Obránce Otakar Josefík dal gól legendárnímu Netoličkovi!

Obránce Otakar Josefík dal gól legendárnímu Netoličkovi!
Foto: archiv ČSK Uherský Brod  /  Otakar Josefík platil za nesmlouvavého beka, fanoušci jej měli rádi.
Uherský Brod Sport 23 / 04 / 2021

V dresu ČSK Uherský Brod odehrál celkem 13 sezon. Jeho předností byla tvrdost v osobních soubojích, měl pověst nesmlouvavého beka. I proto asi Otakara Josefíka fanoušci v roce 1997 zvolili klubovým fotbalistou roku.

„Hráli jsme tehdy třetí ligu pod trenérem Jiřím Dunajem. V kádru byly daleko větší hvězdy, třeba bývalý reprezentant Roman Sedláček nebo střelec Petr Podaný. O to větší to bylo překvapení, že si fanoušci vybrali mě. Asi jsem jim svou hrou padl do oka. Fotbal jsem vždycky hrál pro diváka, který nejvíce ocení, když na hřišti necháte úplně všechno,“ říká dvaapadesátiletý Josefík, který už pověsil kopačky definitivně na hřebík.

Vzpomenete si ještě na první zápas v dresu Uherského Brodu?

Premiéru jsem si odbyl v sezoně 1985/1986 v tehdejší druhé národní fotbalové lize, což byla skvělá soutěž. Jezdili jsme po celé republice. Výjimkou nebyly ani zájezdy do Prahy. Já plnil úlohu povinného mladíka společně s Rosťou Kreislem a Petrem Machalíkem (první jmenovaný je trenérem v Ostrožské Nové Vsi, druhý pak otec ligového fotbalisty Slovácka Davida Machalíka - poznámka autora).

Jaké zápasy jste měl nejraději?

Vždycky jsem těšil na derby proti Jiskře Staré Město a Slovácké Slavii Uherské Hradiště. Zápasy měly zvláštní náboj. Každý hráč si v derby sáhl až na pomyslné dno. V ochozech byly klidně i čtyři tisícovky diváků. Před takovou kulisou se hrálo skvěle, město navíc bylo fotbalem doslova posedlé. Zápasem to nekončilo. Každé pondělí byly na náměstí velké nástěnné noviny plné aktuálních fotek, včetně popisek. Mělo to velký ohlas.

Kromě vojny ve VTJ Stod a dvouletého působení v Kunovicích jste kariéru spojil výhradně s Uherským Brodem, s nímž jste slavil i historický postup do druhé ligy, která se u Olšavy hrála v sezoně 1994/1995. Jak na ni vzpomínáte?

Pro všechny z nás to byla úplně nová soutěž. Nová výzva. Podzim nám vyšel skvěle, skončili jsme ve středu tabulky. Bohužel jaro už tak dobré nebylo. Po návratu ze zápasu v Ústí nad Labem nás zastihla velmi smutná zpráva o tragické smrti Miroslava Dudy, generálního ředitele České zbrojovky, na veletrhu v Norimberku. To se na výkonech podepsalo.

V posledním kole jste hráli vabank v Třinci a potřebovali jste pomoc Uherského Hradiště…

První poločas jsme nezvládli, po půlhodině nám vstřelil gól Václav Činčala (v současné době trenér Vlčnova - poznámka autora). Východočeši navíc po poločase vedli u lídra z Uherského Hradiště. Po změně stran jsme sice vrhli všechny síly do útoku, ale pět minut před koncem nás Hrdlička proměněnou penaltou definitivně poslal o patro níž. Frustrace byla obrovská, neudržel jsem nervy na uzdě a v poslední minutě vyfasoval červenou kartu. Byla to smutná tečka za druholigovým působením.

V dresu Uherského Brodu jste se zapsal do listiny střelců pouze jednou, a to o soutěž níž, když jste skóroval na hřišti v Bruntále...

V brance stál legendární gólman Jaroslav Netolička, který se právě vrátil ze zahraničního angažmá v Malajsii. Hráli jsme tehdy o záchranu v Moravskoslezské lize, potřebovali jsme vyhrát, což se nám povedlo. Můj gól na 2:0 znamenal záchranu v soutěži.

Ve vašich šlépějích pokračuje jedenáctiletý syn Otakar. Sledujete jeho zápasy?

Když mi to čas dovolí, nechybím na žádném. Ale jsem spíš tichý tatínek. Opřu se o zábradlí a zápas sleduju v naprostém klidu. Vůbec nijak do toho nezasahuju, to je role trenérů. Po utkání synovi občas poradím, co udělat lépe. Ale on má stejně svou hlavu. Já jsem hlavně rád, že sportuje a nesedí pořád u počítače. Zatím ho to pořád baví, tak uvidíme, až kam to nakonec dotáhne.

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace