Slovácku historický vstup do evropských soutěží vyšel. Po stockholmském AIK vozilo na modrobílém kolotoči i srbského vicemistra Partizan Bělehrad. Jenže na rozdíl od zápasu se švédským klubem fungovala slovácká mašina jen poločas.

"První poločas byl náš výkon ve všech směrem výborný. Vstřelili jsme dvě branky, soupeř šel do deseti, dobře jsme jej presovali, nedávali mu prostor, odebírali mu míče... Kdybychom přidali třetí gól, tak by bylo po zápase. Nechápu ale, co se po změně stran na hřišti stalo. Přitom jsme se v kabině upozorňovali, že musíme hrát od začátku druhé půle ještě aktivněji než v závěru první. Věděli jsme o schopnostech Diabatého i Gomese. V prvním poločase jsme je vlastně vymazali ze hřiště, ale po přestávce jsme od aktivního bránění ustoupili a tak kvalitní soupeř toho dokázal využít. Po třetí inkasované brance jsme si přestali věřit. Aspoň, že jsme vyrovnali," oddechl si nakonec trenér Slovácka Martin Svědík.

Jeho protějšek asi celý první poločas nevěřil svým očím. Slovácko jeho tým nekompromisně drtilo. Partizan však dokázal vývoj zápasu otočit. „Věděli jsme, že nás čeká velmi těžký zápas s kvalitním soupeřem, vyznávajícím anglický styl hry. V první půli se to potvrdilo, dostali jsme dva góly a šli do deseti. O přestávce jsem nabádal hráče, aby hráli svoji hru a to, na co jsme se připravovali. Splnili to beze zbytku, dali jsme tři góly a byli blízko vítězství. Bod ale beru jako zisk," byl nakonec spokojený trenér Partizanu Gordan Petrič.