Šermovat nikdy nezapomněl

Šermovat nikdy nezapomněl
Foto: sal
Uherské Hradiště Sport 07 / 02 / 2015

Šermíř Michal Trubačík se stal nejstarším domácím šampionem

Michal Trubačík od roku 2000 patřil k pravidelným účastníkům této ankety. Ovšem na medailová umístění nikdy nedosáhl. Naposledy se čtenářům v anketě představil v roce 2007, kdy skončil na 7. místě. „Nikdy jsem nedřel a nesportoval proto, abych uspěl v anketě mezi různými sportovci. Vždy jsem rád překonával sám sebe a chtěl být v něčem lepší než ostatní. Splňoval jsem si svou osobní ambici. Takže to, jak pak rozhodnou čtenáři, nebo novináři v jakékoliv anketě, je už jen a jen na nich a mají to dost těžké. Je dost obtížné posuzovat různá sportovní odvětví ve společné anketě. Samozřejmě je i pro mě osobně velmi lichotivé a je takovou třešničkou na dortu, že jsem se vůbec v tolika letech do ankety mezi tyhle sportovce dostal. V podstatě i tohle je takový důkaz, že zázraky se dějí. Všem sportovcům můžu doporučit: nikdy nic nevzdávejte! Můžete pak zažít tak neskutečné nádherné pocity, jako jsem loni zažil já. Na ty roky fakt dobré,“ říká na úvod Michal, kterému se v loňském roce podařil opravdu husarský kousek.
Radost po devíti letech
Ačkoliv už několikrát pověsil svou šermířskou kariéru na hřebík, přesto se mu podařilo vybojovat domácí titul v šermu šavlí a k tomu i prvenství v českém poháru. „Skončil jsem především s tou dřinou a honěním se za co nejlepším výsledkem za každou cenu. Jinak u šermu jsem samozřejmě zůstal. Trénuju především ty mladší, a pokud s nimi jedu na závody, tak se prostě převleču a zašermuju si pro radost. Je ale pravda, že když si nasadím masku a stoupnu na planš, nikdy nechci prohrát! Tuhle úchylku v sobě prostě mám,“ vysvětluje republikový šampion v šermu šavlí za rok 2014. Touha po vítězství dohnala Michala za jeho celkově osmým titulem mitra ČR, kterým jednak vyrovnal český rekord v počtu získaných titulů a jednak se stal i nejstarším mistrem republiky, a to v osmatřiceti letech. Naposledy se Michal ze zisku domácího titulu radoval v roce 2005. „Můj poslední titul je hodně vousatý. Tím titulem jsem si splnil své sportovní ambice, šerm jsem si chtěl už jen užívat, a proto jsem ukončil sportovní kariéru. V té době šerm také procházel velkými změnami. Měnila se pravidla, šerm samotný i systém bodováni, kterým se dal získat titul. A ten mi opravdu moc nevoněl. Cely život jsem trénoval i šermoval jinak a v kombinaci s odeznívající motivací už se mi moc dál nechtělo bojovat,“ dodává Michal Trubačík.
Zisku titulu sám nevěřil
Změna systému, ve kterém měl šanci na úspěch ten sportovec, který se zúčastňoval většiny turnajů českého poháru a pravidelně získával body, které pak mohl v závěrečném finále domácího mistrovství ještě ztrojnásobit, už nebyla nic pro Michala. Jenomže před dvěma lety se systém opět změnil tak, že v závěrečném turnaji se vítězi uděluje bodový koeficient 5, což tak ze závěrečného turnaje prakticky dělá kouzlo mistrovství, protože i když neobjíždíte všechny turnaje a nesbíráte body, tak v tom posledním máte docela reálnou šanci bodové rozdíly smazat. A právě to se povedlo Michalovi. „Za tu devítiletou přestávku mezi tituly se odehrálo asi 70 turnajů. Já vyhrál asi pět, a to vždy tehdy, kdy byli ti nejlepší někde na světáku. Prostě těmhle lidem nesahám po kotníky. A když jsem na mistrovství po prvním kole spatřil pavouka, kde jsem kolo po kole měl postupně narazit vlastně na všechny čtyři nejlepší šermíře, tak jsem nepomyslel vlastně ani na šestnáctku. A tady se stal ten nejpodstatnější zázrak ze všech! Možná se strachem ze mě podělali, ale já cestou za titulem nepotkal ani jednoho z nich. Na to se historie ovšem neptá a já si svůj nejšťastnější titul ohromně užil. Jak říká jeden můj známý: život je krásný,“ popisuje s úsměvem na tváři zisk titulu. (sal)

Pohled trenéra
Michal letos využil všechny své vlastnosti, které ho tvoří. Je to cílevědomý, tvrdohlavý sportovec se srdcem, které se nikdy nevzdává. Ví, že už není nejlepší, ale v momentě, kdy si nasadí masku, se stane někým jiným. Umí vše hodit za hlavu, na každého soupeře má plán, a pokud náhodou plán A nevychází, má plán B. A tohle vše mu prostě s velkou dávkou štěstí zafungovalo na domácím šampionátu. Dokázal něco, na co může být pyšný. A budoucnost? Určitě se šermem bude bavit dál. A protože je to v tomhle směru „úchyl“, tak pokud mě jako trenéra pobaví příští rok dalším titulem, rád se potrhám smíchy.
Ludvík Trubačík


Svůj sen si splnil několikrát

„Už by ale mohl zvolnit,“ říká maminka
Michal byl od útlého věku milé, usměvavě, hodně aktivní dítě. Sice malého vzrůstu, ale s o to větší touhou být v něčem nejlepší a vyhrávat. V šesti letech ho k šermu přivedl jeho strýc a jako většina rodičů jsme byli prostě jen rádi, že něco bude dělat a bude ho to třeba jen bavit. V živé paměti mám vzpomínku, kdy se vrátil z jednoho mistrovství republiky a s rozzářenýma očima a obrovským nadšením mi sděloval svůj zážitek, kdy na úvod hrála hymna a pak při slavnostním nástupu finálové osmičky, kam se tehdy dostal, slyšel své jméno. Tehdy mi řekl, že jednou on vyhraje to mistrovství, že on bude ten nejlepší. Zasmála jsem se tomu, láskyplně jsem ho pohladila po tváři a uklidnila ho, že samozřejmě jednou jo. Samozřejmě jsem tomu nevěřila. Dnes můžu říct, že se mu skutečně jeho sen několikrát splnil, je z něj vcelku dobrý sportovec, kterému i v tomhle sportovně pokročilém věku zůstala velká láska k tomuhle původně malému koníčku a trvá už neskutečných 32 let! Ale už bych byla spíš ráda, aby dostal konečně rozum a ubral ze svých sportovních aktivit, protože zdraví má prostě jen jedno...
Helena Charuzová, maminka

Michal Trubačík
 šerm
největší úspěchy 2014
 1. místo MČR v šermu šavlí
 Vítěz českého poháru v šermu šavlí

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace