Patrik hokejem doslova žije

Patrik hokejem doslova žije
Foto: sal
Uherské Hradiště Sport 13 / 02 / 2016

Desetiletý klučina patří k velkým talentům uherskohradišťského hokeje

Hokej je v Česku druhým nejpopulárnějším sportem. A právě na hokej vsadili rodiče Patrika Volase, když se rozhodovali, kterému sportu se bude věnovat. A jak se v současné době ukazuje, byla jejich volba nanejvýš správná. Patrik totiž ve svých necelých jedenácti letech patří v týmu mladších žáků HC Uherské Hradiště k nejlepším. Jeho střelecká potence je doslova obdivuhodná, jenom na podzim zatížil konta gólmanů 45 brankami. Ovšem není to jenom o vstřelených brankách. Pro Patrika je totiž hokej vším. Dokáže nekonečné hodiny trénovat po domě jen tak s míčkem a hokejkou. Rád sleduje dění v nejlepší hokejové lize světa NHL. O většině hráčů má encyklopedické znalosti, zná dokonce i velikost jejich bruslí. Jeho oblíbeným týmem je poslední vítěz NHL Chicago Blackhawks. O tom, že tomuto klubu opravdu fandí, svědčí i to, že mě přivítal v mikině a kšiltovce s indiánem ve znaku.
„Hokej u nás v rodině nikdo neprovozoval. Maminka se věnovala plavání a tatínek je taky sportovně založený, ale první hokejista v rodině jsem já,“ směje se Patrik, na kterém je vidět, že by raději jezdil po ledě s pukem, než o této hře mluvil. Poprvé na led vyjel ve dvou a půl letech a jeho prvním učitelem a trenérem byl Miroslav Hašpica. „Ze začátku jsem pořád padal. Sotva jsem vyjel na led, už jsem byl na zemi. Ale nevzdal jsem se a vytrval. Sice to občas bolelo, maminka, která mě doprovázela, chvílemi měla i strach,“ vypráví o svých hokejových začátcích, při kterých ho neodradilo ani brzké vstávání, složité oblékání hokejové výstroje a časté cestování na zápasy. „Já jsem prostě chtěl, bavilo mě to a pořád mě to baví. Asi ve třech a půl letech už to bylo lepší. Můj první oficiální zápas jsem odehrál v necelých pěti letech v Rožnově pod Radhoštěm,“ dodává. Jelikož Patrik patří svou postavou k těm větším, postupem času si dokázal na ledě vydobýt respekt. „Kolikrát si mysleli, že jsem starší, než uvádím. Kontroly registraček a konfrontace byly ze začátku docela časté. Teď  už mě všichni znají,“ oddechne si.
Loňský rok se Patrikovi vydařil na výbornou. V jarní části to sice ještě nebylo úplně optimální, ale od startu nového ročníku žákovské ligy na podzim je doslova k nezastavení. „Na jaro jsme ještě nebyli moc sehraní, hráli jsme moc individuálně. Během léta jsme s trenérem na tom zapracovali, teď si víc nahráváme a snažíme se víc spolupracovat. Na výsledcích je to myslím vidět. Zatím mně to vychází v průměru dva až tři góly. Občas se mi ale stane, že nedám ani jeden gól, ani kdyby tam byla fotbalová brána,“ dokazuje, že ne vždy se daří.
Když se Patrika zeptáte, jaký je jeho hokejový vzor, očekáváte, že řekne Jaromír Jágr. Ovšem chyba lávky. Je to jeho jmenovec. „Patrick Kane z Chicaga a Alexander Ovečkin z Washingonu. Jardovi moc nefandím, sice hraje dobře, ale mám jiné vzory,“ překvapí jeho odpověď. Ruského hráče měl možnost vidět na vlastní oči při loňském finále hokejového mistrovství světa v Praze, kdy dostal dárkem vstupenky do VIP zóny. „Samozřejmě jsem ho pečlivě sledoval, ale nakonec prohrál a docela mě zklamalo jednání jeho spoluhráčů, kteří odešli z ledu, aniž by si podali ruce s Kanaďany,“ odsoudil Patrik jednání některých hokejistů.
Jeho výborných výkonů si všimli i funkcionáři Českého svazu ledního hokeje a koncem roku mu poslali pozvánku do Výběru talentované mládeže (VTM). Za výběr Zlínského kraje odehrál několik zápasů v Uničově, Třebíči. Pravidelně se zúčastňuje i hokejových kempů, hlavně těch, které se pořádají v Uherském Hradišti. Jedná se kemp Ondry Pavelce a Luďka Bukače. „U pana Bukače je to hlavně o bruslení na malém prostoru, kličkách a o nabírání rychlosti. U Ondry Pavelce je to pro gólmany, ale já právě tam trénuji střelbu,“ říká na závěr Patrik, který je si vědom, že bez určitých lidí by tam, kde je, dnes nebyl. „Velký podíl na mých dosavadních úspěších mají rodiče, trenéři Weintritt, Šebestů, Hašpica, Kubík, Jakeš a samozřejmě celý klub HC Uherské Hradiště,“ děkuje tímto hokejový talent Patrik.

Pohled trenéra
Patrik má jednu velkou výhodu, a to je, že ho hokej baví, má radost ze hry. Občas mi připadne, že by na ledě i spával. Nechybí mu zápal do hry, což je dobře. Je dobře po fyzické stránce urostlý, na ledě pak vypadá, že je o něco starší. Ke všemu má tvrdou střelu, což v této věkové kategorii rozhoduje, protože gólmani ještě nejsou moc dobře vychytaní, takže dokáže nastřílet hodně branek. Na druhou stranu ještě musí zkoordinovat dynamiku a obratnost a také zlepšit hru zpátky. Měl by si uvědomit, že to není jenom o útočení, ale je to i o bránění. Neměl by usnout na vavřínech. On ví, že je dobrý, ale pokoru a kázeň vyžaduji od každého, bez rozdílu toho, jestli je dobrý, nebo průměrný hokejista. Tyto vlastnosti platí nejen ve sportu, ale i v normálním životě.
Bohuslav Weintritt,  trenér HC Uh. Hradiště

Škola je ale důležitější
Ještě když byl Patrik malý, manžel prohlásil, že z něho jednou bude hokejista. Poté, co udělal první nesmělé krůčky na bruslích a po domě měl všude rozházené hokejky, bylo jasné, že hokej byla opravdu ta správná volba. Kam se člověk  po domě podíval, byly ozházené hokejky a z izolep speciálně vyrobené puky. Dokázal takto rozstřílet celý pokojík, rozbít okno, zničit žaluzie. Pořád střílel. Bylo na něm vidět, že ho to baví. I přesto, že si Patrik dnes myslí, že je hokej úplně všechno, pořád mu říkám, že na prvním místě má školu. Bez vzdělání a hlavně bez jazyků nebude nic. A kdyby se i hokejem chtěl živit, stačí chvilka, přijde zranění a je po všem. On ví, že pokud bude mít ve škole zhoršený prospěch, omezíme mu hokej na minimum. Pořád mu s manželem říkáme, že hokejistů jsou plné stadiony a hloupých lidí taky. Možná to tak vypadá, ale naše rodina se jenom kolem hokeje netočí, dcera hraje házenou, takže čas musíme rozdělit mezi zimní stadion a sportovní halu. A že toho času opravdu není nazbyt, nemá cenu ani říkat. Ale čas investovaný do výchovy dětí a jejich koníčků se nedá ničím měřit. Snad mu vše vyjde, jak si přeje, a jednou si splní své hokejové sny.
Tatiana Volasová, maminka

Patrik Volas
hokejista

největší úspěchy 2015
nejlepší střelec družstva mladších žáků, 45 branek
za půl sezony, člen Výběru talentované mládeže

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace