách dostat se do nejlepší trojky na kilometru,“ spekuluje Mach, pro kterého je v současnosti nejaktuálnější dceřino vzdělání. „Hlavně aby dobře odmaturovala a dostala se na vysokou školu,“ přeje si otec.


Dřív jsme se hádávali
I když nejsou dvojčata a dělí je dva roky, Monika a Martin Machovi k sobě patří natolik, jako by se spolu narodili. Nejenže jsou sourozenci, ale také spadají mezi největší talenty současné české kajakářské scény, čehož dosáhli společným úsilím při trénincích.
Jaká je Monika sestra?
Je starší a radí mi a pomáhá. Dřív jsme se hádávali, ale teď si spíš pomáháme.
Jak ji vidíte jako závodnici?
Už absolvovala několik světových a evropských mistrovství a má dost zkušeností.
Lezete si někdy na nervy?
Občas, ale většinou kvůli maličkostem. Například když mě poučuje na tréninku.
Čím vás v poslední době nejvíce překvapila?
Když udělala řidičák na první pokus. (smích)
Jaká je podle vás nejlepší a nejhorší Moničina vlastnost?
Nechybí jí cílevědomost a píle, ale když se jí nedaří, je strašně protivná.
Na jaký společný zážitek často vzpomínáte?
Dřív nás táta vždycky přihlásil na deblkajak v mixu a my jsme se pokaždé strašně pohádali, protože jsme se nikdy na ničem neshodli.


Zaslouží obdiv
Sportovní úspěchy jsou protkané potem a dřinou. Tvrdá práce a čas věnovaný sportu jde na margo zálibám a mnohdy je na hraně také studium. Monika Machová však Gymnázium ve Starém Městě zvládá, pomáhá jí i ochota vyučujících.
„Monika byla zpočátku výborná, a i přes sportovní vytížení stále patří k průměru. Moc ji obdivuju, že zvládá skloubit nespočet tréninků se školou. V jejím věku se málokomu podaří získat tolik úspěchů. Je velmi cílevědomá, dokáže si jít za svým a sport u ní patří na první místo. Obětuje mu veškeré ostatní záliby a jiné úspěchy. Kvůli soustředění scházela i na stužkovacím večírku. Vedením školy má upravené studium, takže absence neovlivňuje její výsledky. Pouze se musí domluvit s vyučujícími na písemkách a zkoušení, s čímž není problém. Má to velmi náročné, a proto bezpochyby zaslouží obdiv jak spolužáků, tak i nás,“ říká třídní učitelka Růžena Borková.

autor: LENKA HORÁKOVÁ

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace