Vlastimil Daníček si při zranění Michala Kadlece opět navlékl kapitánskou pásku a posunul se do obranné čtveřice, ve které přivedl Slovácko k další nule a s Baníkem také k dalšímu ligovému bodu.

Podle mého to byl hodně bojovný zápas, ve kterém byla spusta soubojů a bitva o odražený balon. Oba týmy spíše vycházely ze středového bloku. Přesto si myslím, že jsme si vytvořili přece jen o nějakou tu šanci víc. Bohužel nás zklamala koncovka.

Jste zklamaní? Cítili jste se na vítězství?

Doma se cítíme hodně silní. Já osobně jsem hodně zklamaný, protože jsme byli na Baník dobře nachystaní.

 Baník jste nepustili do žádného zakončení. Jste tedy z pozice stopera spokojen alespoň s tou nulou?

Je to práce celého týmu, která začíná už u trenérů, kteří zvolili taktiku jak na Baník. Pětašedesát minut jsme pracovali hodně dobře, ale byly tam i nějaké výpadky kolem dvacáté minuty, kdy měl soupeř navrch. Přesto si myslím, že jsme jej do ničeho vážnějšího nepustili.

 Jak se vám spoupracuje s gólmany, kteří se skoro zápas co zápas mění?

Ona se mění i celá obrana. (úsměv) Vždycky to ale víme prakticky na začátku týdne, takže je tam čas se dobře připravit a sehrát se. Každý hráč má svůj styl a tak je to i u gólmanů. Filda (Nguyen) si možná více věří do rozehrávky, ale klíčové pro defenzívu je udržet nulu vzadu a to se nám teď daří. 

 Vypadá to, že oproti začátku jara vaše forma stoupá. Cítíte to tak i vy sami?

Začátek jara byl pro nás hodně těžký. I v hlavách. Minulou sezónou i podzimem jsme si dali  laťku na nějakou úroveň a ten začátek byl hluboko pod touto laťkou. Museli jsme začít pracovat znovu od nuly, což nám trenéři neustále vštěpovali. Odrazili jsme se asi výsledkem s Pardubicemi a pak otočeným zápasem s Mladou Boleslaví. Jdeme trochu nahoru a roste nám úměrně i sebevědomí. Na hřišti si více dovolíme.