Záložník Slovácka Jakub Petr jde po roce do dalšího souboje s pražskou Slavií, v níž strávil půlrok, který ve své kariéře nepovažuje za moc povedený. „Když jsem tam šel, tak to byla pro mě výzva. Slavia, přestože v ní ještě nebyly čínské investice, byla i tehdy jedním z nejprestižnějších klubů u nás. Nakonec to nevyšlo z různých důvodů, které se objevily na mé straně i na straně Slavie. Dnes zápas s ní neprožívám nijak mimořádně. Více prožívám zápas proti „rodnému“ klubu.
Do zápasu s červenobílými vstupuješ o rok starší, ale také v nové životní roli, roli otce. Změnil se tvůj pohled na fotbal v této roli?
Určitě se pohled na život změnil, a tím i pohled na fotbal. Když přijdu po nevydařeném zápase domů a vidím malý usměvavý „kukuč“ dcery, tak jsem naráz v jiném světě.
Jak je váš „usměvavý kukuč“ starý a jaké dělá pokroky?
Dcera má půl roku a začíná se pomalu překulovat na zemi. Už ale samozřejmě pozná tátu, dokáže se na něj nádherně usmát. Je to prostě štěstí, které vás dostane z černých myšlenek a současně to začíná být s malou i legrace.
Takže takové ty tatínkovské „nepříjemnosti“, jako jsou přebalování, vyhazování plínek, ti náladu nepokazí?
S tím jsem neměl nikdy problém. Myslel jsem si, že mi to vadit bude, ale je to spíš naopak. Snažím se pomáhat, jak jen to je trochu možné.
Musela ti malá pomáhat hodně svým úsměvem po zápase se Zlínem, který se vůbec nepovedl?
Ten zápas byl, když to řeknu slušně, strašný. Jak výsledek, tak náš výkon na hřišti. Člověk má takový zápas v hlavě delší dobu. Já osobně jsem jej v sobě nosil až do zápasu v Karviné. Vše bylo umocněné ještě tím, že šlo o derby.
Zápas v Karviné vás však z těch pocitů příliš nevyléčil. Hlavně výsledkově.
Mysleli jsme si, že se v Karviné vrátíme na vítěznou vlnu. Zápas byl docela zvláštní. Karviná hrála hodně z bloku, až v šesti obráncích. Těžko jsme se přes ně dostávali. Zlobili jen z brejků a standardek a z nich nás nakonec potrestali.
Pak přišla reprezentační přestávka. Pomohla vám ona dostat černé myšlenky z hlavy?
Nevím, jestli z hlav, protože jsme trénovali i přes víkend. Hráli jsme v ní pohár, pilovali i kondici. Teď je před námi těžký zápas, tak uvidíme, jak se s ním vypořádáme. Kdybychom se ale stále babrali v porážkách, tak by to bylo špatně.
V neděli jste hráli v Polešovicích, při otevírání nové hrací plochy. Může takový zápas s týmem z okresního přeboru pomoci k odreagování?
Ještě ráno jsme měli poměrně těžký kondiční trénink a trenér nám řekl, že odpoledne si můžeme tým sestavit, jak chceme. Vlasta Daníček byl trenérem, tak postavil například Honzu Navrátila do branky nebo Michala Daňka na hrot útoku. Myslím, že to naší psychice, uvolnění pomoci mohlo, ale všichni víme, že ligové zápasy jsou o něčem jiném.
Před námi je zápas se Slavií. Jaká je dnešní Slavia, těžící z čínských investic?
Samozřejmě je neskutečně silná. Ví, že na koho si ukáže, tak toho dostane. Mají ohromný rozpočet, možnosti… My se jim v tomto směru rovnat příliš nemůžeme. Můžeme je ale zaskočit nadšením, bojovností.
Slavia ale nejde úplně stejnou cestou jako Sparta, tedy že by si ukazovala, na koho chce, po celé Evropě. Je její postup jiný než postup letenského klubu?
Co mám možnost vidět, tak bere cizí hráče, kteří jsou adaptovaní na českou ligu. Naše liga je specifická a ne každý cizinec se v ní prosadí.
V čem je momentálně největší síla Slavie?
Myslím, že její herní složky jsou vyvážené. Hrají fyzicky náročný fotbal, který opírají o množství velmi kvalitních hráčů, kteří dokáží zápas rozhodnout. My se na ně musíme připravit jako na tým. Ne na jednotlivce.
Přesto se na hřišti budeš potkávat se svým protějškem. Máš už přečtené jeho silné stránky a slabiny?
Na konkrétní věci se ještě budeme připravovat. Pravého obránce hraje ve Slavii Coufal, o kterém se ví, že je hodně ofenzívní.
Coufal byl s celou řadou slavistů na reprezentačních srazech. Dokonce kostra národního áčka byla tvořena slavisty a zažila velký propadák. Může se to promítnout nějak do jejich psychiky?
Těžko říci. Je to otázka na ně. Když vidíme Slavii v lize, tak tam šlape. Možná to trochu v hlavě mít budou, ale jakmile přepnou do slavistického prostředí, tak najedou opět na pozitivní vlnu.