Vlastimil Daníček: Slavit vlastní gól mně přišlo hloupé.

Foto: Martin Otto  /  Vlastimil Daníček se přimotal k vyrovnávací brance Slovácka. Jejího autorství se však jasně zřekl.

Vlastimil Daníček si ve svém 331, ligovém startu zapsal své sedmnácté krajské derby.

Přimotal se do situace, po které padla vyrovnávací branka. Jejího autorství se ale jasně zřekl a příliš jej ani neslavil.

Havlas (Havlík) kopal roh a balon spadl do brány. (úsměv) Vůbec jsem necítil dotyk s míčem. Nevím ani, s kým jsem šel do souboje, asi teda s Kalim (Kalabiška), rozhodil jsem ho a on poslal balon do sítě.

Vy jste se z vyrovnání ani moc neradoval. Neměl jste jistotu, že gól bude platit?

Přijde mi hloupé slavit vlastní gól. Že bych jel k Havlasovi po kolenou? … nevím no… (úsměv) Byl jsem ale hlavně překvapený, že míč skutečně skončil v síti. Kontakt s míčem jsem žádný necítil.

Úvod utkání vám nevyšel. Čím vás Zlín zaskočil?

Posypat hlavu popelem si musím i já. Ve dvou situacích jsem Poznyho (Poznar) neuhlídal, a dostali se tak na koně. Bránění v šestnáctce musí být z mé strany lepší. Měli jsme hodně zbytečných faulů na půlce naší poloviny a z toho pramenily centry. Pak jsme změnili rozestavení, trochu i styl hry a už to bylo lepší. V poločase jsme si k tomu řekli i něco více a pak už to bylo takticky správně.

Jaký to byl vlastně celkově zápas?

Byl to těžký, soubojový zápas, ze kterého bod bereme. Hodně nakopávaných míčů, hodně odražených a sbíraných… Na to jsme se ale chystali a z 90 % i zvládli.

Počítáte si vůbec, kolikáté to bylo vaše derby, a prožíváte ho pořád stejně emotivně?

Na derby se těším vždycky a už jsem zažil hodně výsledků i jejich průběhu. Vezmu si jen to poslední tady ve Zlíně, které jsem nedohrál po červené kartě. Z toho jsem se chtěl ponaučit, i když jsem byl v poločase upozorňován, ať si dávám pozor, protože jsem dostal zbytečnou žlutou.