Zápas v klubu, ve kterém působil úspěšně deset let, si Milan Petržela užívá. I tentokrát fanoušci Viktorie skandovali jeho jméno a dávali mu najevo, že na něj pořád nezapomněli. Přesto odcházel nejzkušenější hráč Slovácka ze hřiště se svěšenou hlavou.

Vzhledem k tomu, co jsem v Plzni prožil, se mně tam jezdí pořád hezky. Momentálně jsem však zklamaný z toho, co jsme v Plzni předvedli.

Zápas asi ovlivnil úvodní  gól, který padl po půl minutě hry.

Pro nás je to krutá porážka. Dostali jsme brzy branku, což Plzni vyhovovalo. Viktorka si pak průběh utkání hlídala a naše úloha byla mnohem těžší. Na konci první půle přidala druhý gól a bylo v podstatě rozhodnuto.

Co se stalo v první minutě, kdy jste inkasovali první gól? Trenér mluvil o nekoncentraci...

Úplně si tu situaci momentálně nevybavuji. Byl tam nějaký odražený balon, který se náhodou odrazil k nim, a brejk dokázali zakončit gólem. Spíš to podle mě byla shoda náhod.

Otáčet utkání v domácím prostředí Plzně je složité?

Připravovali jsme se na to. Chtěli jsme co nejdéle držet bezbrankový stav a nepustit je do vedení, protože oni jej pak dokáží kontrolovat a těžko se do jejich defenzívy dostává. První gól je jednoduše posadil na koně.

Podle trenéra není možné takovým způsobem hrát ligu. Vyříkáte si to v šatně?

Určitě si to vyříkáme. Takto to opravdu nejde. Tímto způsobem bychom prohrávali s každým. Vstoupili jsme do utkání bojácně, nechali jsme Plzeň jít do vedení a takhle zkušený tým si to už pohlídá. Narostla jim křídla a hráli, co potřebovali.

V jednom z vašich útoků jste trefil Hejdovi ve vápně ruku. Byla to podle vás penaltová situace?

Balon jsem si naváděl, chtěl Hejdu přehodit a trefilo ho to do ruky. Ptal jsem se rozhodčího, proč nepískl penaltu, a řekl mi, že neměl kam rukou uhnout. Pravidla se pořád mění, takže nevím, jak se taková situace hodnotí.