Slovácko je jiný klub

Slovácko je jiný klub
Foto: sal
Uherské Hradiště Sport 04 / 07 / 2011

Po devíti letech se Trousil vrací do klubu, kde s velkým fotbalem začínal

Odcházel před devíti lety jako nepotřebný a dnes se má stát pilířem zadních řad. To je ve zkratce slovácký příběh Jana Trousila, který se po devíti letech vrací do klubu, kde s velkým fotbalem začínal.
Zdá se, že už nestojí nic v cestě, abyste oblékl dres slováckého celku. Vnímáte svůj příchod jako návrat na rodnou hroudu?
Beru to jako zakončení kruhu. Tady jsem s velkým fotbalem začínal, postoupili jsme do ligy se Synotem, bylo tady výborné mužstvo a já jsem tady byl ty čtyři roky naprosto spokojený. Jsem rád, že jsem ještě v šestatřiceti letech dostal ligové nabídky, a ta nejvážnější byla ze Slovácka. Mluvil se mnou jak pan Krejčí, tak i trenér Soukup, a proto jsem neváhal ani chvilku.
Odkud byly ty další možnosti, které jste měl?
Nebudu jmenovat konkrétní kluby. Byla tam nabídka z Čech a s Tomášem Poláchem jsme dostali i zajímavé nabídky ze druhé ligy od mužstev, která chtějí jít na postup. Zájem Slovácka byl ale už v průběhu jarní části a nebyl problém domluvit se na podmínkách.
Co říkáte na současné mužstvo Slovácka?
Mužstvo je naprosto v pohodě, jenom musí začít dávat góly. Není možné z deseti vyložených šancí nedat nic. To se v lize nesmí stávat.
V čem je klub, do kterého přicházíte, jiný?
Dá se říci, že ve všem. Na Širůchu to bylo takové rodinné, pod záštitou pánů Valentů. Všichni jsme měli prakticky stejné peníze, hrálo se za stejné prémie a byli jsme jedna rodina. Z vedení nezůstal nikdo, stadion je jiný a z hráčů tady není také nikdo. Samozřejmě, když to vyšlo, tak jsem se ptal kluků, se kterými jsem hrával. Libor Soldán, Koval (Jiří Kowalík), Mira Hlahůlek. Slovácko je teď jiný klub.
Ve hře byl i příchod Tomáše Polácha. Nelitujete, že to nevyšlo?

Plánovali jsme s Tomášem, že půjdeme skutečně spolu a zahrajeme si i s Petrem Švancarou, ale nakonec to vyšlo jinak. Takový je fotbal. Jsem rád, že to vyšlo aspoň mně. Usadil jsem se v Brně, kde holka chodí do školy, čekáme teď třetí dítě a preferoval jsem angažmá, kam bych mohl dojíždět. Do Hradiště je to hodinka a budu jezdit s Martinem Kunclem. Takže spokojenost.
Návrat do Brna vás nelákal?
Já tam měl ještě rok smlouvu. Sedl jsem si ale s panem Prosem a dohodli jsme se, že odejdu. Na Brno vzpomínám velmi rád. Zažil jsem tam ze sedmi roků šest krásných, kdy jsme měli velmi dobře našlápnuto. Jen ten poslední rok nevyšel. Nechci se k tomu ale moc vyjadřovat.
Za vašeho působení v Brně jste měl dlouho zdravotní problémy. Jsou už zažehnány?
Zlomil jsem si zánártní kůstku a při operaci mi zkusili dát šroub, aby všechno urychlili. Bohužel to, co mělo urychlit léčbu, tak ji protáhlo na tři čtvrtě roku. Od minulé zimy jsem ale odehrál nějakých čtyřicet zápasů, takže po této stránce je vše pořádku. Blok už je pryč. Teď se dívám jen dopředu a těším se na českou ligu. Ta mi teď chyběla, protože na Slovensku je všechno včetně stadionů o jednu až dvě třídy níž než u nás. Proto se těším, až přijedeme na Letnou, na Slavii, do Liberce… Hlavně ale až budeme hrát doma na krásném stadionu před lidma, kteří chodí a fandí, i když se mužstvu moc nedaří.
V přípravě zkoušíte vedle sebe na stoperském postu zkušenějšího Kordulu i mladého Košúta. Co byste preferoval? Zkušenost, či dravé mládí?
Takto já vůbec nepřemýšlím. Jsme tady čtyři stopeři a je na nás, jak se s tím v přípravě popereme. Myslím, že v defenzivě nebude žádný problém. Musíme dokopat kluky vepředu, aby dávali góly.
Jak jste na tom se střílením branek vy? Postavu na skórování při standardkách máte.
Z asi sto devadesáti startů mám asi dvanáct branek, tak nevím, jestli jsem gólový. Když mi to spadne na hlavu, tak nějaký gól dám. Já jsem ale přišel, abych byl platný při obranných standardkách.
Při zápase je vás na hřišti slyšet. Vyžaduje od vás trenér dirigování obrany?
Je to můj styl. Hraju tak od počátku. Měl jsem štěstí, že vedle mě hráli kluci jako Soldán, Suchopárek, Křivánek, kteří to měli vrozené, a když to na hřišti neděláte, tak ubližujete mužstvu, protože spoluhráči někdy nevědí, že za nimi je hráč. Někdy je i potřeba zvýšit hlas, protože něco není v pořádku.
Na jak dlouho přicházíte?
Zatím to nemáme s panem Krejčím doladěné, ale já bych chtěl vydržet dva roky. A jestli to bude rok plus rok opce, anebo dva roky, je teď jedno.

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace