Přestože si hosté odvezli bod, Petr Reinberk neodcházel ze hřiště s úsměvem na rtech. Svým zákrokem dal příčinu sudímu Příhodovi, aby nabídl domácím tři body, a svědomí zpytoval i při vyrovnávací brance, kdy po jeho straně utekl Mihálik. Co mám říci na penaltu? Šli jsme tam oba tělo na tělo a on spadl a byla penalta. Nevím. Když se ho trochu dotknu ramenem a on už padá, posoudit to jako penaltu...? Nakonec se ale pravda ukázala, když ji domácí nedali. Víc jsem na sebe naštvaný za vyrovnávací gól, kdy jsem tam nezavřel prostor. Mohli jsme mít tři body...
Vyrovnání přinesl Tomáš Rada, který se trefil poprvé v dresu Slovácka a vyrovnávací branka jej povzbudila ke střelecké aktivitě. Pro mě je to ligový gól snad po čtyřech letech. Každopádně ale první na Slovácku. Střelu lízl Jablonečák, takže ji asi opravdu připíší mně. Teď mi to docela lítá. Dobře létají i tyto nové balony, tak jsem to pak zkusil ještě jednou. To už ale letělo moc. Těžko říci, jestli jsme s bodem spokojení. Vedoucí gól dáme skoro v osmdesáté minutě a pak tam úplně zbytečně dvakrát propadneme. Jablonec začal hrát na dva útočníky a my jsme na to asi zareagovali pozdě. Je to velká škoda, protože tři body jsme si odvézt mohli.
Mužem zápasu se mohl stát domácí Tomáš Wágner, jenže v posledních minutách penaltu neproměnil a domácí se museli spokojit s bodem. Samozřejmě že mě ta penalta mrzí. Bylo to na konci utkání, takže to byla vítězná penalta. Chtěl jsem to přitáhnout doleva, nepovedlo se mi to a mrzí mě to za fanoušky i za všechny lidi tady okolo. Začali jsme dobře, ale druhá půle byla od nás špatná. Slovácko bylo lepší a vedoucí branku si zasloužilo. Pak jsme začali hrát vabank a já to zazdil penaltou. Bod tak brát musíme.