Po nepodařeném zápase nebylo nikomu z hráčů Slovácka příliš do řeči. O své dojmy se nakonec podělil Petr Reinberk, který se vrátil do sestavy po nemoci, která jej na hřiště nepustila od zápasu na Slavii. Před Slavií jsem chytil nějakou střevní virózu, která mě trápila dva týdny, a dostával jsem se z toho pomalu. Minule už to bylo v Karviné na pár minut a dnes na celý zápas a cítil jsem se docela dobře. Teď po zápase je to ale strašné. Máme ale ještě dva zápasy před sebou. Vloni jsme v Liberci uhráli bod a na Dukle vyhráli, tak proč to nezopakovat? Dnes jsme si v poločase řekli v kabině, že ve druhé půli musíme střílet, protože za první půlku jsme snad na bránu nevystřelili, což je úplná ostuda. Dvakrát jsem to vzal na sebe, ale netrefil jsem ani bránu. Poprvé jsem trefil Filipa Hlúpika do zad, což byla škoda, protože myslím, že ta rána na branku směřovala. Druhá šla tak metr vedle.
Také Tomáš Rada jen těžce hledal slova, zvláště když hosté skórovali jen střelami z dálky. Ani on však s výkonem týmu nemohl být spokojen. Zápas se nám vůbec nepovedl. V první půli jsme hráli špatně, chyběl nám pohyb, důraz, prostě všechno. Nepodrželi jsme míč vepředu a to byl kámen úrazu. Hradci vyšly dvě střely, se kterými gólman nemohl nic dělat. To my obránci jsme neměli nechat soupeře vystřelit. Střely ale byly nádherné. Ve druhé půli jsme si v kabině něco důrazně řekli a zabralo to, jenže přišel druhý gól. I tak jsme ale Hradec vlastně celý poločas tlačili, ale nedokázali jsme se dostat do koncovky. Hřiště bylo postupně víc a víc rozbité, ale na to se nechceme vymlouvat. Dnes jsme si ani pořádně nevytvořili šance.
Slovácko po dlouhé době kopalo penaltu. Když si ji naposledy v zápase se Zlínem vzal k exekuci Ťok, nedopadlo to dobře. Tentokrát se míče chopil další mladík, Tomáš Zajíc, a bezpečně proměnil. Na penaltu si věřím vždy, takže jsem šel zase. Dvě jsem kopal i za béčko a proměnil jsem je, takže jsem neměl žádné obavy. Byl jsem tak napůl dopředu rozhodnutý, kam ji kopnu a jestli počkám na pohyb gólmana. Gólman ale skočil na druhou stranu, takže to bylo bez potíží. Myslím, že jsme měli ve druhém poločase i dost smůly. Míče létaly kolem branky a pokud bychom vyrovnali, tak věřím, že bychom zápas otočili.
Autorem první branky Hradeckých byl Petr Schwarz, který se trefil přesnou ranou k tyči a dostal svůj tým do sedla. Ve středu hřiště jsme dobře vykombinovali míč, který mně Pavel Černý prostrčil. Já jsem si míč posunul na stopera a hned jsem věděl, že budu střílet... Byl to těžký zápas na těžkém podmáčeném terénu. Věděli jsme, že to bude válka, ale věděli jsme také, že máme ve svém středu pohyblivé hráče, proto jsme chtěli být aktivní směrem dopředu a dobře bránit. Podařilo se nám vstřelit dva pěkné góly a tím jsme se dostali na koně.