Nejslušnějším týmem jsou Huštěnovice

Nejslušnějším týmem jsou Huštěnovice
Foto: sal  /  Bílovický útlum - Bílovičtí se zatím zmítají v krizi.
Slovácko Sport 18 / 12 / 2009

Bílovice chtějí soupeře ještě potrápit

Horní Němčí 1. místo

Fotbalisté Horního Němčí se prokopali až na královský trůn okresní soutěže. Třebaže jim na krk dýchají pronásledovatelé z Vlčnova a Pitína, „pozvánky“ do přeboru se vzdát nehodlají. Ba naopak, rádi by se podívali o patro výš.
Cíl před sezonou, hrát dobrý fotbal a pohybovat se ve středu tabulky, byl naprosto mimo mísu. Horněmčané se nejenže prezentují vynikající hrou, ale střed tabulky je jim na míle vzdálený. „A to jsme se chtěli hlavně líbit divákům a vyhnout se záchraně,“ směje se spokojeně trenér Lubomír Zámečník. Ten měl v začátcích obavu kvůli zraněním, ale družstvo jej brzy vyvedlo z omylu. „Měli jsme nějaké marody, ale ukočírovali jsme to,“ oddechl si.
Ústřední postavou se stal stoper Radim Fibichr, který zorganizoval celou obranu. A jako platná posila se projevil hlucký tandem Josef Říha a Jakub Svadbík, který posílil zadní řady a zálohu. „Opravdu na nic si nemůžu stěžovat, a proto před klukama smekám,“ klaní se Zámečník, který však jeden vrtoch v paměti vypátrá. „Klopýtli jsme v Hradčovicích 6:1, ale prohráli jsme si to sami vlastním přístupem. Jinak se dařilo prakticky všechno,“ říká.
Na opačném straně si v Horním Němčí nejvíce cení vítězství nad Košíky. Obávaný soupeř, který sází branky jako na běžícím páse, si proti lídrovi vylámal zuby. „Porazili jsme je 3:0 a to bylo důležité. Projevila se naše dobrá obrana a příprava,“ praví kouč, který těžko hledá slabiny vlastního týmu. „Přijde mi, že žádné velké nemáme. Naopak se umíme semknout, když se nedaří,“ myslí si.
Z první příčky tabulky je to do okresního přeboru, co by kamenem dohodil. A toho jsou si v Horním Němčí vědomi. „S klukama jsme se bavili a chceme postoupit. Rádi bychom to zkusili. Ale pokud se to nevydaří, svět se nezboří,“ zakončuje Zámečník.

Vlčnov 2. místo

Loni vystoupali na vrchol základní třídy, letos mají namířenou mušku na špičku okresní soutěže. Třebaže se fotbalisté Vlčnova na podzim teprve rozkoukávali a skromně mysleli na záchranu, v zimní přestávce už si v obci proslavené jízdou králů švitoří o postupu i ptáci na střeše.
Jako nováček soutěže si velké ambice nekladli, po vydařeném podzimu však situaci přehodnotili. „Před sezonou zněl cíl jasně. Udržet se. Jenže dobré výsledky nás posunuly k postupu a teď už vidíme všechno  trochu jinak,“ přiznává kormidelník Ivo Šimčík. Základním stavebním kamenem úspěchu se stala zabezpečená defenziva, která spolu s pitínskou inkasovala nejméněkrát. „Obranná činnost se opravdu dařila, dostali jsme jen patnáct branek. A velkou zásluhu na tom má Jan Palinek. Jeho příchod byl velkým přínosem jak ve fotbale, tak v kabině,“ chválí někdejšího prvoligového hráče. Ten nejenže přispívá družstvu skvělými výkony, ale navíc umí vyhecovat ostatní. „Když je na hřišti, kluci se víc snaží. Chtějí ukázat, že jsou rovnocenným partnerem,“ vysvětluje Šimčík.
Na jedné straně dobrá práce na vlastní polovině, na opačném pólu mírné rezervy v útočné síle. „Dávání branek a proměňování šancí už není naší silnou stránkou. Potřebujeme nějakého střelce,“ odhaluje slabinu kouč, který si cení utkání s lídrem z Horního Němčí. „Doma jsme remizovali 1:1. A v Košíkách jsme vyhráli 3:2,“ chlubí se. Do vitríny úspěchů si Vlčnovští určitě nedají  duel nováčků. V něm podlehli osmým Babicím v čele s Liborem Soldánem 1:2. „Škoda. Mohli jsme být ve vedení, na které teď ztrácíme jeden bod,“ informoval Šimčík.

Pitín 3. místo

Po podzimu spadla čelist také zástupcům Pitína. Ti se před sezonou pomalu „hlásili“ do rolí v dolní polovině tabulky, avšak casting na bojovníky o záchranu je obešel velkým obloukem. Namísto toho se tým uhnízdil na třetí příčce a čeká ho rvačka o postup.
„Čekali jsme boj o záchranu, ale dopadli jsme nad očekávání,“ netají se trenér Pavel Urbánek. Pitínští pověsili na vítěznou šňůru pět kolíků za sebou, což jim bylo vynikajícím odrazovým můstkem přímo ke trůnu. „Dostali jsme se do čela a nějaký čas tam i strávili,“ říká Urbánek. Lví měrou se na tom podílel syn lodivoda Pavel Urbánek, který přišel ze Slavičína a stal se platnou posilou mezi tyčemi. Euforie z vedení však záhy pominula a výsledkem je třetí místo. „Došlo k vytížení mnoha hráčů. Někteří se věnovali škole, jiní práci. Sešlo se to i se zraněními, a tak jsme nakonec dohrávali v látané sestavě,“ vzpomíná na poslední zápasy. V jednom z nich se Pitín poklonil Hradčovicím před vlastním publikem.
Dobrá obrana s brankářem, jenž pustil nejméně míčů za záda, drží Pitínské nad vodou. Druhou stranu mince však tvoří slabší útok. Zatímco ostatní družstva z první pětky střílí pohotově jako ze samopalu, Urbánkův výběr nejspíš míří do černého prakem. Dokládá to rozdíl šestnácti tref od Košíků, které sídlí o příčku níž. „Schází nám typický útočník střelec. Trojice hráčů sice zaznamenala po více brankách, ale nikdo nevyniká,“ říká trenér. Ten ale zbraně neskládá, na útočné síle míní zapracovat. „Musíme zlepšit zakončování a proměňování šancí. Dost si jich vytvoříme a nedáme,“ ví.
Třetí místo po podzimu rozfoukalo v Pitíně plamínek naděje na postup. „Určitě bychom se nebránili, ale není to naše priorita,“ praví na závěr.

Košíky 4. místo

Loni utekli hrobníkovi z lopaty za pět minut dvanáct. Letos se poučili a na sestupové příčky se dívají zpoza tlustého skla. Fotbalisté Košíků sice zůstávají po podzimu pod stupni vítězů, avšak jejich střeleckou potenci by jim mohl leckterý soupeř závidět. Úctyhodných šestačtyřicet branek má z velké části na svědomí nejlepší střelec soutěže Pavel Hastík, který rozvlnil síť čtrnáctkrát.
Vzpomínka na nohy namočené v sestupové bažině nejspíš popoháněla Košíky dopředu. „Minule jsme se tak tak zachránili, a proto jsme teď chtěli hrát bez problémů a předvádět dobrý fotbal,“ prozrazuje stanovený úkol kouč Vlastimil Kučera, který před sezonou přebral opratě po Karlu Světničkovi. „Dávali mi umělé koleno a dlouho jsem chyběl,“ vysvětluje. A trenérská rošáda se vydařila. Neočekávané čtvrté místo ještě podtrhla vynikající střelecká produktivita, které nemůže žádný ze soupeřů konkurovat. „Opírali jsme se o souhru celého družstva a kvalitní útok se zálohou. V řadách máme nejlepšího střelce Pavla Hastíka,“ informuje.
Třebaže v týmu panuje spokojenost, kdyby šel vrátit čas, změnil by kormidelník úvodní tři utkání. „Jinak bych postavil mužstvo, které se hledalo. Ale potom nás nakopla výhra v Mařaticích a od té doby jsme podávali dobré výkony,“ říká Kučera. Ten míní v zimní přestávce doladit zadní řady. „Budeme pilovat obranu s důsledností,“ praví.
Velkou radost družstvu Košíků dělá návštěvnost utkání. „Jezdí se na nás dívat i lidé z okolí. Zamlouvá se jim dobrý fotbal s množstvím branek,“ těší Kučeru. Ten považuje za jedinou kaňku předehrávku jara v Horním Němčí. „Nezvládli jsme to. Ani jednou jsme se netrefili, ale sami inkasovali třikrát,“ přiznává.

Hradčovice 5. místo

Vyšlápnout si na silnější soupeře umí zástupci z Hradčovic. Ti spadli z vyšší třídy, ale okresní soutěž je jim jako šitá na míru. Po podzimu totiž uzavírají první pětku. A ještě se mohou chlubit skalpem lídra z Horního Němčí a také třetího Pitína.
Loni putovali z okresního přeboru dolů, a když odešel gólman David Kulhavý a obránce Ivan Fábry, nikdo budoucnost příliš růžově neviděl. „Čelili jsme oslabení a věděli, že to nebude jednoduché. Přesto jsme chtěli setrvat v soutěži a zamezit poklesu až do základní třídy,“ říká lodivod Ludvík Cmol. A to splnili Hradčovičtí na jedničku. Nejenže slovo záchrana vyškrtli ze slovníku, ale také natáhli na skřipec vedoucí tým tabulky. „Výhra nad Horním Němčím 6:1 nás dost nakopla. Je to jedno z nejkvalitnějších mužstev,“ usmívá se při vzpomínce na parádní výkon. A druhý cenný skalp ulovily Hradčovice proti Pitínu.
Osou úspěchu se stala bratrská dvojice Mikulcových spolu s Lukášem Mitáčkem. „Dalibor s Radimem jsou sice mladí, ale odvedli dobrou práci a místo v základní sestavě mají jisté. Také musím pochválit Lukáše, ten byl vynikající,“ nezapomíná na tahouny Cmol, který jedním dechem dodává: „A samozřejmě by to nešlo bez Petra Koníčka v obraně.“
Jestliže v této sestavě byli ostatním trnem v oku, na jaro se mají soupeři na co těšit. „Do branky se vrátí Kulhavý a do obrany Fábry, což znamená velké posílení. Jednoznačně plánujeme potrápit favority, kteří jdou po postupu,“ vybaluje karty na stůl kormidelník. Ten je týmu vděčný za táhnutí za jeden provaz. „Kluci se semkli a bojovali doma i venku. To se mi líbí. Dobře spolupracovalo i vedení, které nese na úspěchu svůj podíl,“ uzavírá Cmol.

Huštěnovice 6. místo

Až na šestém místě figurují fotbalisté Huštěnovic. Přitom do desátého kola hráli o špici tabulky. „Vzhledem k průběhu podzimu beru naše umístění jako neúspěch. Vždyť jsme byli i první s náskokem. Ale nic není ztraceno, soutěž si myslím máme rozehranou dobře. Na druhou stranu po neúspěšném jaru bych před sezonou takové místo bral,“ říká Pavel Černý, trenér Huštěnovic. Přitom stačil jeden nepovedený zápas a fotbalistům nastaly krušné časy. „Domácí porážka v derby s Košíky 0:4 nás totálně rozhodila. Poté jsme ve čtyřech zápasech uhráli jenom bod,“ vzpomíná na osudové utkání Černý.
Dalším bolavým místem, které museli ještě před začátkem podzimu řešit, byl post gólmana. Dlouhodobě zraněná jednička Ondřej Střítecký už totiž chyběl i v jarní části. „Podařilo se nám angažovat zkušeného Kunderu. Ondra by už měl být po zranění na jarní část připraven. Ovšem s Kunderou budeme ještě jednat. Rádi bychom měli v týmu dva zkušené gólmany, ale uvidíme, jak dopadnou jednání,“ nechce předjímat Černý.
I díky kvalitní zimní přípravě, která nebude zahrnovat žádný zimní turnaj, pouze přípravné zápasy, chtějí Huštěnovice v jarní části napravit reputaci z posledních utkání. „Na jaře nás nečeká nic lehkého. Určitě se chceme vrátit do popředí. Případnému postupu se nebráníme, ale jako prioritu ho nemáme. Bojovat budeme až do posledních kol. Pokud se podaří příprava a vyhnou se zranění, na postup bychom měli,“ věří svým svěřencům trenér.
Huštěnovice patří dlouhodobě k týmům, které mají nejlepší disciplínu. Během podzimu nasbíraly nejméně žlutých karet a žádnou červenou. „V týmu prostě nemáme problémové hráče. S rozhodčím se snažíme nediskutovat. Disciplinovanost je naše silná zbraň,“ uzavírá Pavel Černý.

Staré Město 7. místo

Ke změně trenéra během rozjeté sezony sáhlo vedení klubu ve Starém Městě. Dosavadního kouče Zdeňka Cebulu nahradil Radek Bouřa. „Mým hlavním úkolem bylo zcelit mančaft, dát hře určitý systém a vytáhnout ho do středu tabulky, tak abychom v jarní části případně zaútočili na přední místa. Na hráčích bylo vidět, že ke konci podzimu u nich nastalo určité zlepšení. Začali na sobě makat,“ chválí své svěřence Bouřa.
Aby staroměstský fotbal patřil opět na výsluní, bude potřeba vhodně doplnit, či lépe posílit post gólmana. „Proti současnému gólmanovi nic nemám, ale je to ještě mladý kluk, který ještě nemá tolik zkušeností, takže někdy v zápasech chybuje. Nyní máme v hledáčku nového gólmana. Pokud se podaří jeho působení u nás dotáhnout do zdárného konce, budu rád,“ říká Bouřa, který do hry občas zasáhne i jako jeden z útočníků, protože těch se také ve Starém Městě jaksi nedostává. „S rychlostí nemám problém, ale s vytrvalostí už je to horší. Nejsem už z těch nejmladší,“ dodává s úsměvem zkušený trenér a hráč v jedné osobě.
Trenér by rád i v jarní části ve svém týmu opět přivítal dva dorostence, kteří už během podzimu předvedli v dobrém světle. „Střední záložník Martin Grebeň z Kunovic a Jakub Dvouletý z Kostelan mě už během podzimu přesvědčili, že fotbal hrát umějí,“ spoléhá na mladou krev Bouřa.
Neúspěšný podzim chtějí staroměští hodit co nejdřív za hlavu a soustředit se na jarní boje.  Účast na domácím turnaji je téměř povinností, k tomu dvakrát týdně trénink. „Herní výsledky mě budou zajímat až koncem února. Do té doby musejí hráči nabrat sílu a vytrvalost, aby zvládli odehrát celý zápas. Během jara bychom chtěli být do pátého místa, ale vyšším příčkám se nebráníme. Pokud hráči na sobě budou poctivě makat, věřím, že ještě zamícháme pořadím,“ uzavírá radek Bouřa.

Babice 8. místo

Velké oči měli před sezonou v Babicích. Postup do okresní soutěže jim neuvěřitelnými padesáti brankami vystřílel nestárnoucí Libor Soldán a družstvo si brousilo zuby na přední příčky. Třebaže se pyšní čtvrtým neproduktivnějším útokem, dosáhlo zatím pouze na osmé místo. Značně k tomu přispělo zranění brankáře a odchod obránce.
Ambice hrát o přední pozice se rozplynuly jako pára nad hrncem už v prvním kole. „Duel ve Starém Městě nás naladil na špatnou notu. Udělali jsme chybu, že jsme pustili pár kluků na hostování. Kádr se zúžil, potom přišla zranění a my museli obsadit hráče, kteří neměli natrénováno,“ vysvětluje trenér Emil Horníček, kterému nejvíce schází obránce Petr Macháček. „Skončil a musím přiznat, že opravdu chyběl. Další rána přišla se zraněním brankáře Martina Hájka. Proto jsme taky dostali tolik gólů,“ uvádí důvod.
Svázané nohy Babických nerozvázalo ani značné úsilí zkušené dvojice Libor Soldán, Marcel Litoš. „Pan Litoš i se synem Filipem odváděli dobré výkony a samozřejmě to držel Soldán, který několikrát zastoupil i v obraně,“ chválí kanonýra. Ten s jedenácti zásahy sídlí na druhé příčce střelců hned za Hastíkem z Košíků.
I když nepodávali výkony dle představ, jednu výhru vystřihli na jedničku. V utkání nováčků proti Vlčnovu neponechali nic náhodě, byť je soupeř v tabulce o mnoho příček výše. „Čekali jsme boj a jsme rádi za vítězství,“ libuje si Horníček, který se s týmem po podzimu rozloučil. „Budu se věnovat už jen mládeži. Pravděpodobně mě nahradí Zdeněk Ondriáš. Věřím, že se kluci zlepší, ale budou muset zapracovat na morálce a vyříkat si určité věci. Tři čtyři lidi na tréninku těžko s něčím pohnou,“ zakončuje.

Popovice 9. místo

I v Popovicích počítali s tím, že jim po podzimu bude patřit lepší příčka než devátá. To by se ovšem fotbalisté museli dokázat vézt na vítězné vlně. „S devátým místem jsem určitě zklamán. Počítal jsem s lepšími výsledky. Nevím, čím to je, ale my nedokážeme zvítězit dvakrát po sobě. Vyhrajeme, ale příští kolo neumíme výsledek potvrdit,“ konstatuje popovický trenér Dušan Vlčnovský, který jednu z možných příčin vidí ve špatném přístupu k tréninkům. „V tomto tvrzení možná někteří hráči se mnou nebudou souhlasit, ale když ze začátku sezony všichni poctivě chodili na tréninky, tak se nám dařilo. Postupem času elán vyprchal a my jsme už nedokázali dovést zápasy do zdárného konce. Když se k tomu přidají i absence hráčů, tak jsme tam, kde momentálně jsme,“ dodává Vlčnovský. Během zimní přestávky by kádr popovických fotbalistů neměl doznat téměř žádných změn. „Kádr co do počtu hráčů máme docela velký, spíš je někdy problém, aby všichni dostali příležitost. Ale na druhou stranu sezona je dlouhá, takže široký kádr se určitě neztratí,“ říká.
Úspěchy Popovických zatím stojí na jednom střelci. Tomáš Tetera během podzimu nastřílel deset branek. „K Tomášovi bych ještě jednoho střelce přivítal. Pokud se mu nedaří, nebo třeba nehraje, nemáme dalšího, který by šance proměňoval. Ale nákupy to rozhodně řešit nebudeme. Spíše zapojíme dorostence,“ upřesňuje trenér.
Samotný jízdní řád zimní přípravy se v těchto dnech ještě upřesňuje. Podle všeho hráči s přípravou začnou v půli ledna a měla by je čekat přípravná utkání. „Na jaře musíme rozhodně zvládat zápasy doma, už jen kvůli fanouškům. A co se samotného umístění týká, rád bych na konci tým viděl v horní polovině tabulky,“ uzavírá Dušan Vlčnovský.

Buchlovice 10. místo

Až na desátém místě přezimují buchlovičtí fotbalisté. Ale vzhledem k problémům s kádrem se to dá brát jako dobré. „To víte, že radosti moc nepanuje, ale to co nás potkalo na podzim, během své kariéry nepamatuji. Tolik zraněných fotbalistů během krátké doby, a když k tomu přidáte absence z důvodů studia mladých fotbalistů, bylo na malér zaděláno,“ říká trenér Buchlovic Josef Křiva. Tomu ještě před začátkem podzimu skončil s aktivní kariérou stoper Josef Večeřa. „Chlachula byl mimo díky menisku. V prvním utkání se zranil gólman Hlůšek, ve druhém Dvořák a my byli rázem bez gólmana. Ještě že nám trn z paty vytrhl Jan Štokman. Sice po zranění dva roky nechytal, ale nám výpomoc neodmítl,“ byl rád za pomoc Křiva.
Sestavit základní jedenáctku na utkání byl mnohdy pro trenéra velký rébus. Ještě že měl k dispozici dorostence, kteří v zápasech vypomáhali. „Do zápasu jsem musel někdy vzít až šest dorostenců. Kdybychom je neměli, asi bychom podzim ani nedohráli,“ říká v nadsázce trenér. I přes tyto problémy dokázali Buchlovičtí doma porazit Horní Němčí 2:1, což byl pro trenéra Křivu asi nejpovedenější zápas.
Žádné přestupy se během zimní přestávky pod Buchlovem neplánují. Gólmani se během podzimu uzdravili a i ostatní hráči postupně vyprázdnili marodku. „Přesto nás ale tlačí obrana, ve které hrají mladí kluci, kterým ještě chybí zkušenosti. Dále budu spoléhat na borce z dorostu. Třeba takoví Mikula s Hančíkem, patnáctiletí talenti, kteří byli původně náhradníky, ale hráli celé utkání,“ spoléhá na mládí Křiva.
Přípravu na jarní boje absolvují Buchlovičtí na turnaji ve Starém Městě. „Jaro bude těžké, záchrana bude naším hlavním cílem. Týmy před námi mají šest bodů náskok, takže máme co dohánět. Určitě bychom chtěli poskočit o něco výš. V nejhorším případě ať zůstaneme desátí, ale hlavní je, aby kluci už byli zdravotně v pořádku,“ uzavírá Josef Křiva

Březová 11. místo

Blízko sestupové propasti drží překvapivě stráž fotbalisté Březové. Ti po loňském čtvrtém místě dostali před sezonou ránu pod pás, když jim dal vale jejich hnací motor David Pomajbík, který odešel do Strání. I přes oslabení však zbraně nesložili a podávali slušné výkony, jenže poté obdržel desetizápasovou stopku Josef Uher a tým se zapotil od hlavy až k patě.
Tóny nižší soutěže zatím v Březové neslyší, byť se „kapela základní třídy“ prochází za okny. Jedenáctá příčka sice slibuje záchranu, avšak o pouhé dva body méně má Korytná a dotírají také Mařatice. A o obhajobě bramborové medaile si může družstvo nechat jenom zdát. „Doznali jsme změny v kádru. Někdo skončil, jiní šli na hostování,“ uvádí důvod propadu trenér Josef Majer. „S úvodem jsem spokojený, ale konec byl absolutní propadák. Nejenže jsme prohrávali a ztráceli body v samotném závěru, ale přišli jsme o důležitého hráče,“ běduje. Řeč je o zkušeném Josefu Uhrovi, jenž se předčasně poroučel pod sprchy v utkání s Pitínem. „Při střele na branku zastavil míč a rozhodčí nařídil penaltu za ruku. Josef nesouhlasil, sundal si tričko a ukazoval mu obtisk míče na hrudi, nikoliv na paži. Jenomže to nebylo nic platné a emoce sehrály svou úlohu,“ vysvětluje Majer moment, který vyšel Březovou draze. Stoper totiž neudržel nervy na uzdě a po komentáři si zblízka prohlédl červenou kartu, čímž oslabil kádr nejen do konce hrací doby, ale na deset zápasů.
Dříve si každý Březovou pojil s kanonýrem par excellance Davidem Pomajbíkem. Ten se před sezonou s týmem rozloučil a nyní hájí barvy Strání. „Kdyby chyběl jenom on, snad bychom uhráli střed tabulky. Ale přes další negativní faktory je to těžké,“ zoufá si kouč. Ten přesto na duchu neklesá. „Bojovnosti máme dost. Mladí kluci se snaží a chodí na tréninky, tak snad se na podzim poučili a nebudeme muset bojovat o záchranu,“ doufá Majer.

Korytná 12. místo

Pouze dvanácté místo, dvě výhry a na kontě deset bodů. Ani v Korytné po podzimní části moc spokojenosti nepanuje. A to před sezonou kádr fotbalistů posílili, aby se právě takovým výsledkům vyhnuli. „Podzim z našeho pohledu hodnotím špatně. Na hostování k nám z Újezdce přišli tři hráči, ale jejich výkony zůstaly za našimi očekáváními,“ říká Michal Málek, trenér Korytné.
Během podzimní části Korytná nashromáždila největší počet žlutých a červených karet. „Samozřejmě i nekázeň hráčů hrála určitou roli. Pořád jim říkám, aby nediskutovali s rozhodčími a snažili se hrát bez faulů. Když pak máte během podzimu čtyři vyloučené, kádr to rozhodně oslabí,“ ví Málek.
Zimní příprava, která začne hned první týden v lednu, by měla zahrnovat tři tréninky týdně,  a bude ostrou přípravou na jarní boje, ve kterých je čeká boj o záchranu. „Jestli se zúčastníme i brodského turnaje, zatím nevím, stále se o tom jedná. Jinak nás ale čekají i přípravné zápasy. Na jaře se musíme bezpodmínečně zachránit. Vedení mužstva by nás rádo vidělo po skončení soutěže kolem osmého místa,“ dodává Málek. Během podzimu se fotbalisté ani jednou neradovali z výhry na hřišti soupeře, doma tento pocit zažili jen dvakrát. „Nechci nikoho kritizovat, ale minimálně ve třech případech byli rozhodčí venku proti nám. Ale spíš bych to viděl v neproměňování šancí. Šance si vytvoříme, ale nedokážeme je proměnit,“ dodává trenér. I proto by měly do Korytné zamířit tři nové posily z Uh. Brodu. „Zatím je to vše v jednání, ale doufám, že se vše podaří. O případném oslabení zatím nevím. Na odchodu by neměl být nikdo,“ dodává Málek, jenž své svěřence trénuje z pozice gólmana. „Koučovat z brankové čáry není úplně to pravé, ale snad se podaří přivést do Korytné nového trenéra už od jarní části,“ uzavírá chytající trenér Michal Málek

Mařatice 13. místo

Sestupová gilotina visí nad hlavami hráčů Mařatic. Ti se podruhé v řadě ocitají v nepříznivé situaci. Loni ji nezvládli a spadli z okresního přeboru, letos by měl stejnému scénáři zabránit příchod kouče Milana Surového. Ten přivál v posledních pěti utkáních cenných osm bodů, zatímco předtím se družstvo topilo na dně s jedinou remízou.
Sestupová mračna se nezatahují v Mařaticích poprvé. V minulém roce z nich tolik zapršelo, že voda spláchla tým do okresní soutěže. A právě tomu hodlá oddíl tentokrát zabránit. „Původně jsme se chtěli držet v popředí, ale situace nabrala nečekaný spád. Neměli jsme trenéra a chyběl řád,“ informuje předseda klubu Vladislav Kieryk. Ten nezahálel a na posledních pět klání posadil na lavičku zkušeného Milana Surového. A zaseté pole přineslo úrodu. „Z osmi zápasů uhrálo družstvo jenom bod, ale po mém příchodu jsme jich posbírali osm,“ těší Surového velká změna k lepšímu.
Za obratem vězí zlepšení vztahů v týmu a kolotoč v sestavě. „Přeorganizoval jsem obranu a dosadil jiné hráče. Zlepšila se i morálka, kluci se více věnují tréninkům. Také ustaly rozbroje a je lepší parta,“ vyjmenovává Surový. Ten hořce vzpomíná na zápas v Huštěnovicích. „Hráli jsme skvěle a domácí nevěděli co s námi. My ale dosáhli pouze na bod a to je škoda. Stejný osud nás potkal s Korytnou, přestože jsme měli dvacet minut výhodu dvou mužů v poli,“ zoufá si.
I když je pro ně letošní sezona opět cestou trnitou, bez boje se Mařatičtí nevzdají. „Chceme se zachránit. V zimní přípravě zapracujeme na fyzickém fondu a jednáme o příchodu dvou tří hráčů. V konečném zúčtování uvidíme, jak to všechno dopadne,“ říká.  

Bílovice 14. místo

Velká krize dolehla na Bílovice. Po sestupu z okresního přeboru se mužstvo totálně rozpadlo a místo áčka tak muselo nastoupit béčko, pro které byl skok ze základní třídy také velkým šokem. „Jakmile áčko sestoupilo, odešlo z týmu sedmdesát procent hráčů, kteří tu byli na hostování. Tři pak šli na hostování do jiných klubů, někteří skončili a zůstal jenom jeden. Ten se záhy zranil,“ vypočítává smutnou statistiku Tomáš Kaňovský, současný trenér Bílovic. V okresní soutěži se tak rázem ocitli hráči, kteří třeba i tři roky už fotbal nehráli. „Rozhodli jsme se sázet na vlastní odchovance. V tomto trendu budeme i nadále pokračovat. Finance na přespolní hráče prostě nemáme. Naději ještě vidím v dorostencích, kde se budeme snažit zapracovat tři nadějné mladé fotbalisty. Ale aby toho na nás nebylo málo, tak ani dorost si dvakrát nemůže vyskakovat. Jejich počet není také optimální, když budou hrát za muže, tak přiděláme vrásky dorostu. Ale nějak to zkombinovat musíme,“ věří obrat v lepší zítřky Kaňovský.
I přes to, že poslední místo a zisk čtyř bodů mnoho šancí na záchranu nedává, nechtějí být Bílovičtí jenom do počtu. „Náš cíl zní jasně záchrana, což v tuto chvíli zní jako sci-fi. Ale na druhou stranu, zázraky se někdy dějí. Každopádně se naše soupeře pokusíme alespoň potrápit a důstojně tak odehrát celý ročník a připravit mužstvo na další ročník.  Ať už budeme hrát okres, nebo základní třídu,“ je smířen s osudem bílovického fotbalu Kaňovský.
Zimní příprava bude probíhat ve skromných podmínkách, od 10. ledna čeká na hráče třikrát týdně trénink. „Moc si vybírat nemůžeme, trénovat se bude venku a případné zápasy budeme teprve domlouvat. Sice přežíváme s vypětím všech sil, ale snažíme se zachránit čest bílovického fotbalu,“ uzavírá trenér Kaňovský.

Nejlepší střelci
Hastík Pavel    Košíky    14
Soldán Libor    Babice    11
Bahula Lukáš    Horní Němčí    11
Janeček Petr    Horní Němčí    10
Tetera Tomáš    Popovice    10
Mikulec Dalibor    Hradčovice    9
Mitáček Lukáš    Hradčovice    9
Přílučík Marek    Košíky    9
Zimčík Tomáš    Horní Němčí    8
Vlček Pavel    St.Město    8
Mikulec Radim    Hradčovice    7
Umlauf Miroslav    Huštěnovice    7
Smělík Milan    Babice    6
Janků Michal    Březová    6
Procházka Jan    Buchlovice    6
Hanák Dalibor    Huštěnovice    6
Puškáč Lubomír    Huštěnovice    6
Bachůrek Martin    Korytná    6
Müller Tomáš    St.Město    6
Kašpařík Petr    Vlčnov    6
Litoš Filip    Babice    5
Kováč Petr    Bílovice    5
Marek Bedřich    Buchlovice    5
Vojtěšek Aleš    Buchlovice    5
Josefík Ondřej    Korytná    5
Ovsík Jiří    Košíky    5
Šlechta Zdeněk    Košíky    5
Uherka Zdeněk    Košíky    5
Tyl Vlastimil    Mařatice    5
Kozubík Jakub    Pitín    5
Krahula Libor    Pitín    5
Vladár Jan    Pitín    5
Voda Michal    Pitín    5
Palinek Jan    Vlčnov    5

autor: LENKA HORÁKOVÁ, RADEK SALAQUARDA

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace