Sobotní zápas o třetí příčku nejvyšší soutěže okořenil ještě souboj bratrů Lukáše a Michala Sadílkových. Po závěrečném hvizdu se radoval starší Lukáš, který patři v dresu 1.FC Slovácko k tahounům týmu.

Byl to náročný zápas, u kterého jsme věděli, že může být o jednom gólu. To se potvrdilo. Jsme šťastní, že jsme jej nakonec dali my. Liberec jsme dostali sedm bodů "pod sebe", což je paráda a byl to i náš cíl. Doma jsme chtěli naši formu potvrdit a udržet vítěznou vlnu.

Váš bratr po zápase řekl, že byste se měli v neděli potkat u rodičů. Bude výhra Slovácka velkým tématem?

Že zůstává v Hradišti, vůbec nevím. Bylo by to super. Po dlouhé době bych se s ním zase viděl. Teď zůstával dlouho v Liberci, pak by na EURO. V neděli by mělo být docela hezky, tak se snad sejdeme. Přemýšlel jsem, že bychom mohli grilovat. (úsměv) Nevím ale, jestli na to bude mít po dnešku náladu.

Pravidelně nastupujete v rytmu sobota - středa. Jak zvládáte takovou porci utkání fyzicky?

Každý uvítá, když se hrají spíš zápasy. Je méně tréninků a v nich se připravujeme na soupeře. Samozřejmě, kdybychom zápasy nezvládali, tak by to bylo horší. Když se nám dnes dařilo, tak i regenerace na úterní Pardubice bude snažší. Mně osobně to vyhovuje a myslím, že i ostatním. Jen je škoda, že někteří hráči teď vypadli. Kádr se zúžil.

Po zápase jste šli do rohu stadionu poděkovat fanouškům. Vnímali jste v utkání, že vás mimo stadion hlasitě povzbuzovali?

Určitě ano. Vnímal jsem to už při nástupu na hřiště. Hráčům to vlije do žil novou krev. V dnešní době přicházejí o zápasy a když jdou takhle mimo stadion, tak je to i jejich jakási oběť. Za to jim patří velký dík. Moc nám pomohli.