Volejbalu dal vysoký kredit

Volejbalu dal vysoký kredit
Foto: sal
Uherské Hradiště Sport 16 / 03 / 2011

Cena Miroslava Valenty pro nestora uherskohradišťského volejbalu Františka Tejnila

K vyhlašování nejlepších sportovců okresu už neodmyslitelně patří i udělování speciálního ocenění za celoživotní přínos ve sportu. Odborná komise složená ze zástupců města Uherského Hradiště v čele se starostou Květoslavem Tichavským a představitelů OV ČSTV a slováckého týdeníku DOBRÝ DEN S KURÝREM i letos pečlivě vybírala z několika kandidátů. Letošním laureátem Ceny Miroslava Valenty seniora se stal František Tejnil, duše uherskohradišťského volejbalu.
Prvně se tato speciální cena udělovala v roce 2006 a jejím držitelem se stal profesor Augustýn Čáp, v roce 2007 se ocenění dočkala olympijská vítězka v hodu oštěpem Dana Zátopková. Hned tři oceněné přinesl rok 2008, a to Miroslava Rašticu, Jiřího Stojana a Miroslava Valentu seniora. Od roku 2009 bylo toto prestižní ocenění pojmenováno právě po Miroslavu Valentovi a jeho držitelem se stal olympijský vítěz z Montrealu 1976, střelec Josef Panáček. V loňském roce se z této ceny radoval Jaroslav Chajda.
Řekne-li se v Uherském Hradišti jméno František Tejnil, je většině sportovní veřejnosti jasné, že řeč bude o volejbale. Aby také ne, když jeho trenérskou školou prošlo hned několik generací volejbalistek. František Tejnil se narodil 3. června 1933 v Mnichově Hradišti, proto také celý život tvrdí, že je Hradišťákem od narození. „Každého tím překvapuji, když říkám, že jsem rodák z Hradiště. Sice Mnichova Hradiště, ale jako malá slovní hříčka se mi to líbí,“vysvětluje své spojení s Hradištěm.
Do Uherského Hradiště přišel František Tejnil v roce 1968. Sice to nebyl zrovna dobrovolný příchod, ale od té doby už neodmyslitelně patří k tomuto městu. „V devatenácti jsem si, jako militarista, myslel, že když vstoupím do armády, budu zachraňovat svět, ale zachránil jsem velké …, ale to už je druhá věc. Od roku 1952 jsem nejprve první rok sloužil v Liberci a poté jsem postupně zamířil do Hranic na Moravě, Benešova u Prahy, Vysokého Mýta a Turnova, kde jsem sloužil zhruba deset let v období 1958 - 1968. A Turnov byla moje předposlední štace. Odtud nás vystrkali do Uherského Hradiště. Ale vůbec toho nelituji,“ vzpomíná na rok 1968, kdy musel nedobrovolně opustit Turnov, kde se naplno začal věnovat volejbalu, a přesídlit do Uherského Hradiště. Kasárna, kde sloužil, totiž obsadila sovětská vojska. Po příchodu do Uherského Hradiště dostal nabídku od kolegy Antonína Kouby na trénování družstva žen. „Za rok jsme se dostali do druhé ligy a dva roky tam vydrželi. Nakonec se ale družstvo žen začalo rozpadat, protože nebyla mládež, která by vhodně doplňovala stávající kádr,“ vzpomíná Tejnil. V roce 1975 byl ale z armády vyhozen, a proto se mohl volejbalu věnovat naplno. „Od té doby jsem se věnoval trénování mládeže, u které jsem vydržel až do roku 2006, kdy jsem naposledy vedl družstvo kadetek,“ dodává. Za jeho působení ve Slovácké Slávii získal volejbal velký kredit. Postupně navazoval sportovní kontakty se zahraničními týmy. Jenom namátkou můžeme jmenovat francouzský Montpellier, německé Lipsko, polskou Wroclav a Trzebnici, rakouský Sokol Vídeň či slovenské Nové Mesto nad Váhom, Malacky, Žilinu, Levici.
Po roce 1990 byl plně rehabilitován. Zatímco byl od armády vyhozen v hodnosti majora,  nyní je podplukovníkem v záloze. Během působení v armádě si ve Vysokém Mýtě našel i budoucí manželku. Postupně se manželům Tejnilovým narodily dvě dcery Lenka a Jana a syn Pavel a všichni tři jsou stavební inženýři. Dnes už je František Tejnil pětinásobným dědečkem.
Kromě volejbalu je také nadšeným návštěvníkem divadla, má rád hudbu a zpěv, ze všeho nejvíce swing. K dalším koníčkům patří i malování. „Zabýval jsem se i myšlenkou, že bych se mohl dát na nějakou uměleckou školu, ale myslel jsem si, že jsem na to slabý, tak zvítězila chlapská profese s lopatou. Malování mě ale baví dodnes. Tak třeba dělám různé plakáty, diplomy a kroniky,“ dodává ke svým mimosportovním zálibám.
Kromě trénování působí i na krajském volejbalovém svazu ve Zlíně jako člen STK. Dále je členem výkonného výboru OV ČSTV Uh. Hradiště. Během utkání první ligy žen na domácí palubovce se dříve chopil mikrofonu a komentoval zápasy. V současné době už  zápasy ve volejbale navštěvuje jen jako divák.

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace