Slovácko hraje důstojnou roli

Slovácko hraje důstojnou roli
Foto: sal
Uherské Hradiště Sport 04 / 03 / 2011

Cíl v podobě záchrany v lize fotbalisté splnili, během podzimu se stali příjemným překvapením ligy

Zachránit první ligu v Uherském Hradišti. Tak nějak zněl hlavní úkol v jarní části Gambrinus ligy ročníku 2009/2010. Cesta to nebyla jednoduchá, přesto si fotbalisté 1.FC Slovácko mohli kolo před koncem ligy zhluboka oddechnout. Díky domácímu vítězství nad Příbramí a zaváhání Kladna, mohli v sobotu 8. května slavit prvoligovou příslušnost i do dalšího ročníku. „Rok 2010 byl v historii klubu docela významným. Vzhledem k tomu, že se v roce 2009 Slovácko opět po letech objevilo v nejvyšší fotbalové soutěži, bylo hlavním úkolem soutěž pro celý slovácký region uchovat, což se podařilo. S odstupem času to považuji za velmi dobrý počin, byl ale možná náročnější, než jsem si představoval. V návaznosti na uchování první ligy jsme hned začali pracovat na další budoucnosti. Není naším dlouhodobým cílem hrát každý rok o udržení, ale působit v Gambrinus lize důstojným dojmem, což se nám na podzim 2010 určitě dařilo,“ shrnuje v krátkosti loňský rok ředitel 1.FC Slovácko Vladimír Krejčí.
Aby mohla být slova ředitele klubu naplněna, muselo zákonitě dojít k rekonstrukci celého kádru fotbalistů. A neobešlo se to bez odchodu některých hráčů, kteří byli se Slováckem už léta spojováni. „Hráči, kteří zachraňovali soutěž, respektive plnili cíle prvního roku v nejvyšší soutěži, a většinou se jednalo o věkově starší a zkušenější hráče, tak ti byli postupně uvolňováni. Naopak jsme se zaměřili na budování nového, perspektivního týmu, včetně odchovanců. Tento tým už začal budovat nový trenér Miroslav Soukup,“ doplňuje Krejčí ke tvorbě nového kádru Slovácka.
V polovině dubna došlo na trenérské lavičce ke změně. Trenéra Josefa Mazuru vystřídal dosavadní sportovní ředitel Miroslav Soukup. „Výměna trenérů u týmů, kterým se nedaří, je vždy vážným zásahem. Je nutné vše pečlivě vyhodnotit a nenechat se unést emocemi. Docela mě mrzí, že českému fotbalovému národu chybí nadhled a soudnost při posuzování činnosti trenérů. Mazura přišel v situaci, kdy klub stál na pokraji sportovní existence. Tato fakta si už asi málokdo pamatuje. Podařilo se mu zkonsolidovat mužstvo, s týmem došel až do finále Poháru ČMFS (jeden z nejvýznamnějších úspěchů klubu) a pro tým odváděl stoprocentní maximum. Na druhou stranu chápu, že když mužstvo hraje špatně, fanoušek to dá určitým způsobem najevo. V tomto případě šlo o řešení nejen aktuálního stavu, ale i perspektivy. Nicméně je nutné objektivně  ohodnotit minulou práci trenéra, vážit si jí a nedevalvovat ji. Okolnosti, za kterých trenér Mazura odcházel od týmu, byly pro mě největším zklamáním v loňském roce,“ posteskne si Krejčí nad jeho odchodem z klubu.
Jak již bylo řečeno v úvodu, hlavním momentem celého roku byla určitě záchrana první ligy a následné budování nového kádru. Velkým plusem je i fotbalový růst vlastních hráčů. „Výkonnostně hodně povyrostl například Václav Ondřejka. Ale i mladí hráči z obranné řady, jako je Reinberk, Košút. Nerad bych na někoho zapomněl, ale musím říct, že kádrová politika se nám během podzimu dařila.Zapracoval se Volešák s J. a V. Valentou, dobré výkony opět podávali Filipko se Švancarou. Z čehož také vyplynulo naše postavení v tabulce během podzimní části,“ přechází k hodnocení podzimu Krejčí. Právě během podzimní části Gambrinus ligy bylo Slovácko pro mnohé příjemným překvapením. Kdo po záchranářských starostech opět čekal tým, který se bude krčit na spodu tabulky a bude smířen se svým osudem otloukánka ligy, nechápal. Slovácko hned v úvodním duelu smetlo Teplice a i v dalších zápasech předvádělo slušný fotbal. Ale i na tým trenéra Soukupa přišla slabší chvilka v podobě série zápasů bez vítězství včetně potupného debaklu v Brně. „Během podzimní části klub položil dobrý základ pro svůj dlouhodobý cíl, tedy hrát důstojnou roli v Gambrinus lize. Průběžné deváté místo je potvrzením, že naše dosavadní práce má smysl, což jistě oceňují i fanoušci, protože fotbal se hraje především pro ně. O tom jistě svědčí i nominace dvou hráčů, Filipka a Švancary, a také celého týmu do ankety o nejlepšího sportovce okresu. Jsem rád, že fotbalové okolí na Slovácku náš klub takto vnímá. Určitě budu držet palce, aby se jak hráči, tak klub umístili co nejvýše,“ je přesvědčen o podpoře fanoušků ředitel klubu Vladimír Krejčí.


Kádr se podařilo stabilizovat
Miroslav Soukup zastává v klubu pozici sportovního ředitele i trenéra áčka fotbalistů. Když v prosinci 2009 do Slovácka přišel na pozici sportovního ředitele, měl už za sebou úspěchy coby trenér české reprezentace do 19 let, která získala bronzové medaile na ME, či zkušenosti s trénováním egyptské reprezentace do dvaceti let. A právě tyto zkušenosti měly fotbalovému Slovácku napomoci v jeho dalším rozvoji. „Mým prvořadým úkolem bylo sjednotit klubovou koncepci a navrhnout novou, dlouhodobější. Dalším krokem byly změny ke stabilizaci kádru. Než jsem ale všechno stačil pořádně zmapovat, přišlo odvolání trenéra Mazury a má činnost se rázem přesunula na záchranu první ligy,“ říká trenér Miroslav Soukup. Změna na trenérském postu proběhla v polovině dubna, kdy do konce ligy chybělo pět kol. „Cílem byla jednoznačně záchrana, po které následovalo budování nového týmu. Museli jsme vhodně poskládat mužstvo tak, aby bylo věkově i na všech postech vyvážené. Od těch zkušených jako Švancara, Filipko, Kordula přes střední proud Valenta, Mezlík, Kuncl až po mladé jako Hlúpik či Perůtka. Ze začátku byla migrace hráčů opravdu velká, ale bylo potřeba ji dělat po určitých etapách,“ doplňuje Soukup.
Kromě stabilizace prvního mužstva pracuje trenér Soukup i na koncepci juniorky a mládežnických celků. „Po ustálení na trenérských postech ve všech věkových mládežnických kategoriích proběhly u všech týmů základní kroky ke srovnání metodiky s celým klubem. Za uplynulý rok se po organizační stránce udělal velký kus práce, který se odrazí i na činnosti áčka, protože při doplňování hráčů by se mělo v první řadě stavět na odchovancích,“ uzavírá Miroslav Soukup.

Musíme stále šlapat naplno
V létě 2009 se Vít Valenta vrátil do klubu, ze kterého v roce 1991 bez svolení odešel. Ve své první prvoligové sezoně šel stejně jako jeho spoluhráči za jedním cílem, a tím byla záchrana. „Jarní část nebyla vůbec jednoduchá. Když hrajete o záchranu, v ničem vám to nepřidá, jste pod neustálým tlakem. V každém zápase chcete vyhrávat, ale ne pokaždé se vítězství podaří. Nakonec vše dobře dopadlo a prvoligový fotbal se podařilo zachránit i do další sezony. Pro celý region a pro všechny fanoušky je první liga hodně důležitá,“ je si vědom odpovědnosti záložník Vít Valenta.
Záchrana soutěže přišla po domácím vítězství nad Příbramí. „Přímo balvan nám všem spadl ze srdce. Zodpovědnost vůči klubu, fanouškům i nám hráčům byla velká,“ je rád, že vše dopadlo ve prospěch Slovácka. Do nové sezony už vstupoval Vít Valenta jako nový kapitán. A hned v úvodním utkání dovedl tým k vítězství a třem bodům. „Jestli jsme čekali, že budeme mít takový start, je už jedno. My jsme se snažili během přípravy šlapat na plné obrátky, abychom se v zápasech mohli radovat z vítězství. Někdy je to o štěstí a aktuální formě a ta nás na podzim trefila opravdu dobře. Jsme rádi, že jsme podzim takto zvládli,“ říká spokojeně Valenta, který ale zároveň dodává: „Hlavně nesmíme usnout na vavřínech, musíme i nadále hrát tak, abychom se drželi minimálně ve středu tabulky,“ uzavírá kapitán Slovácka Vít Valenta.

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace