Ondřej Pavelec: Na Slovácku mám magnet!

Ondřej Pavelec: Na Slovácku mám magnet!
Foto: rek
Uherské Hradiště Sport 24 / 05 / 2014

Česká golmanská jednička jezdí na Slovácko za beneficí, hokejovou školou a dobrými lidmi

Hokejoví fanoušci mačkají českým reprezentantům palce u televizních obrazovek a touží po medaili z běloruského mistrovství světa. Ještě v loňském roce by drželi palce i Ondřeji Pavelcovi, ale ten se letos s novým koučem národního týmu Vladimírem Růžičkou dohodl, že výstroj na mistrovství světa neobleče. Stejně jako ostatní hokejoví fanoušci usedá u televizních obrazovek a sleduje boje nově vytvořeného týmu. Mezi zápasy a dalšími povinnostmi si našel čas a poskytl nám exkluzivní rozhovor.
Na obrazovce pomalu začíná vrcholit mistrovství světa, na kterém po nějakém čase chybíte. Sledujete své spoluhráče, nebo si chcete od hokeje po sezóně vyčistit hlavu úplně?
Samozřejmě mistrovství světa normálně sleduju. Máte ale pravdu v tom, že letos toho hokeje bylo hodně, takže se přiznám, že se na úplně každý zápas nedívám.
Český tým vede na mistrovství nový trenér, Vladimír Růžička. Vidíte v herním projevu mužstva nějakou změnu?
K tomu je těžké se vyjadřovat už proto, že tam nejsem, a navíc nejsem ten pravý, který by měl a chtěl kluky hodnotit. Myslím ale, že hrají dobře. Z těžkých zápasů vydolovali tři body, se Švédy prohráli na nájezdy, a tak prohráli vlastně jen s Kanadou, které pomohly naše fauly, ale ty k hokeji patří.
V závěru sezóny za mořem jste vinou zranění několikrát chyběl v brance Jets a také díky tomu nejel na šampionát. Měl jste tak dostatek času vyhodnotit si sezónu, která pro vás nebyla jednoduchá. Problémy Winnipegu v NHL, olympiáda, která nedopadla podle představ, do toho tlaky ze strany médií u nás i v Kanadě… Byl ten čas po sezóně dostatečný k odpočinku od hokeje?
Samozřejmě je to jiné, když se na šampionát nejede, a tím, že jsme ani v klubu neudělali play off, tak se léto prodloužilo. Sezóna byla skutečně náročná. S Winnipegem jsme opět marně bojovali o play off. V sezóně jsme vyměnili trenéra. Střídavě se nám dařilo i nedařilo. Olympiáda, ze které jsme vypadli ve čtvrtfinále, pak zranění… Ta sezóna byla fakt divoká. Na dovolenou jsem odjel hned po základní části NHL a teď už jsem zpátky doma. Dívám se na pár zápasů a snažím se stále odpočívat. Odpočinek ale nesmí být nikdy moc dlouhý, a jestli byl dostatečný, ukáže až nová sezóna.
Když jste se vrátil z dovolené, tak jste hned po pár dnech zamířil na Slovácko do Uherského Hradiště. Jaký magnet tady máte, co vás sem přitahuje každoročně a poměrně často?
Druhým rokem tam mám hokejovou školu, takže jsme museli doladit nějaké věci. To byl jeden důvod a druhý byl, že to město mám rád. Jezdíme tam i na benefici, která bude letos už popáté. Sám nevím, proč jej mám rád. Asi je to jiné město než Kladno, ze kterého pocházím. Mezi Prahou a Kladnem pendluju pořád, takže je to možná i tou příjemnou změnou. Navíc se mi potvrzuje, co se říká: Na Moravě je dobře!
Dovedl byste si představit letní měsíce v Čechách bez návštěvy Slovácka a bez aktivit, které jste vzpomínal?
No... Asi ne. Datum benefice mám v kalendáři rok dopředu a je to akce, na které bych nechtěl chybět. Vždycky to bylo zpestření léta. Jsem tam tři dny a potkám se s klukama, se kterými se třeba celé léto nemám šanci vidět. Navíc se pomůže někomu, kdo to potřebuje. Teď se k tomu ještě přidala hokejová škola, která mě baví, a doufám, že obě věci budou pokračovat. Prostě Slovácko je pro mě součást léta.
Letos se benefice posune dál na východ, do Bánova, a fotbal se bude hrát na vesnickém hřišti. Asi bude mít jinou atmosféru než předchozí benefice, ať už na staroměstském Širůchu, kde po dva roky přišly čtyři tisíce lidí, anebo vloni na zimním stadionu, který byl také plný. Může být vůbec něčím pro vás zajímavá?  
Jasně! Proč by neměla? Vloni to byla skutečně velká akce, na kterou přijeli i kluci ze Slovenska. Hokej v létě, plný stadion… Před tím byly fotbaly na velkém stadionu se super atmosférou. Před tím byl zase skvělý tenis, i když bez diváků… Každý rok byl něčím jiný, a tak se těším i na letošní rok, že bude zase něčím jiný, a přesto stále skvělý. Vesnický fotbal: Na něj jsem chodil od mala s dědou, takže vím, jaká je na takových hřištích atmosféra. Grilování, opékané prase, venkovní bigbít, hodně lidí na malém místě. Jiní lidé, jiné prostředí, poznáme zase něco nového… Fakt se těším jak na fotbal, tak na večer potom.
Letos je na programu opět fotbal. Už víte, o jaké místo v sestavě si trenérovi řeknete?
Od doby, co jsem začal hrát tyto fotbaly, tak jsem levý bek! Navíc kopu levou. Já se ale na hřišti snažím balonu všemožně vyhýbat, takže se snažím spíše bránit a bořit, než tvořit. Na to moc nejsem. Nohy mám přece jen do betonů, na hřišti se proto snažím skutečně spíše schovávat.
Jenže na místě levého obránce bude velká konkurence. Michal Kadlec, čerstvý mistr Turecka, možná Theo Gebre Selassie…
No, tak to se budeme muset nějak domluvit. Já bych ho ale stejně nejraději posunul někam do středu, kde může něco vytvořit. Anebo do útoku, protože budeme potřebovat vstřelit nějaké branky. Doufám, že Káca si bude chtít zastřílet a nám jeho góly přijdou vhod. Když ale trenér bude chtít góly po mně, tak to holt budu muset vzít na sebe. (smích)
Letos jste tváří benefice na plakátech. Vyplývá z toho i nějaké vaše významnější slovo v kabině?
Jejda, to určitě ne! Já ani nevím, že nějakou tváří jsem. Ale pokud by má role spočívala v tom, že bych pozval kluky a všechny lidi na následnou zábavu s Argemou, tak takové role se ujmu rád.
Vzpomněl jste také vaši hokejovou školu, která má za sebou loňský premiérový ročník. Vy jste na něm byl s malými gólmany na ledě každý den. To není zase tak obvyklé.
Byla to hlavní podmínka, když jsme myšlenku mojí hokejové školy začali rozvíjet. S tím jsme do toho šli. Byl jsem fakt rád, že jsem mohl být s děckama na zimáku od rána do večera, každý den. Beru to i jako projev úcty k rodičům, kteří svým dětem pobyt na mé hokejové škole zaplatili. Proto cítím jako povinnost dětem se věnovat a zkusit jim předat něco z toho, co umím já. To je pro mě to nejmenší. Vím, že na jiných školách je to jiné, že třeba ten dotyčný nepřijede vůbec a nahrazuje se to videem a podobně. Ale to je každého věc a já za tím nechci hledat nic zvláštního. Prostě já to tak cítím, dělám to rád a nechci, aby se za tím hledalo něco zvláštního. Tečka! A kdo by ji chtěl vyzkoušet na vlastní kůži, tak se může mrknout na www.ondrejpavelec.eu a přihlásit se.

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace