Opora Slovácka i reprezentace

Opora Slovácka i reprezentace
Foto: sal
Uherské Hradiště Sport 07 / 03 / 2015

Radka Bednaříková vyměnila tenis za fotbal

S fotbalem začala před jedenácti lety v útoku ve Vrbně pod Pradědem. V podhůří Jeseníků ovšem ženský fotbalový tým nenajdete, a tak Radka hrála s kluky. K fotbalu došla tak nějak náhodou. „Hrávala jsem tenis a při čekání na trénink jsem měla ještě čas. Kolem šel kamarád na fotbalový trénink a prý ať jdu s ním. Chvíli jsme si kopali na hřišti a když přišel trenér, tak jsem chtěla odejít. Ale on abych zůstala. Tak jsem zůstala u fotbalu,“ popisuje Radka své začátky na zeleném trávníku. Asi po roce odešla do sousedního klubu v Karlovicích, kde pro ni našel trenér místo v bráně. Z tenisu se stal postupem času doplňkový sport a z Radky je opora prvoligového týmu Slovácka žen a také české reprezentace.
Reprezentační jednička
Ve čtrnácti chytala v Karlovicích a když se dozvěděla, že v Otrokovicích pořádají výběr do ženského týmu, neváhala a sedla na vlak. „Asi jsem se jim musela líbit,“ směje se a dodává: „Přešla jsem i na školu a s nějakými přestávkami jsem od té doby tady na východě Moravy,“ vzpomíná na přestup z Jeseníků do nížin kolem Moravy. „Ze začátku se mi tady moc nelíbilo, samá rovina, nikde žádné kopce ani hory, v zimě žádný sníh, ale postupem času jsem si zvykla a jsem ráda,“ dodává Bednaříková, která po sloučení klubů chytá za 1.FC Slovácko. „Nebylo to vůbec lehké. Napřed jsem odchytala zápas za ženy a pak za juniorky, ale v pohodě,“ povzdychne si. Kromě Slovácka si ale odskočila i na angažmá do Brna a na přestup do Ostravy. „Nakonec jsem se ale v roce 2013 opět vrátila do Slovácka a jsem za to ráda, protože za kvalitnější práce na Slovácku jsem se herně zvedla a všimli si toho i v reprezentaci,“ nemůže si vynachválit návrat do Slovácka. V národním týmu se jí podařilo vydobýt post gólmanské jedničky. „S trenérem brankářů národního týmu jsme si docela sedli a i díky radám trenéra Kosmála, který trénuje v Opavě gólmany, jsem na některé věci docela změnila úhel pohledu. Ale bez pořádné práce na sobě nelze ničeho dosáhnout,“ ví Bednaříková. První zápas odchytala proti Estonsku v Opavě. Jednalo se o kvalifikační zápas MS 2015 a Radka v něm udržela čisté konto. V šesti zápasech, ve kterých v loňském roce v kvalifikaci nastoupila, inkasovala v šesti zápasech šest branek, dvakrát udržela čisté konto.
Hlavně aby pršelo
K jejím přednostem, kterými nahání útočícím soupeřkám strach, patří dobré čtení hry a rychlé reakce na míč. „Hlavně se nebojím chodit do soubojů, i za cenu zranění. Pokud se rozhodnu jít do souboje, nemůžu na poslední chvíli cuknout, to bych byla brzo z brány venku,“ říká čtyřiadvacetiletá gólmanka, pro kterou jsou v české lize nejprestižnější zápasy s pražskými S. „Hlavně proti Spartě, jejich dresy na mě působí jako červená na býka. Ale nejhorší hráčkou z mého pohledu je Divišová ze Slavie, co ta už mně těch branek nasázela! Když od ní nedostanu gól, tak se raduji, i když prohrajeme 6:0,“ směje se Radka, opora prvoligového týmu žen 1.FC Slovácko, které vyhovují extrémy. „Když prší, nebo padá sníh a je pořádné bláto. Naopak nesnáším, když svítí slunko a je sucho, to je nuda. Čím větší humus, tím lépe chytám,“ prozrazuje něco z gólmanské kuchyně. K těm nejpodařenějším zápasům řadí ten v Pardubicích, kde svými bravurními zákroky pomohla k těsné výhře 1:0. Ale nebyl to jenom tento zápas. I v ostatních její zákroky pomáhaly Slovácku k zisku bodů. „Není důležitá vychytaná nula, pro mě je důležitější, když něco předvedu. Statistiku vychytaných nul si opravdu nevedu,“ dodává Radka Bednaříková.


Za míčem běhala už jako malá
Radka si dokázala jít za svým snem
Radka měla od mala ráda sport a hry. Panenky jí skoro nic neříkaly. Pořád se honila za balonem, hrála tenis, nebo se věnovala atletice. Když jsme třeba byli na zahradě, tak jsme neustále museli kopat na bránu a Radka byla doslova v sedmém nebi, že může chytat balon. Následně začala hrát fotbal za žáky ve Vrbně, ale i přesto, že na trénincích patřila k těm lepším, na zápasy ji trenér nestavěl. V sousedních Karlovicích ji ale vzali všemi deseti. Tam totiž trenér zjistil, že má talent. Na tréninky i zápasy tam za doprovodu otce jezdila na kole. Šest kilometrů tam, šest zpátky. Velký zlom nastal v jejích 14 letech, kdy se zúčastnila náboru v Otrokovicích, kam také následně přestoupila. Sice musela kvůli škole dodělávat různé zkoušky, ale najednou byla více jak sto kilometrů od domova. Výhodou bylo, že nešla do úplně neznámého prostředí, v Otrokovicích jsme měli část rodiny. Svou pílí a tím, že jí vyhovují sporty, ve kterých musíte používat hlavu, a taky tím, že vždy měla perfektní odhad, se dokázala propracovat až do národního týmu.
Lenka a Jiří Bednaříkovi, rodiče


Pohled trenéra

Radka je důležitou součástí našeho mužstva, hráčky na ni při utkáních hodně spoléhají. Momentálně je i reprezentační jedničkou a na Slovácku jsme velmi rádi, že mladší brankářky k ní vzhlíží jako ke svému vzoru. I když je Radka velmi dobrou brankářkou, tak u ní vidím velký prostor na zlepšení výkonnosti, zejména v oblasti hry nohou a emoční stability při utkáních. Pokud se dokáže zlepšit i v těchto faktorech, tak si myslím, že by ji nemělo minout zahraniční angažmá, které bychom jí všichni přáli.
Petr Vlachovský, 1.FC Slovácko

Radka Bednaříková
fotbal
největší úspěchy 2014
Gólmanka reprezentace žen ČR (6 zápasů)
Opora prvoligového týmu žen 1.FC Slovácko

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace