Švédové si ani po výprasku na Slovácku nepřipouštěli, že by je celek z jihu Moravy měl v cestě do Evropy zastavit.

Po devadesáti minutách však odcházeli ze supermoderní Friends areny se svěšenými hlavami. „Je to velké zklamání. Začali jsme dobře, bojovali jsme, ale potřebovali jsme, aby se věci odvíjely v náš prospěch. Prostě se rozhodlo už v prvním zápase. Musíme být upřímní a říct, že v obou zápasech dohromady bylo Slovácko prostě lepší," uznal nakonec kapitán Švédů a jejich největší hvězda Sebastian Larsson.

Kouč Slovácka měl pochopitelně mnohem lepší náladu. "V zápase jsme nedrželi tolik míč jako v domácím duelu a měli jsme i hodně ztrát. Ty ale byly i na druhé straně a samotné utkání bylo v počátku hodně neurovnané. Soupeř měl spíše ojedinělé šance ze standardních situací nebo odražených míčů, ale nás držel Nguyen v bráně. Některým našim hráčům, možná pod vlivem komplikací s přeletem do Švédska, začaly brzo docházet síly. Proto jsme už v šedesáté minutě prostřídali čtyři hráče. Neslo to své ovoce a jednu z brejkových situací jsme dotáhli do gólového konce. Pak už jsem věřil, že zápas dotáhneme do vítězného konce. Jsem hrdý na mužstvo, co hlavně v posledních dvou letech dokázalo. Pro takhle malé město a rodinný klub je to úžasný úspěch. Skvělá byla i atmosféra na stadionu a děkuji našim fanouškům, kteří za námi vážili dalekou cestu," neopomněl Martin Svědík také stovku fanoušků, která odolávala početní přesile v ochozech padesátitisícového stadionu.