Pohled ze hřiště

Pohled ze hřiště
Foto: sal
Uherské Hradiště Sport 09 / 12 / 2015

Veliče Šumulikoski zaznamenal čtvrtou, uklidňující branku, odehrál výborný zápas, ale s červenou kaňkou na konci. Fillo zajel hrubě do Havlíka a makedonský reprezentant se jal svého mladšího spoluhráče tvrdě bránit. Od rozhodčího za to viděl žlutou kartu a protože byla druhá, musel předčasně do kabin. Druhá žlutá byla oprávněná. Ta první asi ne, ale ta druhá ano. Chtěli jsme vyhrát a prostě se to stalo. V první chvíli jsem se chtěl ovládnout, ale pak jsem viděl Maru Havlíka, jak letí po tom zákroku Filla na střídačku, a neudržel jsem se, i když jsem Fillovi nic neudělal, jen jsem mu něco řekl. Červená karta je nepříjemná, ale těší mě spíše vítězství. Chtěli jsme si připravit klidné Vánoce, abychom u nich nemuseli myslet na fotbal. To, co jsme si řekli, tak kluci vyplnili a zahráli výborně. Za trenéra hrajeme vždycky, vždyť je to náš šéf. Hrajeme ale taky pro klub. Často jsme na podzim hráli výborně a pak dostali z ničeho branku. I dnes přišlo vyrovnání vlastně z ničeho. Gól jsem dal snad po roce, ale užil jsem si jej. Podíval jsem se, kde je gólman, a trefil jsem, kam bylo potřeba.
Trojici střelců pátečního večera doplnil Jiří Valenta, který se nebál, a přestože rozhodčí nechal penaltu opakovat, s jistotou se ujal exekuce i podruhé a se stejnou jistotou ji proměnil. Chtěl jsem pomoci týmu a věřil jsem si, že ji dám. V první chvíli jsme nevěděl, proč nechal penaltu opakovat. Pak, když se začali hádat, tak jsem se snažil do debat nezapojovat a soustředit se na proměnění i druhé. Rozhodčí to vysvětlil tak, že Šumi a někdo z Teplic vběhli do vápna, ještě než jsem se dotkl míče, tak ji nechal opakovat asi kvůli tomu. V obou případech jsem čekal na pohyb brankáře a jen jsem si pohlídal situaci. I druhou jsem chtěl kopnout na stejnou stranu, ale když jsem uviděl, že se tam Slavík pohnul, tak jsem to na poslední chvíli změnil. Na levou stranu se navíc míč lépe utáhne. Věřil jsem si, ale před první jsme se ptal Jardy Diviše, jestli si věří a nechce jít, ale připadal mi trochu váhavý, tak jsem si vzal míč a branku dal. Nepříjemné to bylo pro mě jen v tom, že už jsem jednou na stejnou branku penaltu neproměnil. Nechtěl jsem ji nedat podruhé. Z celého zápasu mě nejvíce mrzí moje trestňáky, protože oba letěly velmi dobře a chybělo možná dvacet centimetrů. Gólman by ani jednu neměl.   

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace