Střelecký prach mu nezvlhnul

Střelecký prach mu nezvlhnul
Uherské Hradiště Sport 21 / 02 / 2015

Libor Došek s jedenácti góly vévodí po podzimu ligové tabulce střelců

Prvoligový ostrostřelec Libor Došek, hájící barvy 1.FC Slovácko, je stále při střelecké chuti. V roce 2013 vstoupil do prestižního klubu ligových kanonýrů za 100 vstřelených ligových branek. V roce minulém ve svém střeleckém představení pokračoval a během podzimu se prostřílel do čela tabulky střelců s jedenácti zásahy. Ve svých sedmatřiceti letech tak za sebou nechal podstatně mladší soupeře. „Jestli mně vadí, že nejsem třeba o deset let mladší? Na kdyby se nehraje, a možná kdybych měl o těch deset let méně, třeba bych góly nestřílel vůbec. Asi jsem musel dospět až k prahu fotbalového důchodu, abych se pořádně rozstřílel,“ směje se Libor, kterému sedl nový styl hry, které Slovácko předvádí. „Trenér začal více využívat mých předností, je tam víc centrovaných míčů do vápna. Více se hraje po lajnách a z následných centrů bych měl těžit. A díky tomu, že to kluci dobře dokážou připravit, je už na mně, jak to využiju. V poslední době je vidět, že to vychází,“ osvětluje střelecké obrození vytáhlý útočník.
Hattrickem sestřelil pražskou Duklu
Během loňského podzimu se hodně rozšířilo rčení, že Slovácko bez Doška je jako Sparta bez Lafaty. „(smích) Tak to určitě není. Styl hry Slovácka hlavně na domácím hřiště je takto uzpůsobený. Já hraji pořád stejně. Sice jsem slyšel, že už tolik nefauluji, ale spíš jsem se zklidnil. Už nejsem nejmladší, takže žádná divočina. Spíš to bude tím, že jsem vysoký a své pohyby hlavně ve vzduchu hůře koriguji a pak si každý myslel, že jenom fauluji. Ale tak to není,“ dodává Libor Došek. Jeho střelecké obrození v loňském roce asi nejvíce odnesla pražská Bohemka. V jarní části ji Slovácko porazilo 1:0 právě díky jeho brance z penalty. A na podzim ji slovácký kanonýr vyprovodil dvěma brankami (Slovácko zvítězilo 4:1). „Dřív k mým oblíbeným týmům patřil Zlín, tomu jsem snad dal kolem dvanácti branek. Já si osobně žádné statistiky nevedu, ale někdy to tak vyjde, že se proti jednomu či dvěma týmům daří víc než proti ostatním. Loni to již byla zmiňovaná Bohemka, ale hattrickem to odnesla Dukla Praha. To byl asi nejvíc povedený zápas,“ zaloví v paměti Došek.
Užívám si každý zápas, co kdyby byl tím posledním
„Individuální cíle si nekladu, hlavní je, aby se dařilo celému týmu. Není to o tom, že se chce Došek usadit v čele statistik. Ale na druhou stranu - když se bude dařit Doškovi, bude z toho profitovat celý tým. Větší radost mám vždy z úspěchu celého týmu,“ shrnuje pohled na celou věc Libor Došek. Pokud ostatní týmy vědí, že je Došek pro Slovácko klíčovým hráčem, většinou se ho snaží více hlídat a otrávit mu jeho pobyt na hřišti do té míry, že nebude schopen dát gól. „O to jde, ať hrají na mě, alespoň bude víc místa pro ostatní kluky, jako je Milan Kerbr, nebo Jarda Diviš. Jak říkám, úspěch týmu je hlavní. Potom je úplně jedno, kdo dá branku. Hlavně aby vůbec padaly,“ přeje si ligový kanonýr.
Na domácích zápasech fandí téměř celá Liborova rodina. Rodiče, manželka a děti. „Je to příjemné, když děti vidí, jak jejich otec ještě běhá po hřišti a občas se raduje, že dá gól. Třeba si z toho syn něco vezme a vyroste z něho další Došek fotbalista. Ale do ničeho ho nenutím, když ho nebude bavit běhat za balónem, ať třeba hraje florbal,“ má jasno Libor Došek, který si každý ligový zápas užívá. „Čas se krátí, nikdy nevím, který zápas může být tím posledním,“ pokrčí rameny lídr tabulky střelců SYNOT ligy, kterého loni na podzim fanoušci žádali i do národního týmu. „Byla to hezká mediální bublina, která šla absolutně mimo mě. Na telefon od trenéra Vrby jsem opravdu nečekal,“ uzavírá Libor Došek.
Pohled trenéra
Co říct k Liboru Doškovi? O něm snad už bylo všechno napsáno. Jenom co si pamatuji, tak Libor nehrával ve Spartě, ani v Teplicích. Ve Slovácku byl v uvozovkách trochu ve stínu Jana Trousila. Poté, co odešel, stal se z něj lídr týmu. Teď si podle mě užívá nejlepší fotbalové roky. Otázkou je, jaká bude jeho budoucnost. Všechno záleží na jeho zdraví. Pokud bude po zdravotní stránce v pořádku, budou mít gólmani špatné spaní. Jestli to bude rok a půl, nebo dva, těžko říct. Jestli ale bude jeho zdraví trochu pokulhávat, což v jeho věku není nic neobvyklého, zkrátí se i jeho fotbalová kariéra.
Svatopluk Habanec,
trenér 1.FC Slovácko

Klobouk dolů před jeho výkony
Začal si víc věřit a na hřišti je to vidět
Co se týkalo výběru sportu, kterému by se měl Libor věnovat, měl absolutní volnost. Líbil se mu hokej, proto asi v pěti nebo šesti letech začal s tímto sportem. Hokej ho bavil a když měl volnou chvilku, chodil se mnou na fotbalové tréninky. Tady si s ostatními kluky kopal do balonu. Asi po roce a půl, co hrál hokej, ho přemohla mononukleóza, a proto si musel na půl roku dát od veškerého sportu odpočinek. Když se vyléčil, stále více chodil na fotbalové tréninky. Najednou ho fotbal chytil tak, že se mu začal věnovat naplno. Začal chodit do přípravky ve fotbalové třídě na základní škole Janouškova. Od té doby ho fotbal už provází celým dosavadním životem. V osmnácti šel spolu s Petrem Švancarou hostovat do Starého Města. Následovala štace v Blšanech, návrat do Brna, přestup do Liberce, přestup do Sparty, krátká anabáze v Řecku, angažmá v Teplicích a nakonec Slovácko. Jenom je škoda asi tříletého období ve Spartě či Teplicích, kdy nehrál naplno. Ovšem poctivý trénink se mu teď vyplácí. I když v té době moc nehrál a občas se objevilo i zranění, teď má štěstí. Podařilo se mu v krátké době překonat magickou metu 100 ligových branek. Uklidnil se, začal si věřit a střílí branky. Klobouk dolů, co ve svém věku ještě předvádí.
Libor Došek starší, otec

Libor Došek
fotbal
největší úspěchy 2014
1. místo v tabulce ligových střelců v sezoně 2014/2015

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace