Pohled z tribuny: Ladislav Botek

Pohled z tribuny: Ladislav Botek
Uherské Hradiště Sport 22 / 08 / 2012

Utkání jsem sledoval v televizi, která nabízí možnost podrobnějších pohledů. Ale už pohled na samotnou sestavu byl pro mě překvapivý. Především odvaha Jirky Dekaře postavit do zápasu Hlúpika a v jeho průběhu Fujerika a Šturmu. Na druhé straně nenasazení Doška bylo zřejmě větším šokem pro samotného Luboše Kozla než pro nás, fanoušky Slovácka. Hra Slovácka se tak stala totiž nečitelnou. Nebudu komentovat první poločas, který Slovácko odehrálo ve starých kolejích. I když z něj byla cítit snaha o změnu hry, srážela jej nerovozita a z ní vyplývající řada nepřesností.
Výraznou změnu přinesl však už úvod druhé půle, kdy Marián Kovář prokázal schopnosti koncového útočníka, který na Slovácku nevyrostl od dob Ladi Soviše. Dotažená kombinační akce konečně odhodila z týmu psychickou deku. Kerbr nesvazovaný postranní čarou vyrostl, a i když mu stále činí potíže zpracování míče, které zřejmě po otci nezdědil, svoje ofenzivní možnosti nabídl k dalšímu rozvoji. Hlúpik rozhýbával levou stranu hřiště, a i když na něm byla vidět nerozhranost, rozevíráním obrany soupeře nabízel prostory například pro Volešáka, který se z čáry tlačil do středu hřiště, kde se přece jen cítí mnohem lépe. Pohybem otevřené prostory se konečně začaly nabízet i pro možnosti rozehrávek obránců a stoperů, kteří nebyli odkázáni jen na nakopávání míčů.
Bod z Julisky je určitě cenný, ale ještě cennější je možná fakt, že Slovácko našlo svoji ofenzivní alternativu a minimálně se stane méně čitelným mužstvem pro soupeře. Už teď se těším na zápas s Teplicemi.

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace