Pojezný: Evropa nám otevřela oči
Foto: DDK / I přes úspěchy ligového Slovácka zůstává jeho generální ředitel Petr Pojezný nohama pevně na zemi.
1.FC Slovácko má za sebou start do nové sezóny. Poprvé ve své historii musel skloubit začátek ligy s kvalifikací o evropské poháry. Mužský A-tým nebyl daleko od postupu do další fáze kvalifikace Evropské konferenční ligy UEFA a ženy dokonce klepaly na bránu play-off Ligy mistryň. O zhodnocení vstupu do sezóny jsme požádali generálního ředitele klubu Petra Pojezného.
Když přičtu i vaše působení v 1.FC SYNOT, tak ve slováckém klubu působíte už dvacet let. Zkuste porovnat dobu 1.FC SYNOT a 1.FC Slovácko?
Nechci se pouštět do srovnávání, pokud máte na mysli jejich majitele pana Valentu a pana Zemka. Bylo by to vůči nim nefér. Co ale porovnávat mohu, je atmosféra, která kolem klubu v těchto obdobích panovala. V období 1.FC SYNOT byla nejvyšší česká soutěž pro Slovácko nová, čerstvá a ten zájem o ni byl velký, hlavně ze strany veřejnosti a nezbytné podpory města, které pomáhalo budovat nový stadion. Momentálně, přestože jsme dosáhli výsledkově historických úspěchů, takový zájem a hlavně podporu necítím a v těchto věcech od doby SYNOTU stojíme na místě.
Jak byste zhodnotil start do nové sezóny?
Z pozice generálního ředitele se musím dívat na start do sezóny ze dvou úhlů. Pokud vezmu ten první, sportovní, tak jsme ukázali, že se můžeme měřit s určitou úrovní klubů na evropské scéně. Pokud jde o muže, tam jsem věřil, že můžeme dosáhnout více, a také průběh dvojzápasu s Plovdivem tomu nasvědčoval. V rozhodujícím penaltovém rozstřelu jsme však doplatili na nedostatek zkušeností z podobných rozhodujících momentů. Ženy jely do Švédska jako absolutní outsider, ale pak málem šokovaly Bordeaux, když je jen vteřiny dělily od prodloužení a případného penaltového rozstřelu, ve kterém se může už stát cokoliv. Když to shrnu, tak vzhledem k tomu, že to byla naše první mezinárodní sezóna, tak jsme v ní herně obstáli a nabrali cenné zkušenosti.
Jaký bude váš druhý úhel pohledu?
Ten druhý pohled je trochu odlišný. Před majitelem i veřejností nesu zodpovědnost za celý klub i jeho budoucnost, a tak se musím dívat i na to, co nás účast v mezinárodních soutěžích stojí a co je nezbytné pro to, abychom se mohli na této úrovni stabilizovat a přemýšlet o dalším vzestupu. A v tomto pohledu se nesmíme vznášet na nějakém obláčku. V evropských pohárech jsme poznali, že v podmínkách, ve kterých pracujeme, je malým zázrakem, že jsme dosáhli tak vysoko, a je otázka, zda a jakým způsobem je tato naše vybudovaná pozice udržitelná. Nemusím asi mluvit o Girondins Bordeaux, kteří jsou opravdu jiná liga, ale vezmu jen bulharský Plovdiv. Když pominu stadion, který ale budují nový, tak podmínkami jsou v úplně jiném světě.
Které podmínky máte na mysli? Finanční podmínky hráčů?
Ty samozřejmě také, ale na mysli mám celkové podmínky. Podporu státu, FAČR (LFA), kraje či města. Snažím se komunikovat s Ing. Jarošem z krajského úřadu a seznamuji ho s problematikou (zajímají ho hlavně akademie), z města komunikuji ve věcech přímo s panem starostou Ing. Blahou, kde vidím i zájem nám pomoci, ale vždy to končí stejně, a to tak, že to místní samospráva odmítne. Například stále se nedokážeme dohodnout s městem, co by majitelem stadionu, na jeho plně funkčním dokončení a změně provozu. Za chvíli to bude už dvacet let, co byl uveden do provozu, a pořád nejsou dokončeny krátké tribuny. Klub nemá svůj domov. Už řadu let sídlíme v nedůstojných provizorních kancelářích sportovní haly, kde navíc platíme nájem. A to i přesto, že jsme i díky pořadatelství EURO U21 v roce 2015 získali 90milionovou dotaci.
Mládežnická družstva v akademii nemají svá zázemí a děti se převlékají v provizorních buňkách či venku. A to už nemluvím o nějakém přípravném centru mládeže, kde bychom mohli využívat několika hřišť, společného zázemí. Děti pořád jen převážíme po různých fotbalových hřištích v okolí Hradiště, což s sebou pochopitelně přináší zvýšené náklady. I v českých klubech, které jsou na podobné úrovni, jako jsme momentálně teď my, jsou podobné věci nemyslitelné. Podpora regionů je tam výrazně vyšší a hlavně rychlejší. U nás to všechno řešíme strašně dlouhou dobu a navíc vlastně jen pořád dokola záplatujeme díry. Není pravda, že děti nechtějí sportovat, pravda ale je, že infrastruktura a provozní záležitosti na sportovištích jsou naprosto nedůstojné. Nejsou peníze na kvalifikované trenéry u mládeže atd. Vytvořte nám podmínky a my už děti ke sportu dokážeme přivést a vychovat je. Podpora mládeže je jen proklamací ať už městských, krajských nebo svazových i státních politiků.
Co podpora veřejnosti. Na tu si přece nemůžete stěžovat.
Pokud jde o fanoušky, tak máte pravdu. I když upřímně řečeno, myslel jsem, že na odvetu s Plovdivem bude vyprodáno a že i návštěvy na ligu budou vyšší, vždyť momentálně patříme herně i výsledkově ke špičce ligy. Ale dokáži pochopit, že přetrvávající omezení pro vstup na stadion mohou některé diváky odradit. Co už ale chápu méně, je podpora podnikatelské veřejnosti a té zmiňované samosprávy. Řada podnikatelů, ale i politiků se k nám teď více hlásí. Roste to s výsledky, mluví se o nás, objevujeme se v médiích... Když ale nastolíme otázku navýšení podpory, tak většinou zájem rychle opadne. Nechci se dotknout nikoho, protože jsme vděčni za každou korunu ať už od malých či středních podnikatelů. Ale klub, který chce mít i evropské ambice, nutně potřebuje i významnější investory. Veřejnost, samospráva i podnikatelé přece nemohou chtít po panu doktoru Zemkovi, aby hradil jejich zábavu ve své podstatě významnějším způsobem sám. To mně přijde nefér.