Na první ligu neměli peníze

Na první ligu neměli peníze
Uherský Brod Sport 19 / 02 / 2011

Basketbalisté Uherského Brodu postoupili do první ligy, nakonec však tohoto práva nevyužili

Při utkáních nejsou zpravidla příliš vidět. Musejí se totiž starat o chod klubu jak po stránce ekonomické, tak i zajišťovat sportovcům nezbytný servis. Řeč je o dvojici velkých basketbalových nadšenců, prezidentovi klubu Františku Špačkovi a o manažerovi týmu Radku Hladilovi.
Loňský úspěch basketbalového Spartaku, který si díky vítězství ve druhé lize vybojoval právo postupu do druhé nejvyšší soutěže, vzbudil ve městě i v klubu velké emoce. „Hned když jsme nabyli přesvědčení, že naši hráči druhou ligu vyhrají, začali jsme oslovovat naše sponzory a další partnery s nabídkou spolupráce. Bylo nám totiž jasné, že se stávajícím rozpočtem se do vyšší soutěže nemůžeme ani přihlásit. V první lize se hrají zápasy jiným systémem a navíc narůstají vzdálenosti k soupeřům. Když se k tomu započítá nezbytné doplnění týmu o několik zkušených hráčů, potřebovali bychom přibližně čtyřnásobný rozpočet,“ uvedl předseda klubu František Špaček, který pokračoval: „Když jsme si následně výsledky našich schůzek sesumarizovali vyšlo, nám, že bychom to dohromady zcela jistě nedali,“ vysvětlil situaci po jednáních s firmami.
„Zkusili jsme samozřejmě oslovit i místní radnici, ale bohužel jsme se nedočkali vůbec žádné odezvy. První ligu jsme proto museli odmítnout. Škoda, druhá nejvyšší soutěž je opravdu hodně kvalitní, vždyť v ní hraje spousta vynikajících tuzemských hráčů, které vytlačili z nejvyšší soutěže cizinci, kterými se Mattoni NBL doslova hemží,“ vysvětlil manažer Radek Hladil.
Možná až překvapivě se odmítnutí postupu nijak neodrazilo na složení týmu. „Zranili se nám dva klíčoví hráči Dostál s Dorazilem, ale nikdo z úspěšného kádru neodešel. To je pro nás velmi důležité. Kdyby se nám kádr rozpadl, narušilo by to zcela to, na čem tady pracujeme,“ uvedl.
Klub navázal velmi dobrou spolupráci s prvoligovým Zlínem, se kterým si vzájemně vyměňuje hráče. „Našim hráčům umožňuje zahrát si vyšší soutěž a naopak nám pouští některé mladé, kteří jsou přínosem pro družstvo. Tato spolupráce je výhodná pro obě strany,“ je přesvědčen Hradil.
Co ovšem oba basktebalové nadšence mrzí, je přístup vedení města ke svým sportovním oddílům.
„Nemůžeme si rozhodně stěžovat v tom smyslu, že by nám město nehradilo energie. Na provoz prostředky pravidelně dostáváme, horší je to ovšem s přispíváním na samotnou sportovní činnost. Nemyslím teď jen přístup radnice k našemu klubu nebo Spartaku, ale ke sportu jako takovému,“ uvedl předseda klubu.
„V tomto směru skutečně město nám sportovcům hodně dluží, ať již ve formě dotačních programů nebo v propagaci. Když jsem viděl, jak propagují a podporují své sportovce například v Benešově, Chomutově či Kroměříži, tak se to nedá vůbec srovnat. Bohužel k tomu došlo v době, kdy nedostáváme díky známým problémům Sazky nic ani z ČSTV. Je to proto hodně složité,“ vysvětlil manažer.
Ani jednoho z obou mužů basketbal neživí. „Všichni máme své povolání, takže organizační věci musíme zařizovat až večer ve svém volném čase. Zajišťujeme tady vlastně celý provoz sportovní haly. Výhodou ovšem je, že díky tomu máme patřičné zázemí,“ doplnil Špaček.

Byli jsme výborný kolektiv
Jedním ze čtyř mušketýrů, tedy vlastních odchovanců klubu, kteří hrají v současné době druholigovou soutěž mužů za Uherský Brod, je kapitán týmu Jiří Kratěna. Vytáhlý křídelník patřil v sezóně 2009/2010 mezi velké opory svého družstva a nejinak je tomu i nyní.
„Loňská sezóna nám sedla. Klíčovým hráčům se vyhýbala větší zranění a my jsme šli od vítězství k vítězství. To nám psychicky hodně pomáhalo. Věřili jsme si proto i před zápasy play-off, které nakonec rozhodly o tom, že jsme druholigovou soutěž vyhráli,“ zavzpomínal na sezónu 2009/2010 Kratěna, který si s nástupem soutěžního ročníku 2010/2011 vyzkoušel i opačnou roli. Tým sice začal dobře, ale pak prohrál tři zápasy doma a ve vyrovnané tabulce to znamenalo pád do jejího suterénu.
„V sezóně 2009/2010 jsme fungovali víc jako tým, teď to bohužel někdy vypadá, že někteří hráči hrají vlastně jen z povinnosti. Loni jsme prostě byli více ambiciózní. Největší vliv na naše porážky ovšem měla absence Michala Dostála, který je pro naši hru nenahraditelný. Když se uzdravil a vrátil na palubovku, bylo to hned znát,“ popsal hlavní rozdíly mezi dvěma po sobě jdoucími sezónami křídelník.
Hru Brodu totiž vždy zdobila rozehrávka, ve které patří mezi nejlepší týmy soutěže. Achillovou patou tohoto celku ovšem byla v posledních letech hra pod košem.
„Když tam Michal nebyl, trenér tam zkoušel dva mladé kluky, ale je vidět, že se ještě potřebují pořádně vyhrát. Zkušenosti jim ještě scházejí. Většinou to proto dopadlo tak, že jsme dávali body prakticky jen z venku, což se samozřejmě nedá a soupeři na to snadno našli protizbraň. S návratem Michala se vše změnilo, je to hráč, který je mimořádně platný nejen pod košem, ale navíc dokáže dávat i trojky. Máme tak stále ještě šanci opět postoupit do play-off,“ vysvětlil Kratěna.

Druhou nejvyšší soutěž  bychom bez posil nezvládli
Stojí za loňským velkým úspěchem uherskobrodského basketbalu, za postupem do první ligy. Spartaku se tak po pěti letech naskýtala možnost opět hrát druhou nejvyšší tuzemskou soutěž (úplně nejvyšší soutěží je Mattoni NBL - pozn. red.). Nakonec tomu bylo jinak. Tým zůstal i nadále „jen“ druholigovým celkem.
„Minulý ročník jsme rozehráli dobře již na podzim a na jaře jsme pokračovali ve vítězné sérii. Nakonec jsme dosáhli bilance osmnácti vítězství a čtyř porážek. Jako vítěz dlouhodobé části jsme si proto věřili i v play-off, do kterého postupovaly nejlepší čtyři celky. Hrálo se klasicky první se čtvrtým a druhý se třetím. Vítězové postupovali do finále, zatímco pro poražené sezóna de facto skončila. My jsme zvládli jak semifinále, tak i finále, a tak jsme mohli slavit,“ připomněl si události z loňského dubna trenér Spartaku.
Vítězství ovšem přineslo i starosti. Trenérovi totiž bylo jasné, že prvoligová soutěž je výrazně náročnější než ta druholigová. „Bylo zřejmé, že pokud bychom nechtěli dělat v lize ostudu, museli bychom kádr posílit o tři až čtyři kvalitní a zkušené hráče. Bylo proto otázkou, zda se vedení klubu podaří sehnat nejen prostředky na financování sezóny, ale i na posily. Jak se ukázalo, v době ekonomické krize byla tato výzva pro nás nedosažitelná, a tak jsme postup museli odmítnout,“ vysvětlil Mikel.
Brod tak po osvědčeném soustředění v Bojkovicích a odehrání několika přípravných turnajů opět naskočil do druholigového pelotonu a v úvodu to nevypadalo vůbec špatně. „Zpočátku to bylo dobré, ale tři těsné domácí porážky nám hodně nahlodaly sebevědomí a vypadalo to, že budeme muset hrát o záchranu. Naštěstí teď, s návratem uzdraveného Dostála, tým opět ožil a nejenže se patrně zachráníme, ale ještě se porveme o šanci postoupit do play-off,“ slibuje kouč druholigového týmu mužů.

autor: HYNEK ZDENĚK

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace