Česko opět žije hokejem. Fanoušci si připomínají dvacáté výročí od zlatého naganského olympijského triumfu. K tomu se na domácí led se vrátil legendární Jaromír Jágr. Ale jestli k tomu přidá i současná hokejová reprezentace úspěch na olympiádě v Jižní Koreji, je zatím ve hvězdách. Anebo si budeme muset počkat, až doroste další generace hokejistů? K nim by mohl patřit i dnes desetiletý Adam Dobřecký, který v dresu hokejistů HOKEJ Uherský Ostroh sází branky jako na běžícím pásu a patří k oporám týmu mladších žáků. „S hokejem jsem začal ve čtyřech letech, šel jsem tak ve stopách svého táty, který také hrával hokej. I přesto, že jsme bydleli v Polešovicích, bruslit jsme jezdili do Uherského Ostrohu. A jako každý kluk i já jsem to zkoušel s fotbalem, ale hokej u mě vítězil čím dál víc,“ říká na úvod Adam, který v sobě nezapřel hokejové geny.
Auto už v garáži neparkuje
Po otci zdědil hokejové geny, ovšem po mamince folklórní. „Ze začátku to nebylo vůbec jednoduché, maminka si myslela, že ze mě bude tanečník, nebo „trumpeťák“ po dědovi, který hrával ve Stříbrňance. Abych se hokeji mohl věnovat naplno, začal jsem hrát na flétnu,“ směje se Adam kompromisu, který bylo potřeba udělat. Ovšem hry na flétnu vůbec nelituje. „Docela mi to pomáhá, díky tomu umím dobře dýchat, takže během hry se tolik nezadýchám,“ doplňuje mladý hokejista. Od letošního roku ale vystřídala flétnu kytara.
Poprvé hokejovou výstroj oblékl už v pěti letech. Začátky nebyly vůbec lehké, učil se bruslit i techniku. „Doma jsem poctivě trénoval v garáži s tenisákem a hokejkou. Je to taková moje druhá hokejová aréna,“ směje se Adam tomu, že díky jeho zálibě v garáži nikdy rodinné auto neparkovalo. Zásluhou tohoto trénování se navíc v zakončení málokdy mýlí. „Měl jsem období, jednu sezonu, kdy jsem se snažil pořád nahrávat, ale teď nahrávám i branky střílím,“ dodává mladý centr ostrožských hokejistů, který nejenom, že branky střílí, ale dokáže tvořit hru a hlavně bruslí s hlavou nahoře, což je jeho velká výhoda.
Zakotví jednou v Chcicagu?
Sport je pro Adama vším, obětuje mu každou volnou chvilku. „Kromě hokeje ještě hraji tenis a ve škole florbal. Podařilo se nám vyhrát okresní i krajské kolo a teď nás čeká zemské finále v Olomouci. A v létě jsem vyhrál v běhu dvě zlaté medaile na okresním kole atletické olympiády,“ doplňuje Adam, který si ale taky rád zahraje na Xboxu Minecraft, NHL 2018 nebo Clash Royal.
V loňském roce hrál Adam jak za tým čtvrťáků, kam věkově patří, tak i za mladší žáky. „Se čtvrťáky se nám podařilo vyhrát turnaj ve Frýdku-Místku, pak doma v Uherském Ostrohu a na výběrovém turnaji v Ostravě jsme skončili na druhém místě. Tam jsme tvořili tým hráčů z mužstev Zlínského kraje a prohráli až ve finále s Libereckým krajem.
Od loňského roku jeho kategorie hraje na celé hřiště. V soutěži přípravek 4. tříd z šestnácti zápasů prohráli jenom dva. „Jsme tam výborná parta, která se snaží táhnout za jeden provaz,“ říká Adam, který sám ani neví, kolik gólů vlastně nastřílel. „Třeba v zápase v Kroměříži jsem se trefil sedmkrát, ve Vsetíně jsme vyhráli 33:0 a po zápase mi trenér říkal, že těch gólů, co jsem dal já, bylo třináct. To byl asi můj dosavadní rekord,“ pousměje se šibalsky. V mladších žácích drží rekord na sedmi brankách za zápas. V letošní sezoně má v produktivitě výborné výsledky. Jako správný kapitán táhne mužstvo za vítězstvím, za 23 odehraných kol nastřílel již 60 branek a na 55 nahrál.
Oblíbeným klubem mladého hokejisty je Chicago Blackhawks a hlavně jeho levé křídlo Patrick Kane. A Chicago jako takové má pro Adama ještě jeden význam. „Taťka s mamkou v Chicagu bydleli a taťka tam dokonce hrával amatérskou hokejovou ligu. A mám slíbeno, že se tam jednou na hokej spolu pojedeme podívat,“ uzavírá Adam Dobřecký, který jednou možná za velkou louži zamíří nejen jako divák, ale i jako hráč. Ale na to má ještě hodně času.