Zatímco domácí gólman byl oslavovaným mužem utkání, hostujícímu gólmanovi Milanu Hečovi do smíchu moc nebylo. Přesto svému bývalému spoluhráči ze Slovácka gratuloval.
S Tomášem Fryštákem jsme byli spolu ve Slovácku dva roky, a i když už je to nějaký pátek, tak si jej pamatuji a že mu zápas vyšel, mu samozřejmě přeji, i když nás to stálo tři body, které jsme si z Prahy chtěli odvézt. Chytil ale dva jasné góly a měl i štěstí při střele Honzy Navrátila, která skončila na tyči. Gólman ale takový zápas potřebuje.
Byla porážka skutečně jen ve výkonu Fryštáka?
Samozřejmě že ne. Opět jsme nezahráli dobrý první poločas a už v něm nás mohla Bohemka potrestat, i když nehrála excelentně. Paradoxně nás potrestala ve druhé půlce, kdy jsme byli myslím lepším týmem a vytvářeli si i více šancí. Měli tam ale desetiminutovku, kdy nás zatlačili a dali z toho gól.
Nakonec jste prohráli brankou, o které sám její autor řekl, že podobných už asi mnoho nedá.
Míč prošel těsně kolem nohy Petra Reinberka i mě a to rozhodují jen centimetry. Pak je to i otázka štěstí. Štěstí, které chybělo nám při břevně i některých Tomášových zákrocích, měli domácí při té brance. Na štěstí se ale nehraje. My jsme svoje šance nedali.
Tyč nakonec zazvonila i za vašimi zády v samém závěru zápasu. Bylo to také o štěstí?
Těžko říci. Možná trochu ano. Já ale u toho míče byl a na tyč jej vytlačil.