Vlastiml Daníček: Z covidu rovnýma nohama do zápasu

Foto: Martin Otto  /  Vlastimil Daníček prodělal covid. Proměňovat penalty ale nezapomněl.

Čtrnáct dní byl v covidové karanténě Vlastimil Daníček. Navíc jej nemoc neobešla obloukem a první tři dny se na něm vyřádila. Přesto vydržel na hřišti celých devadesát minut a bezpečně proměněnou penaltou vrátil Slovácku vedení.

Dostali jsme se do vedení, ale zápas jsme si sami zkomplikovali a pak nás stálo vítězství hodně sil. Byl to ale zajímavý, otevřený fotbal. Brno nehrálo vůbec špatně. Dobře kombinovalo a jejich přechod do útoku nám dělal problémy. Za tři body jsme moc rádi.

Na hřiště vás dva týdny nepustil covid. Jakou jste měl s touto nemocí zkušenost?

Byla to zajímavá zkušenost. Z nemoci skočit rovnýma nohama hned do utkání. Ke konci jsem byl popravdě řečeno rád, že jsme čtvrtým gólem  hru trochu uklidnili. A nemuseli jsme výsledek honit až do konce. Síly totiž ubývaly rychle.

Měl jste lehký průběh nemoci?

Když budu upřímný, tak jsem to měl trochu náročnější. Nikomu bych to nepřál. Nečekal jsem, že mě to takhle semele. První tři dny byly opravdu nepříjemné a jsem rád, že rodina a přítelkyně se o mě postaraly.

Za dva týdny odehrál váš tým čtyři zápasy. Jak jste je prožíval v domácím léčení?

Bylo to hodně těžké. Čtyři zápasy je hrozně moc a kluci to měli náročné. Navíc utkání šla rychle za sebou. Já jsem to prožíval doma u televize hodně emotivně.

Nezvažoval jste, že po nemoci přece jen trochu potrénujete, abyste nabral kondici?

Situace je taková, jaká je. Kluci mají v nohách už řadu utkání a jsou také po covidu. Sestavu je potřeba prostřídat. Takhle jsme se domluvili s trenérem. Zeptal se mě, jak se cítím, a já jsem mu řekl, že chci hrát od začátku. Jak dlouho budu na hřišti, to jsme nechali otevřené i s ohledem na vývoj utkání. Nakonec jsem vydržel celý zápas.

První zápas po nemoci a hned jste si vzal míč na penaltu. Byli jste tak domluveni už před zápasem a nechtěl ji jít kopat třeba Jan Kliment?

Domlouvali jsme se na hřišti. Já jsem řekl, že to vezmu na sebe. Bylo to stejné jako v předchozích zápasech. Také jsme s domouvali až na hřišti a kopat penaltu jsem šel já.

Uklidnilo vás po dvou porážkách úterní vítězství?

Uklidnění není to správné slovo. Tři body jsme potřebovali jako sůl. Nahoře se to hodně pere a týmy kolem nás se dotahovaly. Nebylo to nic příjemného. Z tohoto pohledu jsme tři body potřebovali.

S kapitánskou páskou byl dnes na hřišti i po vašem návratu Michal Kadlec. Tak jste se před utkáním domluvili?

Fotbal je týmový sport a my máme takovou situaci v kabině. Lídrů je nás tam víc. Michal má za sebou úžasnou kariéru. Je to obrovská osobnost Slovácka a já to tak beru. Káca měl pásku a je dobrý kapitán.

Před vámi je duel v Plzni. Jak se na něj těšíte?

Soustředil jsem se na zápas s Brnem, takže odpovídat na takovou otázku bezprostředně po utkání není lehké. Po pravdě řečeno, Plzeň jsem ještě neměl vůbec v hlavě. Těším se ale moc. Čeká nás tam obrovsky těžký zápas a pojedeme se tam určitě porvat. Určitě budeme chtít vyhrát, protože půjde o zápas, kde se může lámat chléb.